Evropská komise chce za pět let odstřihnout uhelné bloky od podpory pro záložní zdroje energie. Doplatí na to i český Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.
Členské země Evropské unie získají možnost udržovat v záloze starší elektrárny, ale má to háček. Jak uvedla Evropská komise v návrhu nového designu energetického trhu, za pět let nebude možné do takzvaných kapacitních mechanismů zařadit uhelné elektrárny. Radost z toho nebudou mít velké energetické skupiny ani spekulanti, kteří chtěli na udržování starých uhelných bloků v rezervě vydělávat.
Skupováním starších uhelných elektráren v Německu a Británii se v posledních letech „proslavil“ Energetický a průmyslový holding (EPH) vedený Danielem Křetínským. Například v Británii před dvěma lety pořídil půl století starou elektrárnu Eggborough Power a zaplatil za ni 81,6 milionu liber. Následně dva ze čtyř bloků převedl do režimu systémové zálohy.
Jak v říjnu upozornil deník The Guardian, jedná se o štědře dotovaný byznys. Operátor přenosové soustavy National Grid jen za zimní období 2016/2017 zaplatí Křetínského elektrárně odměnu 60 milionů liber. Za elektřinu vyrobenou na základě výzvy operátora navíc vlastník získá zvýhodněnou cenu. V podobném režimu nyní EPH provozuje také uhelnou elektrárnu u německého Helmstedtu.
Přečtěte si: 400 dní bez ruského plynu. Křetínský na konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou vydělává miliardy
Různé formy kapacitních plateb či vytváření výkonových rezerv zavedlo již 11 zemí Evropské unie, další takový krok chystají. Důvodem jsou hlavně obavy z pokrytí spotřeby v zimní sezoně a z nejistého výkonu větrných a solárních elektráren. Početní kritici upozorňují na to, že kapacitní platby „kanibalizují“ volný trh s elektřinou a že se v praxi jedná hlavně o dotování starých plynových a uhelných elektráren.
Právě na tuto kritiku nyní Evropská komise reaguje. Nezmiňuje sice přímo uhlí, ale zavádí limit 550 gramů oxidu uhličitého na jednu kilowatthodinu vyrobené elektřiny. Plynové elektrárny se do limitu mohou vejít, uhelné nikoli. Návrh ještě není definitivní, změnit jej může hlas většiny členských zemí EU.
EPH nepovažuje aktuální návrh komise za rozumné řešení. „Emisní strop jde proti konceptu technologické neutrality. Je nebezpečné spoléhat jen na zemní plyn s ohledem na rostoucí závislost Evropy na Rusku. Implementace tohoto návrhu by navíc vedla k dalšímu zvýšení ceny elektřiny pro spotřebitele,“ reagoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Dále čtěte:
