HLASY ČTENÁŘŮ(reakce na článek v Profitu č. 13/2006) Dobrý den, rád bych napsal pár řádek k článku o údržbě silnic po zimě. Vypadá to, jako kdyby to byla samozřejmost, že silnice je potřeba neustále opravovat. Ale podívejte se za hranice, hlavně do Německa nebo Rakouska.
HLASY ČTENÁŘŮ (reakce na článek v Profitu č. 13/2006) Dobrý den, rád bych napsal pár řádek k článku o údržbě silnic po zimě. Vypadá to, jako kdyby to byla samozřejmost, že silnice je potřeba neustále opravovat. Ale podívejte se za hranice, hlavně do Německa nebo Rakouska. Kdykoliv jedu po tamních nejen dálnicích ale i silnicích 1. a 2. třídy a často i nižších tříd, tak se mi jenom zcela výjimečně stává, že tam je nějaká díra a podobně. Že by je tam tak rychle dokázali vždycky opravit? Kdepak! Oni prostě tu původní práci udělají tak kvalitně, že se po jedné nebo dvou zimách ta silnice nezničí. Už dávno poznali, že je lepší udělat něco sice možná dražšího, ale zato pořádného a trvalého. Než to odfláknout, snažit se za každou cenu šetřit, ale pak to muset každé dva roky dělat prakticky znova. Já jsem jenom taxikář, ale můj bratr vlastní malou stavební firmu. Ta se ve veřejných zakázkách pokouší prorazit právě důrazem na tuhle kvalitu. Jenže úřady se snaží jen a jen šetřit, takže je zajímá jen to, co bude letos, a ne co vydají jejich nástupci za další tři roky na opravách. Přitom přece už ve smlouvě o veřejné zakázce by měla být tak přísná kritéria pro kvalitu silnice, že by (bez navýšení ceny!) měla původní stavební firma odpovídat za všechny nutné opravy v dalších několika letech, tj. poskytovat jakousi záruku. To se často v praxi neděje. Kamil Horák**
