DAŇOVÉ POVINNOSTI Úmrtí blízkého člověka je vždy tragickou událostí, s níž se těžce vyrovnáváme. Při smrti podnikatele musí pozůstalí řešit mimo jiné i daňové povinnosti. Dnem úmrtí daňového subjektu, který bývá často označován jako zůstavitel, jenž vykonával ekonomickou činnost podléhající zdanění daní z příjmů fyzických osob, dochází k ukončení této činnosti.
DAŇOVÉ POVINNOSTI Úmrtí blízkého člověka je vždy tragickou událostí, s níž se těžce vyrovnáváme. Při smrti podnikatele musí pozůstalí řešit mimo jiné i daňové povinnosti. Dnem úmrtí daňového subjektu, který bývá často označován jako zůstavitel, jenž vykonával ekonomickou činnost podléhající zdanění daní z příjmů fyzických osob, dochází k ukončení této činnosti. Právním nástupcům, respektive dědicům vzešlým z dědického řízení po zůstaviteli, následně vzniká řada povinností ve vztahu k finančnímu úřadu. Patří k nim zejména povinnost podat daňová přiznání za daňový subjekt (zůstavitele) v případě, že zemřel před jejich faktickým podáním v zákonné lhůtě. Obecně je tato povinnost řešena v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen ZSDP), a to v ustanovení § 40 odst. 7. ŠESTIMĚSÍČNÍ LHŮTA Pro podání přiznání je stanovena šestiměsíční lhůta, která začíná běžet dnem úmrtí. V této zákonné lhůtě je rovněž splatná případná daňová povinnost, která při úmrtí fyzické osoby přechází na dědice (§ 57 odst. 3 ZSDP). Lhůta pro podání přiznání může být na žádost právního nástupce prodloužena, a to až o tři měsíce. Žádost podléhá poplatku ve výši 300 korun. Vyhoví-li finanční úřad takové žádosti, prodlužuje se do stejného termínu i splatnost daně. V případě objektivní existence finančních problémů s úhradou daňové povinnosti v zákonné lhůtě (i po jejím možném prodloužení) ze strany právních nástupců, lze finanční úřad požádat o posečkání či povolení splátek daňové povinnosti. Jde o případy, kdy by neprodlené zaplacení daně bylo pro právní nástupce spojeno s vážnou újmou nebo není-li možné vybrat celý daňový nedoplatek z jiných důvodů najednou. Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 400 korun. Zmíněná obecná ustanovení o podání přiznání platí jednoznačně pro daň z příjmu fyzických osob a daň silniční. Jiný režim může nastat u daně z přidané hodnoty. ODLIŠNOSTI U DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY U daně z přidané hodnoty lze postupovat odlišně, a to v případě, že „osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu“ pokračuje po zemřelém plátci daně z přidané hodnoty (zůstaviteli) v živnosti či jiné podnikatelské činnosti. Zvláštním právním předpisem se rozumí zákon 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Ten v § 13 odst. 1 stanoví, kdo může pokračovat po zemřelém v živnosti, a to až do skončení řízení o projednání dědictví. Možnost pokračovat v živnosti mají: 1. správce dědictví, 2. dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti, 3. dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti, 4. pozůstalý manžel nebo partner splňující podmínku uvedenou v bodě 3, pokud v živnosti nepokračují dědicové. Jestliže využije výše uvedené možnosti, je osoba pokračující v živnosti povinna podat daňové přiznání za zemřelého (ke dni úmrtí) do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k úmrtí plátce. Tato povinnost je zakotvena v § 101 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH). Navíc při ukončení dědického řízení, kdy je majetek vydáván dědici, je osoba, která pokračovala v živnosti, povinna podat poslední daňové přiznání ke dni ukončení dědického řízení. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. ===== Zdědili jste majetek? Nebojte se, dědická daň už se neplatí ===== Jestliže byl zůstavitel plátce daně z přidané hodnoty, ale v živnosti po něm nikdo nepokračuje, platí obecná šestiměsíční lhůta pro podání přiznání i zaplacení daně. Pozor: Jestliže bude v činnosti po zůstaviteli pokračovat některá z oprávněných osob, jedná se z daňového hlediska o zcela samostatnou fyzickou osobu. Má tedy povinnost, pokud již sama předtím nepodnikala, provést všechny činnosti spojené se zahájením podnikání. ÚPRAVY VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ
Úmrtí zůstavitele je považováno za ukončení podnikatelské činnosti. Právním nástupcům vzniká povinnost postupovat podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP). Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (respektive jeho část, a to do data úmrtí) předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti či pronájmu, je nutno upravit následovně: 1. Jestliže zemřelý vedl účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví: Zmíněný výsledek je nutno upravit o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období. Nájemné (včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku) se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do dne úmrtí. 2. Jestliže zemřelý vedl daňovou evidenci podle § 7b ZDP: Výsledek je nutno upravit o výši pohledávek a závazků přijatých a zaplacených záloh, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do dne úmrtí. 3. Jestliže zemřelý nevedl účetnictví ani daňovou evidenci (v případech, kdy mu to daňové zákony umožňovaly), je výsledek nutno upravit o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek a zaplacených záloh. JAK NALOŽIT SE ZÁSOBAMI Má-li poplatník pokračující v živnosti příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP nebo příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP, lze u výdajů (nákladů) spojených se zahájením činnosti přihlédnout vedle zásob pořízených v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost, i k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli. A to za podmínky, že bude pokračovat v činnosti po zůstaviteli nejpozději do šesti měsíců od jeho úmrtí. Umožňuje to ustanovení § 5 odst. 7 ZDP. ODEČET DAŇOVÉ ZTRÁTY Jestliže ve zdaňovacích obdobích před úmrtím vykázal zůstavitel s příjmy podle § 7 a 9 ZDP ztrátu, kterou si neodečetl od svého základu daně, může této možnosti využít dědic pokračující po zůstaviteli v činnosti. Musí tak ale učinit nejpozději do šesti měsíců po jeho úmrtí. Daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje. POKRAČOVÁNÍ ODPISŮ OBCHODNÍHO MAJETKU Pokud právní nástupce zdědí majetek po zůstaviteli, který byl zahrnut v obchodním majetku zůstavitele a byl odepisován, může pokračovat v odpisování započatém původním vlastníkem, a to ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník. Takto lze postupovat jen tehdy, jestliže právní nástupce zahrne zděděný majetek do obchodního majetku a bude ho využívat pro podnikatelskou činnost. ODPOČET Z MAJETKU U DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY
**Jestliže žádná z oprávněných osob nepokračuje v živnosti po zemřelém, musí právní n