Deset procent akcií Moravie Energo koupil expremiér z vlastních peněz, odhadem za 6,5 milionu
Lidé, kteří měli tu čest navštívit slavný barrandovský byt manželů Grossových, spolufinancovaný neméně slavným strýčkem Vikem, říkají, že vypadá trochu jako hrobka a je prý vlastně s podivem, že právě kvůli tomuto pseudoluxusu musel Stanislav předloni sesednout z premiérského křesla. Strádá prý nedostatkem světla a má i značné problémy s větráním. V obýváku spojeném s kuchyní není jediné okno, stejně tak i v pracovně, svítit žárovkami je nutné i ve dne. Sluneční paprsky a čerstvý vzduch se do obytných místností mohou dostat pouze skrze „skleník“ zastřešující venkovní bazén, který k přízemnímu bytu bezprostředně přiléhá. Přítmí a zatuchlost – to je to, co lze říci i o kauze Moravia Energo, v níž jsou expremiér s chotí ústředními postavami. Jako by si v tomto prostředí barrandovský pár liboval. Už dva týdny veřejnost čeká na vysvětlení, kde vzal bývalý ústavní činitel, nynější advokátní koncipient, miliony na nákup 31 procent akcií třinecké firmy obchodující s elektřinou. Až na jednu výjimku s médii vysloužilý politik vůbec nekomunikuje a bobříka mlčení si naordinovaly i ostatní osoby, které se do případu zapletly. „Právníky mi bylo doporučeno více se do médií nevyjadřovat,“ odmítl již domluvenou schůzku s redaktory týdeníku EURO i někdejší náměstek ministra průmyslu a obchodu Robert Sýkora, Grossův dlouholetý kamarád z prostředí ČSSD, od něhož někdejší šéf vlády cenné papíry koupil.
6,5 milionu z vlastní šrajtofle.
Zmíněnou výjimkou, kdy Gross novinářům něco na svou obranu řekl, byl jeho komentář k informaci, kterou minulé pondělí jako první přinesl server Aktuálně.cz. A to, že peníze na akcie Moravie Energo mu půjčila slovenská pobočka české firmy Key Investments. Mělo jít o částku sedmnácti milionů korun, do níž jsou započítány i úroky. Gross sice informaci nepotvrdil ani nevyvrátil, ale z kontextu článku je zřejmé, že sám si přál, aby tato informace vyšla ven. Očekával možná, že poté už bude moci celou věc jednou provždy uzavřít. Ovšem zatímco jeden otazník tím pomohl vygumovat, druhý vlastnoručně namaloval. Jak zjistil týdeník EURO, minulé pondělí byla Grossova půjčka přefinancována jiným dosud neznámým subjektem. Peníze odešly z účtu německé Commerzbank. Kdo je novým věřitelem, který měl splatit jistinu ve výši 13,5 milionu korun, se neví. Podle některých zdrojů se měl na celé transakci údajně spolupodílet jeden Grossův blízký známý z právnických kruhů, spekulovalo se též o penězích českého finančníka Zdeňka Bakaly, ale tato informace se nepotvrdila. „Větší blbost jsem už dlouho neslyšel,“ ohrazuje se Bakala. K celému příběhu je však třeba dopsat ještě jednu kapitolu. Gross si půjčku 13,5 milionů bral na nákup pouze 21 procent akcií Moravia Energo. Důvěryhodné zdroje uvádějí, že dalších deset procent si pořídil z vlastních prostředků. Kdybychom vycházeli z předpokladu, že cena jedné akcie zůstala u obou tranší shodná, Gross musel vysázet ze své peněženky na stůl 6,5 milionu korun. Kde je vzal? Týdeník EURO již během léta informoval, že si expremiér koupil luxusní automobil Volkswagen Touareg, jehož cena se dle výbavy pohybuje od 1,3 do 2,8 milionu korun. Jen tak tak manželům Grossovým na tento vůz vystačil zisk 2,6 milionu korun, kterého se jim podařilo dosáhnout prodejem zemědělského pozemku v Petříkově u Velkých Popovic (viz EURO 28/2007). Ani příjmy paní Šárky z podnikání v oblasti kosmetiky a z obnovené účasti v pyramidě Amway nemohly generovat milionové výnosy. Je třeba se také ptát, který balík expremiér kupoval dříve, zda ten za své „úspory“, či za vypůjčené peníze. Zdroje týdeníku EURO hovoří o tom, že první byl desetiprocentní balík, mohl jej dokonce získat podstatně dříve než druhý financovaný penězi z Key Investments, který má od března letošního roku.
Z čirého přátelství.
Informace o výši půjčky také naznačují, jakým způsobem byla kupní cena akcií určena. S největší pravděpodobností byly cenné papíry prodávány přesně za nominální hodnotu, 650 tisíc korun za kus. Dohromady tedy dostal Sýkora od Grosse zhruba 20 milionů korun. Pro Sýkoru to nebyl špatný obchod, když uvážíme, že za první balík 26 procent akcií dal podle dostupných informací v červnu 2000 pouze 300 tisíc korun a kromě dokoupení dalších pěti procent v roce 2002 už žádné další vlastní prostředky do firmy nenalil. Navyšování základního kapitálu z původního jednoho milionu korun na patnáct a posléze na 65 milionů korun bylo totiž financováno z nerozděleného zisku firmy. Sýkora navíc z firmy mohl získat řádově desítky milionů korun na dividendách. Firma už krátce po jeho vstupu začala velmi solidně vydělávat. Kdyby se udělal prostý součet hrubého zisku od počátku její činnosti, což je samozřejmě poněkud zavádějící, mohlo by se dojít k částce cirka 400 milionů korun. Z této odhadované sumy byl na konci loňského roku na účtu nerozdělený čistý zisk ve výši přibližně sta milionů korun. Teoreticky si tady už v minulých letech mohli akcionáři rozdělovat poměrně velké peníze. Předseda představenstva firmy Bohuslav Bernátek ale namítá, že firma značnou část profitu reinvestovala a část také použila na navyšování základního jmění, takže na dividendách toho zatím moc nevyplatila. „Já bych odhadl, že za ta léta mohlo být rozděleno do 50 milionů korun, více ne. Musel bych si ale vzít k ruce výroční zprávy,“ uvedl Bernátek minulý pátek. Kdyby to bylo oněch padesát, Sýkora by z nich dostal třetinu, cirka patnáct milionů korun, a celkově by si tak i s prodanými akciemi z Třince domů do Čeladné odvezl mezi 30 až 40 miliony korun. Přesto mohl vytěžit podstatně víc, kdyby ve firmě setrval a s majoritním vlastníkem Tomášem Chrenkem i nadále kooperoval, protože firma má před sebou nepochybně perspektivu dalšího růstu. A i když se rozhodl prodat, mohl bezpochyby získat více než jen nominální hodnotu akcií. Jeho odchod z třineckého „stroje na peníze“ a přenechání pozice Grossovi zůstává záhadou, kterou nelze hodnotit jinak než jako neekonomické chování. Musely zde každopádně hrát roli i některé jiné faktory. Sám Gross si údajně cenu svého současného třineckého majetku cení na sto milionů korun. Tolik měl podle zdrojů týdeníku EURO žádat i po Chrenkovi.
Kroužecký: nemám s tím nic společného.
Vraťme se ještě krátce k firmě Key Investments, která Grossovi údajně půjčila. Sami její přestavitelé se k této operaci nechtějí jakkoliv vyjadřovat. Velmi zvláštní je, že šlo o půjčku poskytnutou slovenskou pobočkou, jako by aktéři předpokládali, že na celý obchod bude méně vidět, než kdyby jej zprostředkovala pražská centrála Key Investments. Jiné důvody mohou těžko existovat. Důležité je také připomenout, čím se Key Investments zabývá. Nejde rozhodně o instituci, která by poskytovala úvěry začínajícím podnikatelům. Jde o firmu, která se primárně stará o správu a úschovu majetku, svým klientům radí a pomáhá s investováním. Do slangu tohoto typu byznysu tradičně patří i výraz „optimalizace“. Není vyloučeno, že peníze poskytnuté jako úvěr ve skutečnosti byly na půjčku jen „přetaveny“, přičemž nepocházely ze zdrojů Key Investments, ale samotného klienta. I úvěrující firma má v oblasti transparentnosti ještě co dohánět. Dle neoficiálních údajů uvedených v databázi Magnus je jejím největším akcionářem firma Efficient Investments Limited, vykazující známky off-shorového subjektu. Až do roku 2004, než začala úzce spolupracovat s americkou bankovní skupinou KeyCorp, se společnost jmenovala SI Asset Management a jejím jediným akcionářem byl Stratego Invest. Předsedou představenstva Stratego Investu byl svého času i jistý Vladimír Kroužecký, jenž dle pamětníků patřil vedle dalšího člena představenstva Václava Navrátila ke dvěma klíčovým osobám v „esíčku“. A právě o tomto Kroužeckém hovoří vícero zdrojů týdeníku EURO jako o člověku, který se na obchodu s Grossem aktivně podílel. On sám to však důrazně popírá, a tvrdí dokonce, že s firmou Key Investments neměl a nemá nic společného ani jako vlastník, ani jako manažér, ani jako spolupracující subjekt. V Key Investments ale nadále působí lidé, kteří dříve v „jeho“ Stratego Investu pracovali. Jde například o současného ředitele a předsedu představenstva Daniela Brzkovského či o místopředsedkyni Kláru Fenstererovou, takže určitá pojítka nepochybně existují.
Setkali se v Hiltonu.
Jak už týdeník EURO uvedl (viz EURO 40/2007), původní majitel akcií Robert Sýkora se k nim dostal bezprostředně poté, co na začátku roku 2000 opustil Grégrovo ministerstvo průmyslu a obchodu, kde měl na starosti celou oblast energetiky. I když tvrdí, že akcie kupoval od nejmenované fyzické osoby, mnohé nasvědčuje tomu, že prodejce byl jen nastrčeným mezičlánkem, který akcie držel velmi krátce, aby zakryl skutečného prodejce. Tím by mohla být firma Czechpol Energy, jež vydělala velké peníze dovozem elektřiny ze zahraničí. K ziskům jí nepochybně dopomohli i státní úředníci a polostátní ČEZ v době, kdy byl Sýkora na ministerstvu a elektrárenskou firmu ČEZ, tehdy ještě držící celou páteřní přenosovou soustavu, řídil Milan Černý, považovaný za Grossova člověka. Černý podle svého předchůdce Petra Karase již v časech, kdy byl náměstkem ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, za firmu Czechpol, vlastněnou třemi severomoravskými podnikateli Petrem Neoralem, Richardem Kučíkem a Stanislav Diatkem, tvrdě lobboval. V této souvislosti není nezajímavá informace, že Stanislav Gross se před několika týdny sešel v Praze se zmíněným bývalým spolumajitelem a obchodním ředitelem Czechpolu Richardem Kučíkem. Jak uvádějí zdroje týdeníku EURO, ke schůzce došlo v hotelu Hilton. Týdeník EURO se několikrát snažil kontaktovat Kučíka, ani ten však nechce komunikovat a na žádnou z otázek zaslaných mu minulý týden e-mailem neodpověděl. Pravděpodobně má obavy, že by tím mohl ohrozit svůj současný byznys. Tím už není Czechpol, který byl pozdějším majitelem - americkou firmou Cinergy - zlikvidován, ale firma Ezpada, jež se na svých internetových stránkách chlubí tím, že za loňský rok zobchodovala v rámci celého evropského trhu až neuvěřitelných 79,2 terrawatthodiny elektrické energie (kupříkladu firma ČEZ loni vyrobila asi 62 terawatthodin). Kučík je dnes jednatelem české Ezpady a řídí její pobočky v ČR, Polsku a na Slovensku. Jako majitel celé firmy je uváděna Ezpada AG sídlící ve městě Schaffhausen, metropole nejsevernějšího švýcarského kantonu.
Vyhodí ho Paroubek?
Někteří pozorovatelé však tvrdí, že Kučík není jen manažerem, ale přímo majitelem či spolumajitelem celé Ezpady. Zajímavé je, že Ezpada sídlí ve Švýcarsku ve stejném městě, kde sídlil jiný švýcarský obchodník s elektřinou, firma Entrade, která kdysi v ČR působila jako nezávislý obchodník po boku Kučíkova Czechpolu. Dodávala hojně elektřinu hlavně Severomoravské energetice. Přestala samostatně existovat v roce 2002, kdy ji spolu s některými dalšími středoevropskými aktivy odkoupila jiná švýcarská energetická firma Atel, sídlící též v Schaffhausenu. Jednatelem Entrady byl jistý Pavol Vňuk, který dnes s Kučíkem působí v nové Ezpadě (vede pobočky v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině). A tak nezbývá než se ptát, o čem se koncipient Gross mohl s elektroobchodníkem Kučíkem v Hiltonu bavit? O advokacii asi těžko. Stanislav Gross už svým neprůhledným byznysem ohrožuje svou vlastní partaj, ČSSD, které ještě v roce 2005 předsedal. Minulý čtvrtek se dokonce objevila informace, že současný šéf strany Jiří Paroubek chce navrhnout vyloučení přítele Stanislava ze strany. Jelikož však Paroubkovy postoje k této kauze nejsou zcela konzistentní, možná si to ještě rozmyslí. Gross by se mohl třeba stát čestným předsedou strany stejně jako prezident Václav Klaus v ODS. Ačkoliv v Grossově případě by se mohlo hovořit spíše o nečestném předsedovi. Nové otázky pro Stanislava Grosse
- Kde jste vzal zhruba šest až sedm milionů korun, které jste použil na nákup prvního balíku akcií Moravie Energo (deset procent akcií)?
- Kdo je vaším současným věřitelem, z jehož peněz jste pořídil druhý balík akcií Moravie Energo (21 procent)?
- Jak vysvětlíte, že vám firma Key Investments poskytla úvěr, ačkoliv poskytování takovýchto služeb není předmětem její podnikatelské činnosti?
- Proč byla půjčka poskytnuta slovenskou pobočkou, když věřitel i dlužník sídlí v Praze?
- S kým jste v záležitosti půjčky jednal? Byl to Vladimír Kroužecký, jak uvádějí zdroje týdeníku EURO?
- O čem jste nedávno v Praze jednal s bývalým majitelem firmy Czechpol Energy Richardem Kučíkem?
