Obchody na pražské burze
Banky sice stále hrají prim v obchodech na pražské burze, pryč jsou však doby, kdy jejich pozice byla dominantní. Na první místa žebříčku v objemu obchodů se stále více tlačí soukromé brokerské domy.
Holandská banka ABN AMRO se 117 zobchodovanými miliardami korun za první čtvrtletí sice jasně vede žebříček v transakcích na pražské burze, hned za ní je však soukromá firma Conseq. Do první čtyřky se vyšplhala i Patria Finance. Vyplývá to ze st atistiky pražské burzy, která začala poměrně nedávno o obchodech svých členů informovat a na jejíž internetové stránce jsou k dispozici obchody jejích členů za první kvartál letošního roku (viz tabulka).
Z tabulky je patrné, že na domácím kapitálovém trhu, kde není již nějakou dobu v podstatě do čeho píchnout, tuzemské bankovní domy, jako Komerční banka či Česká spořitelna, oproti minulosti již zdaleka tolik nedominují a dosahují až šestého, respektive devátého místa v pořadí co do objemu nejvíce obchodujících brokerských firem.
Málo adresné
Nově zavedená statistika je sice chvályhodným počinem burzy, sám generální tajemník burzy Pavel Hollmann však přiznává, že bude mít větší vypovídací schopnost, až se budou rozlišovat obchody na akcie, dluhopisy, přímé transakce a tak dále.
Pak se pořadí jistě značně zamíchá, protože současná kolonka „objem obchodů zahrnuje prostě všechny transakce bez rozlišení. Proto je třeba Conseq druhý, ale nikdo nepozná, že drtivou většinu jeho obchodů tvoří obchody s bondy, na které se firma z aměřuje. Ty třeba dvanáctý Atlantik vůbec nedělá a jeho dvanáctimiliardový čtvrtletní obrat je tvořen pouze akciemi. A to, že obchody s obligacemi na našem trhu dominují nad akciemi, je více než jasné.
První místo ABN AMRO nebo třeba páté Erste Bank lze přičíst na vrub zahraniční klientele, která do českých kapitálových luhů proudí právě přes tyto banky.
Ústup ze slávy tuzemských bankovních gigantů Komerční banky či České spořitelny lze zase vysvětlit třeba útlumem aktivit těchto ústavů před jejich privatizací nebo koncem takzvané třetí vlny privatizace, kdy v podstatě končí rozprodávání balíků akc ií z bankovních fondů, které používaly k obchodování právě brokerské divize svých bankovních matek. Pouze IPB, která ještě nějaké akciové kuponové akvizice stále vlastní, se drží na třetím místě. Její 54miliardový obrat ovšem dosahuje jen poloviny zmiňované ABN AMRO.
David a Goliášové
Zajímavé je rovněž třeba čtrnácté místo „brokerského trpaslíka - firmy Komerio, Konečný, která vznikla přibližně před rokem a předstihla v obchodech takové známé subjekty jako Wood & Company, CA IB Securities či Credit Suisse, které se však ohlížejí spíše do zahraničí. „Děláme hodně obchodů v burzovním systému SPAD, hodně s dluhopisy, spravujeme několikasetmilionové portfolio, které otáčíme, vysvětluje šéf firmy Komerio Michal Konečný. Podle něj burzovní pořadí obchodníků zohledňuje pouze obchody jdoucí přes pražskou burzu. Kdyby se započítávaly i obchody přes RM-Systém, některé firmy, jako třeba FIO, by zřejmě dosahovaly lepších výsledků.
Michal Šnobr z makléřské firmy Brno Broker Group zase upozorňuje, že objemy obchodů nelze přeceňovat a nelze je brát jako pořadí aktivity brokerských firem, protože objemy obchodů se dají nahnat různými způsoby.
Tytam jsou rovněž doby, kdy se na přepážkách makléřských firem tísnili dikové lační prodat své kuponové akcie, z čehož žil nejeden především regionální broker.
Akcionář není obchodník
Naprosto odlišné od žebříčku obchodů je však pořadí v případě akcionářů burzy, které začala burza po několikaletém tajnůstkářství nedávno rovněž zveřejňovat. Oba pojmy - akcionář a obchodník - však spolu zjevně vůbec nesouvisí. Největší akcioná ř burzy - Harvardská burzovní společnost - s téměř třinácti procenty se ve zhruba šedesátičlenném poli členů burzy pohybuje co do objemu obchodů někde uprostřed žebříčku. Největší obchodníky burzy - ABN AMRO či Conseq - naopak mezi akcionáři nenajdeme vůbec. O nějakou moc či vliv na burze jim tedy zjevně příliš nejde, což svědčí o roli, kterou jí přisuzují.
Kromě image a podílu určitého vlivu, o který však, jak je vidět, mnozí nestojí, vlastnictví akcií burzy nepřináší akcionáři výrazný užitek. Mnozí velcí akcionáři by proto možná zřejmě klidně rádi své podíly prodali, není o ně však žádný z ájem. To také o něčem svědčí a možná by bylo na čase s tím něco udělat.