Menu Zavřít

Přistřižená křídla. Legendární Jumbo Jet odstartoval revoluci

Autor: Profimedia.cz

Historie civilního letectví má mnoho milníků. Jedním z hlavních je legendární stroj Jumbo Jet, jenž odstartoval revoluci, která přinesla demokratizaci létání.

Lidé se rádi dívají na velmi různé věci. Spotteři na letišti Václava Havla v Ruzyni se dělí na tvrdé, znalecké jádro a na ty, kteří jenom rádi sledují letadla. Najdete mezi nimi i takové, kteří z létání samotného mají těžkou fóbii, ale pohled na přistávající a vzlétající letadla je přesto fascinuje. Zejména v této nikoli nepočetné skupině platí zcela jednoznačně, že na velikosti záleží, a na dvou pozorovatelnách u letiště bývá nejvíc plno, když přistává a vzlétá Airbus A380, suverénně největší civilní osobní letoun dějinách.

„Třistaosmdesátka“ je pozoruhodný fenomén nejen pro spottery. Pasažéři ji sice milují pro pocit prostoru a stabilitu při letu, ale v podstatě jen jedna letecká společnost na světě - dubajské Emirates - nakoupila tohoto okřídleného giganta ve velkých počtech. Jenže dvorní zákazník před dvěma týdny ohlásil, že objednávky krátí a další už asi nebudou. Loni se A380 vyrobilo pouhých 12 kusů a poslední dodávka je nasmlouvána na rok 2021. Jeden z nejsofistikovanějších výrobků, který kdy lidstvo dokázalo postavit, se tak nezaplatí a celý projekt skončí ve ztrátě. Strategičtí konzultanti už píší další příběh o velké sázce.

Žádná z nich nebyla lepší než ta na Jumbo Jet Boeing 747, který poprvé vzlétnul už před 50 lety a s trochou štěstí se bude vyrábět o rok déle (2022), než se to podaří „třistaosmdesátce“. Ta je přitom o nějakých pětatřicet let mladší. Ikonických B747 s nezaměnitelným „hrbem vepředu“ dodnes létá přes 500, přičemž se jich vyrobilo více než třikrát tolik. Jumbo Jet přinesl úplně novou zkušenost, protože pojmul dvakrát tolik pasažérů než do té doby standardní (na Západě) DC-8 nebo Boeing 707. „Královna nebes“ měla navíc dvě patra a zevnitř se zdála mimořádně prostorná. Nesmírně jsem toužil po tom být jednou na palubě, a když se mi to v 90. letech podařilo, měl jsem pocit, že jsem se zařadil. A že pak přišla modernější letadla? Co na tom záleží.

Rychleji než zvuk

Jistěže lituji, že jsem se nikdy nestihl proletět nadzvukovým Concordem. Přitom tento typ letadel měl být „ultimátním řešením“, jež mělo podzvukové velkokapacitní letouny už pár let po prvním vzletu B747 odsunout na smetiště dějin. Tedy aspoň co se mezikontinentálních letů týče. Paralelně s vývojem B747, tedy čistě komerčního projektu určeného pro masovou přepravu, totiž běžel těžce vládami subvencovaný vývoj britsko-francouzského Concordu, ale i sovětského nadzvukového Tu-144.


Podívejte se, jaká jsou nejhorší letiště na světě:

10 nejhorších letišť na světě. Podívejte se, odkud pravděpodobně neodletíte včas


Jenže vývoj letounu Concord byl fenomenálně drahý a do toho přišla v roce 1973 ropná krize. Z hlediska provozních nákladů se proto zaplatil jen na trati z Londýna (a Paříže) do New Yorku.

Sovětský projekt Tu-144 byl z hlediska návratnosti investic úplně mimo už jaksi z definice - létat supersonicky mezi destinacemi, kde se rozhoduje v pětiletkách, nedává žádný ekonomický smysl, i kdyby palivo bylo nakrásně skoro zadarmo. Navíc místo posílení prestiže utrpěl Sovětský svaz pěknou blamáž, protože hned druhé v pořadí vyrobené Tu-144 předvedlo roku 1973 na leteckém dnu v Paříži ukázkové rozlomení trupu a následnou mohutnou explozi. Concorde sice létal ještě dalších třicet let, ale skočil také smutně a zatím bez náhrady.

 Dokonale nezadržitelný růst

Boeing se do nadzvukových civilních letadel nikdy nepustil a dobře udělal. Přitom to byla právě tato společnost, která stála za velkokapacitní leteckou přepravou osob ve světě. Prvním dvoupatrovým osobním letadlem koneckonců nebyl Jumbo Jet, a už vůbec ne A380, ale Boeing B314 „Yankee Clipper“. Vzlétal i přistával na vodě a bylo to na několik desítek let největší civilní letadlo s doletem 5600 kilometrů a kapacitou 74 cestujících. Transatlantické lety zahájil už před druhou světovou válkou.

Letos tomu bude 80 let, co Pan American Airways („Pan Am“) začaly létat z východního pobřeží USA do Evropy. Nejdříve do Marseilles a do Southamptonu, ale nejčastěji z New Yorku do Lisabonu v neutrálním Portugalsku.

 Otec zakladatel. První mezikontinentální čtyřmotorový „dvoupatrák“ B314

Otec zakladatel. První mezikontinentální čtyřmotorový „dvoupatrák“ B314

Tlačenice na nebi

Do vzdálených destinací se létalo už před válkou, koneckonců koloniální mocnosti musely obsluhovat svá impéria, takže třeba britské Imperial Airways inzerovaly lety do Indie pro komerční pasažéry již v 30. letech. Nizozemská společnost KLM létala do dnešní Jakarty na pravidelné lince už od roku 1929 a přes Atlantik do Latinské Ameriky od roku 1934 (Holanďané vyráběli velmi dobrá letadla; Fokker byl koncem 20. let největším výrobcem na světě).

Pořádná konkurence na nebi však nastala až po druhé světové válce, kdy v po válečné konjunktuře začalo létat přes Atlantik a dalších dálkových destinací nejméně deset leteckých společností, k nimž se záhy připojily další, neboť šlo o lukrativní byznys. ČSA se do první ligy aerolinek létajících přes oceán přidaly už v roce 1962 na pronajatých turbovrtulových bristolech Brittania od Cubany (národní kubánská letecká společnost si je pořídila těsně před kubánskou revolucí).


Přečtěte si: Do šesti let mají být létající taxíky realitou, v roce 2035 budou globálně dostupné

Vizualizace projektu létajícího taxi na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem.


V té době už však byla k dispozici proudová dopravní letadla na čele s Boeingem B707, následovaným dalším americkým strojem DC-8, které po odpadnutí britského Vickersu opanovaly západní prostor. V Sovětském svazu vyvinuli ve své době srovnatelný Il-62 s „motory vzadu“, který létal dlouhá léta i v barvách ČSA. Byla to všechno letadla s „úzkým trupem“ (jednou uličkou, maximálně šesti sedačkami v řadě) a s kapacitou nějakých dvě stě cestujících.

Létání v té době bylo ještě pořád mimo USA pro střední vrstvy luxusem, povolání letušky bylo hned za modelkou v žebříčku těch nejprestižnějších pro mladé a pohledné dívky a piloti měli „auru“ odpovídající zlatým prýmkům na jejich uniformě.

Jak je na tom Airbus
Za loňský rok Airbus vytvořil EBIT (zisk před zdaněním a úroky) ve výši 5,8 miliard eur, rentabilita tržeb stoupla z 5,4 procenta na 9,2 procenta. To sice není žádný propadák, ale čísla by byla mnohem lepší, kdyby právě na výrobě A380 loni neztratil 463 milionů eur. Plných 80 procent zakázkové knihy Airbusu představuje modelová řada A320, dálkové A350 (konkurent Dreamlineru od Boeingu) devět procent a obří A380 pak pouhé jedno procento. Komerční letadla tvoří 74 procent objemu celé skupiny, jejíž čistá hotovostní pozice představovala ke konci prosince 13,3 miliardy eur.

Demokracii do létání vnesly tři věci: letadla s širokým trupem a dvěma uličkami v jedné řadě a liberalizace vzdušného prostoru, která přinesla na jedné trati volnou konkurenci, nejdřív v USA, poté v Evropě a nakonec ve zbytku světa. Třetí podmínkou byl „time management“.


Tvrdé přistání superjumba A380: Airbus spálil miliardy eur od evropských vlád


Jumbo Jet odstartoval revoluci, k níž se připojili nejen další dva američtí výrobci Lockheed a McDonnell Douglas, ale i západoevropské konsorcium Airbus. Rusové to zkusili s Il-86 a posléze s dálkovým Il-96. Neměli ale příliš šanci a dnes létá letadlem Il-96 akorát tak prezident Putin (dokonce i Aeroflot používá na dálkových linkách airbusy a boeingy).

Liberalizace oblohy („open skies“) byla pro sražení cen letenek přinejmenším tak důležitá jako technologický vývoj pohonných jednotek, použití nových materiálů a posledních technologických poznatků. Konkurence rozbila tradiční oligopoly, na trh mohli vniknout a také vnikli noví soutěžící, což vedlo k poklesu cen. Spolu s cenovou politikou diferencující poplatky podle vytíženosti letišť v různých hodinách se tyto tři faktory promítly do obrovského nárůstu počtu uživatelů letecké dopravy.

Začali jsme létat

V roce 1970 použilo letadlo 310,4 milionu pasažérů, předloni skoro čtyři miliardy. O většinu růstu se dnes stará Asie, ale většina jejích obyvatel v letadle ještě neseděla. Nebe se má na co těšit.

Dále čtěte:

Let Norimberk-Mnichov: ekologická i ekonomická absurdita

Fronta na nebi: evropské letectví má za sebou rok výrazných zpoždění

Praha jako součást USA. Letiště se zajímá o americkou imigrační kontrolu

Business class je pro chudé. Největší komfort nabízí první třída Etihad a Emirates

Na kterém letišti se nejlépe najíte? Za nejvyšší kvalitou musíte do Asie

10 nejnebezpečnějších aerolinek světa. Těmhle se raději vyhněte

bitcoin_skoleni

Příliš mnoho zavřených letišť. Berlín vyhlíží kolaps

 Letiště Berlin Brandenburg

  • Našli jste v článku chybu?