Spojení spořitelny s Erste bude alternativou nadnárodním institucím
Dušan Baran (34) je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1997 ukončil postgraduální tříleté studium bankovnictví na Graduate School of Banking, University of Colorado. V letech 1991 až 1993 pracoval v Agrobance Praha. Od listopadu 1993 působí v České spořitelně. Postupně zastával funkce vedoucího odboru řízení úvěrových rizik, ředitele úseku řízení aktiv a pasiv, ředitele divize tresaury a ředitele divize řízení rizik. Od 20. května 1998 byl členem představenstva a náměstkem generálního ředitele. Od 10. března 1999 je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelny.
EURO: V rozhovoru pro Financial Times jste v předstihu naznačil, jaké budou výsledky hospodaření spořitelny za třetí čtvrtletí. Na druhou stranu jste k jejich vyhlášení ani nesvolali tiskovou konferenci. Není to poněkud nestandardní postup? BARAN: Vzhledem k jednání vlády o restrukturalizaci aktiv jsme na konci října nebyli připraveni prezentovat odhad očekávaného výsledku hospodaření za rok 1999. Proto jsme pouze vydali tiskovou zprávu. Jakmile budeme mít více informací o dopadech připravované transakce, setkání s novináři, případně s analytiky proběhne. Předpokládám, že se tak stane do konce listopadu.
EURO: Lze říci, že by vzhledem k čištění banky mohlo její letošní hospodaření skončit třeba i nulou? BARAN: Tuto variantu nepovažuji za reálnou. Všechny uvažované varianty počítají s různou výší záporného hospodářského výsledku. To nám ovšem vytvoří pozici pro to, abychom byli schopni dosáhnout za rok 2000 červené nuly.
EURO: Za tři čtvrtletí letošního roku jste ohlásili ztrátu ve výši devíti a půl miliardy korun podle mezinárodních a sedm miliard podle českých účetních standardů. Jde pouze o důsledek tvorby rezerv, nebo to byla i výzva směrem ke státu před očištěním banky? BARAN: Rád bych zdůraznil, že hospodářské výsledky je třeba vnímat i z hlediska provozního zisku a ten vykazuje stabilní dynamiku. Za tři čtvrtletí letošního roku dosáhl hodnoty okolo čtyř a půl miliardy korun. Vámi zmíněný hospodářský výsledek po zaúčtování rezerv a opravných položek souvisí se snižováním kvality úvěrového portfolia a změnou klasifikace u řady pohledávek, ale samozřejmě také s přípravou banky na privatizaci, respektive vylepšením její pozice pokra čujícím čištěním úvěrového portfolia. To, že z hlediska provozního výsledku meziročně poklesl například čistý úrokový výnos, není jen důsledek poklesu úrokových sazeb, nýbrž i změny alokace našich zdrojů do méně rizikových aktiv, jako jsou státní cenné papíry nebo mezibankovní úvěr y. Pozitivní trend ale můžeme pozorovat u neúrokových výnosů, které se na celkových provozních výnosech podílejí asi pětatřiceti procenty. Naším cílem je dosažení zhruba čtyřiceti procent. To by bylo číslo, které je srovnatelné s dobrým průměr em u zahraničních bank.
EURO: Nebude to způsobeno především poklesem úrokových výnosů a změnou poplatků? BARAN: Poslední zvýšení poplatků jsme provedli na začátku letošního roku a od té doby k další změně nedošlo. Zvyšuje se ale počet transakcí, které banka provádí. Jejich nárůst by měl za letošek dosáhnout zhruba patnácti procent. Pokles úrokových výnosů je kompenzován zvýšenými výnosy z poplatků a provizí a současně postupným snižováním provozních nákladů. Počet zaměstnanců se letos snížil o více než dvanáct set lidí. Ukončili jsme také optimalizaci pobočkové sítě, v jejímž rámci došlo k centralizaci některých činností, především vypořádání transakcí.
EURO: Počítáte s dalším poklesem stavu zaměstnanců ještě v letošním roce? BARAN: Ano, protože v současné době probíhá optimalizace počtu pracovníků v útvarech na centrále České spořitelny.
EURO: Původní prognózy hospodaření pro letošní rok byly výrazně optimističtější než skutečnost. Vyplývá rozdíl jen ze snahy o čištění banky? BARAN: Především jsme předpokládali jiný vývoj ekonomiky a úrokových sazeb. V původním finančním plánu jsme počítali s vyššími úrokovými výnosy - jejich pokles je razantnější, než se čekalo. Rovněž jsme neočekávali tak výrazné dopady v ývoje ekonomiky do úvěrového portfolia. V posledním období sice makroekonomické ukazatele naznačují jisté oživení, ovšem jeho reálný dopad do mikrosféry a na finační pozici našich klientů, včetně jejich schopnosti splácet úvěry, se projeví až s určitým zpožděním. Osobně tuto dobu odhaduji na minimálně dvanáct měsíců. Nepopírám, že se nové vedení v rámci svého mandátu připravit spořitelnu co nejlépe na privatizaci snaží i o zprůhlednění úvěrového portfolia.
EURO: Zlepšení úvěrového portfolia očekáváte především díky vyšší kvalitě budoucích úvěrů, nebo počítáte i s tím, že by se u některých pohledávek mohla zlepšit jejich klasifikace? BARAN: Pokud je klient zařazen do kategorie ztrátových úvěrů, bývá to většinou proto, že míří do konkursu či likvidace. Tam už velká šance na zlepšení není. Jistou možnost vidím u klientů, jejichž závazky klasifikujeme jako sledované a nest andardní. Ve většině případů jejich projekty mají šanci na revitalizaci. Nyní potřebují najít například strategického partnera nebo nové trhy pro svoje výrobky. Za první pololetí spořitelna poskytla, včetně revolvingových, nové úvěry v objemu zhruba dvaceti miliard korun.
EURO: Považujete za výhodu to, že jste poskytovali ve větší míře než ostatní banky úvěry drobným a středním klientům? BARAN: V případě, že ekonomika poroste, se rozložení úvěrového rizika do té části klientů, kteří by měli standardně plnit své závazky, z hlediska celkové kvality úvěrového portfolia projeví skutečně jako výhoda.
EURO: Čekáte i pozitivní vliv práce Revitalizační agentury na vaše úvěrové portfolio? BARAN: Vliv činnosti Revitalizační agentury u nás zřejmě nebude tak významný jako u jiných velkých bank. V našem portfoliu jsou především vámi zmínění malí a střední klienti, jimž stát v rámci revitalizace pomáhat nebude. Mám e pouze několik významných klientů, kteří splňují stanovená kritéria a jsou potenciálně vhodní pro zařazení do státního programu.
EURO: Česká spořitelna chce nadále dominovat především na trhu drobného bankovnictví. Konkurence ale bude silná, protože tímto směrem se vydávají všechny velké peněžní ústavy. BARAN: Každá banka hledá cesty, které by jí umožnily další obchodní rozvoj. A pokud si srovnáme drobné bankovnictví s klasickým úvěrováním podniků, zjistíme, že u nás není ještě tak rozvinuté jako v zahraničí. Potenciál dalšího rů stu výnosů je tudíž v této oblasti větší než u financování podnikové sféry. Mimo jiné i proto, že firemní klienty ve velké míře obsluhují zahraniční banky, působící zde několik let. Proto je trh především u nejlepších zákazníků do jis té míry rozdělen. Banky logicky hledají nové příležitosti, které nabízejí možnost nějakého rozvoje. Navíc je drobné bankovnictví zajímavé i z hlediska nižších rizik. Jsem přesvědčen, že spořitelna má nejlepší předpoklady v konkurenci uspět.
EURO: Nemáte pocit, že se Česká spořitelna jako retailová banka chová k drobným klientům dosti odmítavě? Máme na mysli jednání na přepážkách, zdaleka nejtvrdší podmínky pro vydání karet a podobně. BARAN: Tento názor je dědictvím minulosti a již dávno není oprávněný. Myslím, že za poslední rok naši klienti rozhodně zaznamenali posun ke zlepšení a zkvalitnění služeb a produktů. Například průměrná čekací doba na obsluhu v Česk é spořitelně se snížila a není delší než deset minut. Ceny máme u domácích karet srovnatelné s ostatními bankami, vyšší kategorie jsou dokonce levnější. U prestižních mezinárodních karet je nezbytné sledovat zhruba půlroční historii klienta. Přesto nám zdokonalení interních metodik pro řízení rizika umožní postupně zkracovat tuto požadovanou dobu.
EURO: Dokážou na malém českém trhu vydělávat na retailu všechny banky, které se v něm chtějí pohybovat? BARAN: Podle mého názoru bude nejvíce záležet na tom, jak rychle dokážou své strategie naplnit. Někomu v tom pomůže vstup strategického partnera, někdo už má silnou pozici a bude se ji snažit rozvinout. To, jak rychle se podaří dokončit naš i doprivatizaci, rozhodně ovlivní i budoucí pozici spořitelny v retailu.
EURO: Chcete říct, že prodlužování privatizace by mohlo přímo ohrozit váš podíl na trhu? BARAN: Náš podíl v produktech, které lze zařadit pod tuto hlavičku, je již delší dobu stabilní. Od nového partnera však očekáváme lepší know how, například u rozvoje produktů a marketingu či hledání nových způsobů integrace informačních technologií, což je záležitost limitující náš další rozvoj. Proto by bylo potřeba, aby celý proces proběhl v krátkém čase a nový strategický partner nám pomohl ryc hle dopracovat a hlavně implementovat rozvojovou obchodní strategii. Pokud se jeho vstup výrazně zpozdí, řekněme zhruba v řádu roku a více, může to v budoucnosti zhoršit naši pozici. Dva z našich největších konkurentů jsou již po privatizaci, a mají tak určitou relativní konkurenční výhodu. Na druhou stranu, naše postavení na trhu je tak významné, že by případný dopad mohl být minimální.
EURO: Považujete exkluzivní vyjednávání za lepší než tendr? BARAN: Exkluzivita Erste má jednu výraznou výhodu a tou je časové hledisko - tedy možnost zrychlení celého procesu, což je významný moment celé transakce.
EURO: Je podle vás rozumné privatizovat do rukou rakouské banky, když jsou právě v této zemi peněžní ústavy ještě zčásti vlastněné státem a mají ve srovnání se zbytkem Evropy nízkou efektivitu? BARAN: Musíme vyhodnotit konkrétní přínosy a výhody strategického propojení. Domnívám se, že rakouské banky mohou našim peněžním ústavům nabídnout zvýšení konkurenceschopnosti například v oblasti správ aktiv, životního a penzijního poj ištění, úvěrů občanům či hypoték. Na druhou stranu mohou přinést i zkušenosti s centralizací a činností podpory a vypořádání. Silná regionální skupina, kterou chce Erste, působící již v Maďarsku a zvažující účast v priv atizaci spořitelny na Slovensku, vybudovat, může být vhodnou alternativou a protihráčem velkým nadnárodním finančním institucím.
EURO: Má smysl privatizovat do jiných rukou než velkých bank operujících na globálním trhu? BARAN: Historické postavení spořitelny a perspektivy vývoje spořitelnictví předurčují i naše budoucí postavení. Jsem přesvědčen, že vstup do strategické aliance se silným zaměřením na region střední a východní Evropy by pro nás byl lo gickým krokem a umožnil by nám uspět v konkurenci velkých globálních institucí typu HSBC nebo Deutsche Bank.
EURO: Jak dopadla due dilligence, kterou ve spořitelně Erste skončila 29. října? BARAN: V rámci finanční a právní prověrky jsme splnili všechny požadavky. Banka vytvořila organizační a technické podmínky k tomu, aby privatizace proběhla v termínu, který stanovila vláda. Pro naše pracovníky to byl velmi ná ročný proces, protože standardně probíhá due dilligence v delším časovém horizontu, kdežto my jsme i kvůli omezenému období na exkluzivitu měli na vše pouze čtyři týdny.
EURO: Proč zásadně měníte vnitřní uspořádání banky a nepočkáte spíše na nového vlastníka? BARAN: Zahájili jsme celou řadu restrukturalizačních kroků, jejichž správnost je zdůvodnitelná tak jednoznačně, že jimi vycházíme novému vlastníkovi vstříc. Součástí našeho postupu jsou i změny spojené s optimalizací pobočkové sítě, stavu z aměstnanců, reorganizací centrály a další kroky k efektivnějšímu výkonu banky, které by se musely udělat dříve nebo později bez ohledu na privatizaci. V rámci zvýšení výnosů se soustřeďujeme především na maximalizaci křížového prodeje pro duktů celé finanční skupiny. Chceme stabilizovat tržní podíl spořitelny v oblasti vkladů. K 1. listopadu jsme například jako jediná banka na trhu přes obecný pokles tržních úrokových sazeb zvýšili úrokové sazby u vkladových produktů. Těmit o změnami dosáhneme zlepšení pozice banky před privatizací.
EURO: Sazby jste i díky změně pásem úročení zvýšili také u vkladních knížek. Považujete je nadále za perspektivní? Vždyť například anonymní vkladní knížky budou muset časem zaniknout. BARAN: Vkladní knížka je stále náš nejvýznamnější vkladový produkt. Je žádán klienty a měli bychom ho dále rozvíjet. Proto jsme jejich nabídku dokonce rozšířili. Blok anonymních vkladních knížek budeme muset řešit, ale půjde o řešení dlouho dobé a postupné, zvažujeme i možnost poskytnutí dodatečných výhod klientům při převodu na neanonymní knížku.
EURO: Uvažujete o přetvoření skupiny na holding podobně, jako to chystá například IPB? BARAN: Tyto diskuse budou na pořadu dne až po privatizaci. Samozřejmě že určitou představu o budoucí struktuře naší finanční skupiny máme.
EURO: Lze podle vás očekávat, že se Erste Bank zachová podobně jako KBC Bank, která si po privatizaci ponechala původní management v Československé obchodní bance? BARAN: Pro strategického partnera, ať už to bude kdokoliv, bude podstatné hodnocení výsledků práce managementu při přípravě na privatizaci banky. Rozhodnutí, zda si ponechá celé či část vedení, bude výsledkem právě tohoto hodnocení. Nový management s pořitelny dělal podle mého názoru všechno pro to, aby banku připravil co nejlépe. Není neobvyklé, že strategický partner chce management zkvalitnit a posílit o své lidi. Myslím si, že i v našem případě může jít o kombinaci spoučasného managementu a nových zástupců strategického partnera.
