Dostaneme-li chuť na víno, otevírá se před námi několik možností. Můžeme pro něj zajít do nejbližší prodejny potravin, do supermarketu, do specializované prodejny nebo do sklípku. Nebo k sousedovi - to nejlépe, ačkoli při této metodě hrozí, že to sousedovi jednou dojde a začne chodit na víno také k nám.
Co můžeme v jednotlivých případech očekávat?
V nejbližší prodejně potravin na nás bude čekat jakýsi příruční „nouzový“ výběr, vhodný tak maximálně pro chvíli, kdy se u vašich dveří nečekaně objevil právě zmíněný soused.
Hypermarkety
Nabídka vín v hypermarketech se za poslední dva roky pronikavě zlepšila. Ve srovnání s nákupními středisky západní Evropy sice stále nedosahuje srovnatelné úrovně kvality, avšak i tak buďme za ně rádi. Nové je zejména množství nabízených druhů - vedle bohatého zastoupení tuzemské produkce a celé škály francouzských regionálních vín najdete na regálech výběr řady dalších evropských i zámořských vín. Problém zůstává v kvalitě jasná obchodní politika velí nákupčím shánět co nejobrátkovější a tedy nejlevnější vína z dané oblasti. Chcete-li tedy koupit třeba Chuteauneuf-du-Pape, dostanete jej dnes v hypermarketu bez problému. A navíc za znamenitou cenu. A však počítejte s tím, že to bude ryze „komerční“ produkt. Tedy že nešijete u krejčího, ale že jste se ocitli v tovární konfekci. Má to svoji samozřejmou logiku. Vedle požadavku na nízkou cenu se velké řetězce už jenom z hlediska zásobování nemohou zabývat individuálními víny od malých výrobců, ale musí pracovat s dodavateli, kteří jsou schopni garantovat dostatečné objemy. Taková vína potom pochopitelně nesou určitý punc průměrnosti, protože pocházejí z velkých a tím pádem i velmi různorodých vinohradů. Na základní a řekněme nižší střední třídu požadavků nabídka supermarketů ovšem obvykle bohatě stačí.
Vinotéky
Máte-li vyšší požadavky, navštivte specializovanou prodejnu s vínem. Těch vyrostlo v našich krajích v posledních létech jako hub po dešti. Tam byste se měli setkat s nabídkou, v níž převažují vína s „charakterem“, vína, která reprezentují konkrétní parcelu, konkrétní vinici nebo alespoň určitou oblast. Zaplatíte však rozhodně více než v supermarketu, což je zcela v pořádku, pokud je opravdu za co - zdaleka ne všechny „speciálky“ mají totiž odpovídající sortiment. A co hůře, mnozí neposkytují to podstatné, proč vlastně vznikly - odborné informace o jednotlivých vínech. Jestliže jste v supermarketu nakonec Chuteauneuf-duPape nekoupili, ale vydali jste se do vinotéky, stojíte teď před jinou láhví z téže oblasti za cenu dvoj až trojnásobnou. Pokud vám prodavač není schopen o výrobci nebo o kvalitě ročníku říci více, nemůžete vědět, zda máte v ruce opravdový skvost, nebo jen předraženou lahev prakticky stejné kvality jako v supermarketu.
Sudové víno
Proč ne. V minulosti se tímto způsobem mnohdy prodávaly strašlivé věci, dnes lze najít (s ohledem na poměr cena kvalita) příjemná vína, určená samozřejmě k běžné, nenáročné spotřebě. Také zde dochází k postupné kultivaci způsobu prodeje. Dnes už je samozřejmostí výčepní zařízení pracující s dusíkem a používání nerezových nádob s plovoucím stropem, aby se zcela zamezilo přístupu vzduchu. V každém případě se ale jedná o víno k velmi rychlé konzumaci. Přetočením vína ze sudu do nádoby se nastartuje proces oxidace neboli postaru okysličení. Tento proces, který drasticky urychluje stárnutí vína, je o to rychlejší, že vína sudová - na rozdíl od láhvových - nejsou technologicky ošetřena pro skladování a manipulaci. Problém může vzniknout už při samotném transportu v autě vlivem otřesů nebo tepla. O tom, jakými základními kritérii se řídit při výběru konkrétní láhve, budeme mluvit příště.
(místopředseda České asociace dovozců vín) a kolektiv
Slovníček
Cuvée - víno míchané z několika odrůd, na rozdíl od vína odrůdového, jakým je například vlašský ryzlink
Médoc - jedna z tradičních vinařských oblastí v Bordeaux, odkud pochází řada slavných vín
