Menu Zavřít

Přivýdělek při podpoře v nezaměstnanosti? Od ledna zapomeňte.

20. 1. 2016
Autor: profit

Zaměstnavatelé sice i nadále mohou v omezeném rozsahu zaměstnávat v malých pracovních úvazcích nezaměstnané uchazeče o zaměstnání, ti ale nejspíš nebudou mít o přivýdělky zájem. Od 1. 1. 2011 nesmějí současně s pracovní odměnou pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Foto: Miloslav Hamřík

Uchazeči o zaměstnání si dříve mohli k sociálním dávkám přivydělávat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Takto se definoval pracovní poměr, pokud měsíční výdělek z něj nepřesáhl polovinu minimální mzdy. Nebo mohlo jít o dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nepřesáhla polovinu minimální mzdy.

Tato možnost přivýdělku měla své výhody i nevýhody. Příjem z nekolidujícího zaměstnání byl pro nezaměstnané uchazeče vítaným přilepšením v jistě nelehké sociální a ekonomické situaci. Navíc výkon pracovní činnosti přispíval k zachování pracovní návyků, které mnozí dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí a pak se, když je pro ně nalezeno vhodné zaměstnání, v něm jen těžko uplatňují. Zaměstnavatelé mohli uchazečům o zaměstnání nabídnout kratší pracovní úvazky, o které na trhu práce nebyl velký zájem.

Někdy ovšem výkon nekolidujícího zaměstnání odváděl uchazeče o zaměstnání od řádného plnění povinností vůči úřadu práce. Nehledal si nové plnohodnotné zaměstnání , ani se neúčastnil rekvalifikačních kurzů.

Přišli jste o práci? Čtěte, co potřebujete pro získání podpory v nezaměstnanosti

Nekolidující zaměstnání však bylo mnohdy zneužíváno. Firma s pracovníkem sjednala pracovně-právní vztah, na jehož základě zaměstnanec oficiálně pobíral jen povolenou výši příjmu, zatímco mimo účetní evidenci mu byla vyplácena nepřiznaná částka vyšší. Docházelo tak ke zkracování povinných daňových a pojistných odvodů na straně jedné a na straně druhé k neoprávněnému čerpání sociálních dávek. Tomu však nejspíš nezabrání ani nová pravidla, protože nyní takoví uchazeči přejdou z pololegální činnosti do „plné ilegality“.

bitcoin_skoleni

Ani nadále není vyloučeno souběžné vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a výkon nekolidující výdělečné činnosti. S tím rozdílem, že už nelze pobírat současně podporu v nezaměstnanosti. Jestliže dříve si uchazeč o zaměstnání mohl k podpoře v nezaměstnanosti (popř. podpoře při rekvalifikaci) přivydělat až čtyři tisíce korun za měsíc hrubého, nyní si bude muset vybrat – buďto podporu nebo (při)výdělek. Nekolidující zaměstnání je tak nadále vhodné především pro ty, kdo nárok na podporu nemají vůbec, protože nesplnili podmínky pro její přiznání, anebo již vyčerpali podpůrčí dobu a výplata podpory jim byla zastavena.

V nekolidujícím zaměstnání není třeba řešit sjednaný rozsah pracovní doby. Jedinou omezující podmínkou je výše příjmu. Avšak na druhou stranu je samozřejmě nutno dodržet příslušné limity přípustného objemu práce, a to u dohody o provedení práce nejvýše 150 hodin za kalendářní rok a u dohody o pracovní činnosti v průměru maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby (zásadně jde o 40 hodin týdně). Z povahy věci a skutečnosti, že zaměstnavatel musí dodržovat minimální mzdu (resp. v pracovním poměru i nejnižší úrovně zaručené mzdy) také v nekolidujícím zaměstnání, plyne, že pracovní doba zaměstnance v nekolidujícím pracovně-právním vztahu by nikdy neměla překročit 83 hodin za měsíc.

  • Našli jste v článku chybu?