Vládní předloha prodlužuje dobu poskytování příspěvku tak, aby ho stát mohl vyplácet i po 30. dubnu, kdy měl příspěvek původně skončit. Vláda navrhla zavést i takzvané druhé bonusové období, které má trvat od 1. května do 8. června. Případné třetí období by mohlo trvat až do konce srpna. O jeho zavedení už by rozhodovala sama vláda a nebyla by zapotřebí změna zákona.
Dopady vládní předlohy na státní rozpočet za období od 1. května do 8. června budou maximálně 13 až 14 miliard korun, uvedla již dříve ministryně Schillerová.
Sněmovna při předchozím schvalování rozšířila okruh příjemců příspěvku o OSVČ, které současně s tím vykonávají zaměstnání jako pedagogové. Senátní návrh ho rozšiřoval i na OSVČ, které jsou současně zaměstnanci s příjmy do 10 tisíc korun měsíčně, na dobrovolníky v pečovatelské službě a na pěstouny. Ani tuto senátní úpravu Sněmovna nepodpořila.
Je vládní podpora OSVČ dostatečná?
Ministryně k senátním návrhům mimo jiné řekla, že pokud jde o OSVČ, které si současně vydělávají na dohodu o provedení pracovní činnosti s výdělkem do 10 tisíc korun měsíčně, tak ti dosáhnou na jednorázový příspěvek. Zdůraznila, že zákon má především podpořit OSVČ, kterým zcela vypadl zdroj obživy. Odmítla i zvýšení příspěvku. "Není žádoucí dále navyšovat rozpočtové dopady," poznamenala.
Příspěvek je určen nejen živnostníkům, ale i dalším obdobným samostatným profesím. Nepodléhá exekuci ani dani z příjmů. Podmínky programu Pětadvacítka, z něhož se peníze poskytují, se podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nemění, ale podnikatelé musí předložit nové čestné prohlášení.
Ministryně dnes také řekla, že k 29. dubnu obdržely finanční úřady zhruba 460 tisíc žádostí o vyplacení bonusu. Podle některých odhadů by o něj mohlo žádat až 700 tisíc osob. Kromě obvyklých způsobů lze o bonus žádat i elektronickou poštou prostřednictvím formuláře bez nutnosti zaručeného elektronického podpisu.
