Ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá prosadit ve sněmovně změnu zákona, podle níž by organizace provozující sociální služby nedostávaly státní příspěvek na své služby automaticky, ale na základě rozhodnutí úředníků. V rámci legislativního "povodňového balíčku" má být oddáleno datum účinnosti nového zákona o poskytování sociální péče.
Ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá prosadit ve sněmovně změnu zákona, podle níž by organizace provozující sociální služby nedostávaly státní příspěvek na své služby automaticky, ale na základě rozhodnutí úředníků.
V rámci legislativního „povodňového balíčku“ má být oddáleno datum účinnosti nového zákona o poskytování sociální péče. Podle stávající legislativy doposud platí, že na příspěvek od státu nevzniká nárok automaticky, ale organizace zajišťující sociální služby o něj musí žádat ministerstvo práce a sociálních věcí. Tuto praxi minulá sněmovna odmítla. Podle novely zákona, která měla začít platit od začátku příštího roku, měl mít na příspěvek každý zajištovatel sociální péče nárok automaticky. Jedinou podmínkou pro vyplacení příspěvku by se stalo splnění určitých kritérií, která měli stanovit úředníci ministerstva práce a sociálních věcí. Ti však do dnešního dne nepřipravili nic. Kabinet proto na popud ministra Zdeňka Škromacha odsunul účinnost zákona o rok. Nárokové dávky by totiž podle ministra vedly k neefektivnímu nárůstu příspěvků, protože by neexistovala objektivní kritéria pro jejich vyplácení. I když není možné určit přesnou částku, o kolik by nárokové dávky zatížily státní rozpočet, ministerstvo ji odhaduje na dvě až tři miliardy korun. Celková výše příspěvků vyčleněných na provoz sociálních zařízení by se však v návrhu rozpočtu snižovat neměla. „Výdaje na sociální péči zůstanou na úrovni letošního roku,“ tvrdí mluvčí ministerstva Vladimír Hrubý. Přestože se záměrem vlády odsunout platnost novely vyslovila souhlas i Odborová organizace svazu zdravotnictví a sociální péče, vzbudil ostrou kritiku u nestátních organizací zabývajících se poskytováním sociálních služeb. Proti jsou představitelé nižších územně správních celků krajů a obcí. Pod ně totiž většina ústavů sociální péče a další sociální zařízení přejdou v rámci II. fáze reformy veřejné správy. Především představitelé municipality vidí v postupu ministerstva snahu o další pokračování direktivního řízení z centra. Postup vlády kritizuje i opoziční ODS. Podle předsedy poslaneckého klubu Vlastimila Tlustého jde o jasný útok proti iniciativě nestátních sociálních zařízení. Nárokový příspěvek je podle něj spravedlivější. Krok zpět, kdy opět budou rozhodovat úředníci, podle Tlustého pouze prohloubí prostor pro korupci. O osudu zákona by poslanci měli rozhodnout ve zkráceném řízení.
