Pokud Evropan nebo Američan potřebuje odeslat balíček, koupit rychlý oběd a vybrat peníze z bankomatu, pravděpodobně bude muset navštívit tři různá místa. Jihokorejci ale vše vyřídí najednou, stačí zajít do jedné z tamních samoobsluh, které díky širokému sortimentu, 24hodinové otevírací době i husté síti nemají ve světě konkurenci. Podle CNN fungovalo na konci minulého roku v zemi s 52 miliony obyvatel přes 55 tisíc těchto obchodů.
„Obchody se smíšeným zbožím v Jižní Koreji vynikají svou pozoruhodně hustou sítí a inovativními strategiemi,“ řekl CNN Chang Woo-cheol, profesor cestovního ruchu a potravinářského průmyslu na univerzitě Kwangwoon v Soulu. A zároveň dodal, že jsou tyto prodejny základním maloobchodním kanálem a dvojkou v offline prodejích v zemi.
Univerzální koncept, který vydělává
Jihokorejské samoobsluhy odlišuje od zbytku světa hned několik parametrů. V první řadě jsou naprosto univerzální a zákazníci zde vyřídí vše od nákupu běžných potravin přes platby účtů až po nabití mobilního telefonu nebo výběr hotovosti. Spousta lidí včetně kancelářských pracovníků a studentů tam ale chodí i na teplé jídlo, buď v pracovní době, nebo třeba během večírku. Nechybí zde stoly a židle ani mikrovlnné trouby pro ohřev jídel.
V jakém typu obchodů nakupujete největší část potravin pro svou domácnost?
„Poptávka po samoobsluhách v posledních letech roste v souvislosti s urbanizací Jižní Koreje,“ vysvětlil Chang s tím, že 80 procent obyvatel země nyní žije v městských centrech a další lidé venkovské oblasti opouštějí. Druhý faktor je podle něj demografický. Konkrétně jde o to, že čím dál méně Korejců uzavírá manželství nebo zakládá rodinu. Vzniká tak více single domácností než kdy jindy.
Podle zprávy McKinsey vydané loni v březnu bylo už v roce 2021 zhruba 35 procent domácností v Jižní Koreji jednočlenných. A právě jim se na rozdíl od rodin nebo párů příliš nevyplatí vařit doma. Obchody se smíšeným zbožím jsou pro ně tedy častou alternativou, pokud si jídlo neobjednávají online.
K rozvoji trendu ale přispěla i pandemie covidu-19, kdy kromě dovážky vyhledávali lidé hlavně prodejny v blízkosti domova. Provozovatelé je tedy začali strategicky otevírat zejména na nákupních ulicích nebo v zábavních centrech, jako jsou karaoke bary a městské umělecké centrum v Soulu.
To vše se promítlo do obrovských zisků. Mezi lety 2010 a 2021 vzrostly tržby korejských obchodů se smíšeným zbožím více než čtyřnásobně z 5,8 miliardy (přes 134 miliard korun) na 24,7 miliardy dolarů, tedy necelých 573 miliard korun, a překonaly tradiční supermarkety i obchodní domy, uvádí McKinsey s odkazem na londýnskou společnost Euromonitor zaměřenou na průzkum trhu.
Fenomén sociálních sítí
Korejské samoobsluhy nejsou populární jen v realitě, ale i v online světě, kde se staly součástí fenoménu „Korejské vlny“. Ta mimo jiné zahrnuje i K-pop, lokální televizní seriály nebo korejskou kosmetiku. Aktuálně jsou ale na YouTube, TikToku a Instagramu populární především videa z korejských večerek, ve kterých si influenceři dávají instantní ramen, nakupují a využívají i další z mnoha služeb těchto prodejen. Jejich popularita tak ještě stoupá.
„Úspěch jihokorejských obchodů se smíšeným zbožím tkví ve spojení jejich odlišnosti a efektivního marketingu na sociálních sítích,“ dodal Chang. Společnostem, které večerky vlastní, se v poslední době daří dokonce natolik, že expandují za hranice země. Tři největší značky CU, GS25 a Emart24 mají nyní pobočky i v jihovýchodní Asii, například ve Vietnamu nebo Malajsii.
V Česku počet malých prodejen se smíšeným zbožím naopak dlouhodobě klesá a podle Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) i do budoucna klesat bude. Za poslední čtyři roky svůj provoz ukončilo téměř 400 prodejen o rozloze do 400 metrů čtverečních, oproti roku 2007 se jejich počet snížil dokonce o 4600 poboček.
Aktuálně jich tu tak funguje necelých 12 tisíc. Na vině je podle webu České tiskové kanceláře rostoucí počet nadnárodních řetězců, kterým české prodejny na rozdíl od korejských nejsou schopny konkurovat.
