Návrh vlastnického rozdělení infrastruktury od výroby je předčasný...
Filip Thon (35) je absolventem oboru plynárenství na VŠCHT v Praze a studia završil doktorátem na VŠB v Ostravě. Od roku 1995 pracoval ve firmě Accenture ve Frankfurtu nad Mohanem jako poradce pro vývoj a implementaci strategií a rozsáhlých restrukturalizačních projektů pro velké evropské energetické a plynárenské společnosti. Od roku 2005 je členem představenstva RWE Transgas, od dubna 2007 je místopředsedou představenstva. Od nového roku převezme funkci předsedy představenstva v RWE Stoen ve Varšavě. Ve stejném období přejde do dozorčí rady RWE Transgas v Česku.
Návrh vlastnického rozdělení infrastruktury od výroby je předčasný a oslabil by vyjednávací pozici evropských hráčů vůči dodavatelům mimo EU
Filip Thon, jenž pracuje pro německou centrálu RWE Energy, přechází po třech letech působení v české dceři německého koncernu RWE do nové role šéfa RWE v Polsku. O některých aktuálních tématech českého plynárenství i o rozvoji evropského trhu s energiemi pohovořil s týdeníkem EURO.
EURO: Jak se díváte na období vašeho působení v českém plynárenství? Jaké byly vaše hlavní úkoly? THON: Mým hlavním zadáním byla restrukturalizace skupiny RWE v České republice. Cílem bylo vytvoření konkurenceschopné efektivní společnosti, respektive souboru společností, který splňuje požadavky legislativy a navazuje na jednotnou koncernovou strukturu. Druhá část, jejíž řízení jsem v loňském roce převzal, je management portfolia zemního plynu RWE na tuzemském trhu, což v praxi znamená odpovědnost za veškeré smluvní vztahy a prodej plynu mezi RWE Transgas a distributory zemního plynu v Česku.
EURO: Co můžete říci o výsledku restrukturalizačního procesu, který jste řídil? V jaké podobě se nachází skupina RWE v Česku? THON: Zde je nutno rozlišit mezi restrukturalizačními kroky podmíněnými požadavky Evropské komise a kroky vedoucími ke zjednodušení, případně zefektivnění struktur. V důsledku nutnosti splnění požadavku Evropské komise na právní oddělení obchodu od přepravy zemního plynu vznikli provozovatelé přepravní a distribuční soustavy. V rámci zjednodušení a zefektivnění poskytování služeb jsme zkonsolidovali síťové, sdílené a zákaznické služby ve skupině RWE v České republice. Cílem bylo vytvořit konkurenceschopné společnosti zaměřené na zákazníky s jednoznačnou orientací na svůj „core business“.
EURO: Odpovídá tento model i cílové struktuře RWE v Česku?
THON: Akcionářská struktura v některých regionálních obchodních společnostech a provozovatelích distribuční soustavy bohužel v současné době neumožňuje jejich další sloučení, čímž by se dále zefektivnily výkon procesu a služba prodeje zemního plynu našim zákazníkům.
Cílový model, jehož hlavní potenciál spočívá ve zjednodušení podnikového prostředí směrem k optimálnímu počtu společností, by měl obsahovat jednu společnost zabývající se prodejem zemního plynu, jednu firmu orientující se na služby technického charakteru, jednoho provozovatele přepravní a distribuční sítě - respektive podzemního zásobníku plynu -, jednu společnost, která se soustředí na zákaznické služby, a konečně je třeba mít i podnik, který poskytuje sdílené služby. Rozdělení společností podél reprodukčního řetězce touto formou umožní kromě splnění požadavků evropské legislativy také jasnou koncentraci na klíčové aktivity a efektivní řízení produktivity.
Až na zmíněné regionální obchodní společnosti a provozovatele distribuční soustavy, které nyní sloučit nelze, se již nacházíme, řekněme, v cílové podobě.
EURO: Zmínil jste požadavky Evropské komise na právní rozdělení společností. V současné době se projednává na úrovni členských států EU a v Evropském parlamentu třetí energetický balíček, jenž mimo jiné obsahuje i požadavek na vlastnické oddělení části energetické infrastruktury od výroby, respektive obchodu s energiemi. Jak se RWE staví k této diskusi?
THON: Skupina RWE jednoznačně podporuje cíle a záměry Evropské komise při vytváření fungujícího evropského trhu s energiemi. Zásadně však odmítáme myšlenku vlastnického unbundlingu. K tomu lze použít řadu argumentů.
Návrh vlastnického rozdělení je především předčasný. Je předkládán v situaci, kdy nebyly vyhodnoceny všechny efekty opatření přijatých v předchozím, druhém, energetickém balíčku. Návrh neeliminuje hlavní příčiny nedostatků na energetických trzích popisovaných Evropskou komisí. Ty je nutno hledat v omezeném množství zdrojů plynu kontrolovaných dodavateli ze zemí mimo EU. Návrh vlastnického oddělení ve svých důsledcích představuje významná rizika i z pohledu konečných zákazníků spočívající právě v posílení vyjednávací pozice dodavatelů ze států mimo EU na úkor stávajících plynárenských společností působících v jednotlivých členských státech.
V neposlední řadě je nutno počítat s dalšími náklady souvisejícími s realizací vlastnického oddělení, které budou muset koneční zákazníci zaplatit. Je nepochybné, že na úrovni Evropské komise musí k tématu vlastnického unbundlingu proběhnout další diskuse, která by měla daleko lépe identifikovat a zvážit dopady navrhovaných opatření na evropský energetický trh.
EURO: Sdílí zástupci českého státu tyto vaše obavy? THON: Myslím, že v řadě otázek se s českou vládou shodujeme. S naší argumentací jsme se obrátili na všechny dotčené instituce včetně českých zástupců v Evropském parlamentu. Pevně věřím, že Česká republika setrvá na svém zamítavém stanovisku k návrhu vlastnického oddělení v plynárenství a přidá se při jednání s Evropskou komisí k ostatním členským zemím, jako jsou například Francie a Německo, které tento záměr rovněž odmítají.
EURO: Ve vaší nové roli - coby šéf energetické společnosti patřící RWE - se budete ve Varšavě věnovat oblasti elektrické energie. Jak se díváte na vývoj trhu s energiemi jako celku a které faktory, případně trendy, jej podle vás budou v budoucnu zásadně ovlivňovat? THON: Můj pohled na trh s energiemi je globální. A je nutno chápat komplexní souvislosti podél celého reprodukčního řetězce včetně závislostí jednotlivých nosičů energie. Trhy s energiemi budou silně ovlivněny současnou diskusí o vlivu oxidu uhličitého (CO2) na globální oteplování. Růst ceny CO2 certifikátů jako významné položky při výrobě elektrické energie bude mít zásadní vliv na rozvoj technologií v centrální a decentrální výrobě elektrické energie. Významnou roli při dalším rozvoji konkurenčního prostředí bude hrát také utváření a sjednocování dosud nejednotných systémů legislativy a regulace. Bude také pokračovat srůstání odvětví plynu a elektřiny i vznik velkých energetických uskupení. A v neposlední řadě je nutno zmínit rostoucí poptávku po energii na globálních trzích například v Číně a Indii společně s růstem tamější ekonomiky.
EURO: Jak si myslíte, že se pod tlakem na růst nákladů na CO2 budou vyvíjet technologie vedoucí k jejich snížení?
THON: Jako nejdůležitější považuji nutnost snižovat spotřebu energie, respektive zvyšovat účinnost a efektivitu jejího využívání či výroby. To podporuje jak snižování negativního dopadu na životní prostředí, tak i růst ekonomiky.
Je třeba vycházet z faktu, že konvenční fosilní paliva - jako jsou hnědé uhlí, černé uhlí a zemní plyn - mají a nadále budou mít hlavní podíl na výrobě elektřiny. Z celkových 800 gigawattů evropské výrobní kapacity připadá zhruba polovina na tyto zdroje. V celosvětové bilanci je to dokonce 75 procent. Struktura elektráren v Evropě má také „věkový“ problém. Poslední boom výstavby konvenčních a jaderných elektráren probíhal v osmdesátých letech minulého století a 60 procent černouhelných elektráren je starších než 25 let. U hnědouhelných a jaderných elektráren je asi 40 procent starších 25 let. U spalování fosilních zdrojů na bázi hnědého a černého uhlí půjde vývoj směrem ke zvyšování efektivity spalování a k oddělování CO2. Zde je nutno dořešit možnosti ukládání CO2. Bude také docházet k rozvoji technologií s takzvaným decentrálním charakterem výroby energie. Patří sem kupříkladu plynové mikroturbíny a palivové články. Dále poroste podíl obnovitelných zdrojů energií, k nimž patří například energie biomasy, větrné elektrárny a solární zdroje. Nelze opomenout také výhradně centrálně fungující jaderné elektrárny.
EURO: Jak se tyto technologie projeví při dalším rozvoji energetického trhu?
THON: Při predikci vývoje trhů vycházím z různých scénářů. Všechny tyto scénáře se opírají o předpoklad rostoucí konkurence na evropském trhu s energiemi. Důležitým aspektem budou již zmiňované ceny certifikátů CO2, které budou ovlivňovat technologický pokrok.
V prvním scénáři vývoje trhu, doprovázeném stagnací cen CO2, případně jejích mírným nárůstem, budou dále dominovat velké centrální zdroje založené na bázi spalování fosilních paliv. Zde bude docházet ke zvyšování efektivity spalování a snižování emisí CO2. Při decentrální výrobě se budou prosazovat flexibilní zdroje na bázi zemního plynu. Éra centrálních fosilních zdrojů by mohla být prodloužena i průlomem v technologii oddělení a skladování CO2.
EURO: A ta druhá varianta?
THON: Ve druhém scénáři, který považuji z dlouhodobého pohledu za cílový, vycházím z nárůstu cen CO2 certifikátů na 90 eur za tunu a více (dnes činí zhruba 20 eur – poznámka redakce). Tento scénář by vedl k průlomovému rozvoji decentrálních zdrojů energie na bázi palivového článku a mikroturbín včetně masivního rozvoje obnovitelných zdrojů.
Oba zmíněné scénáře se navzájem nevylučují. Naopak si myslím, že v budoucím rozvoji dojde k jejich naplnění v časové posloupnosti. První zmíněný scénář intenzivní konkurence na trhu doprovázený dalším rozvojem fosilních centrálních zdrojů bude aktuální v nejbližších patnácti dvaceti letech. Cílový model ekologicky šetrných decentrálních zdrojů kombinovaný s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů nastane podle rychlosti oteplování globálního ovzduší – nejpozději však od roku 2030.
Jestliže oteplování ovzduší bude postupovat rychleji, než se očekávalo - více než pět stupňů celsia do roku 2030 -, a technologie decentrálních ekologicky šetrných zdrojů nebudou dostatečně vyvinuty, tak vidím jako velmi reálný třetí scénář masivního rozvoje jaderné energetiky. Jaderná energie by mohla po období dostatku zdrojů uranu a po období pokračujícího vývoje technologií decentrálních a obnovitelných zdrojů ekologicky šetrně pokrýt rostoucí spotřebu energií. K naplnění tohoto scénáře je nezbytné včasné odbourání politických bariér.
EURO: Zmínil jste jadernou energii a obnovitelné zdroje. RWE jako německý koncern je jistě konfrontován s tím, že Německo ohlásilo ukončení provozu jaderných elektráren. Podíl obnovitelných zdrojů v energetické bilanci EU je v současnosti zanedbatelný. Jak se k této problematice stavíte?
THON: Koncern RWE samozřejmě v Německu splní požadavky zákona o jaderné energii. V současné době RWE v Německu vlastní a provozuje jaderné elektrárny. Ukončení provozu jaderných elektráren však jako koncern veřejně kritizujeme. Naopak díky naší technologické kompetenci se na mezinárodní úrovni účastníme výběrových řízení o velké projekty atomových elektráren.
Co se týče obnovitelných zdrojů energie, zakládá koncern RWE v současné době novou společnost RWE Innogy, do níž budeme koncentrovat veškeré aktivity a rozvoj energetických zdrojů na bázi větru, vody a biomasy. Od roku 2008 počítáme s ročními investicemi ve výši jedné miliardy eur. Počítáme s růstem podílu obnovitelných zdrojů na celkové produkci energie z dnešních pěti na dvacet procent v roce 2020. RWE se bude navíc intenzivně zabývat i činnostmi v oblasti výroby elektřiny ze solárních a geotermálních zdrojů, přílivových elektráren a výrobou elektřiny z mořských vln. Ústředním úkolem nové společnosti jsou inovace.
EURO: Jaký máte pohled na své budoucí působení v RWE Stoen?
THON: Polsko je velmi významná země s téměř čtyřiceti miliony obyvatel a má strategickou pozici na evropském energetickém trhu. RWE Stoen dodává elektrickou energii na území hlavního města a se svými více než 850 tisíci zákazníky a přibližně šesti terrawatthodinami odbytu se podílí asi pěti procenty na polském trhu.
Přibližně 90 procent vyprodukované elektrické energie v Polsku pochází ze zdrojů na bázi černého a hnědého uhlí. S ohledem na možný další nárůst nákladů spojených s CO2, ekologické požadavky EU a na dlouhodobost projektů na výstavbu nových zdrojů - respektive jejich modernizaci -, si myslím, že existuje řada výzev, s nimiž se bude polský energetický sektor v budoucnu vyrovnávat. Díky své odborné kompetenci se může RWE jako druhý největší producent elektrické energie v Evropě v budoucnu podílet na investicích při modernizaci a obnově polského energetického průmyslu.
