Proč padají ceny komodit?

5. 1. 2015

Zpomalení globální ekonomiky snižuje poptávku po energiích, nerostech i zemědělské produkci

Ceny ropy se od loňského června propadly o polovinu, což je sice dobrá zpráva pro země dovážející ropu, ale špatná zpráva pro Rusko, Venezuelu, Nigérii a další vývozce ropy. Někteří tento vývoj připisují americkému boomu břidlicové energie, jiní zase poukazují na neúspěch OPEC domluvit se na omezení dodávek. To ovšem není celý příběh.

Propadly se i ceny železné rudy, zlata, stříbra a platiny. Totéž platí pro ceny cukru, bavlny a sójových bobů. V souhrnu se od poloviny loňského roku snížila většina dolarových komoditních cen. Ač cenu každé komodity ovlivňuje řada sektorově specifických faktorů, skutečnost, že propad na burzách je tak rozsáhlý – jak už to s velkými cenovými výkyvy bývá –, poukazuje na působení makroekonomických činitelů.

Proč tedy makroekonomické faktory mohou stlačovat komoditní ceny? Možná jde o deflaci. Přestože je růst spotřebitelských cen velice nízký, a v několika zemích dokonce padají, musí docházet ještě k něčemu dalšímu. Padají totiž reálné komoditní ceny. Nejběžnějším vysvětlením je zpomalení globální ekonomiky, které snižuje poptávku po energiích, nerostech a zemědělských produktech. Růst skutečně zpomalil a prognózy vývoje HDP se ve většině zemí od poloviny loňského roku upravovaly směrem dolů.

Významnou výjimkou jsou ovšem Spojené státy. Americká expanze se zdá čím dál lépe uchycená, přičemž odhadovaný roční růst v posledních dvou čtvrtletích překračuje čtyři procenta. Přesto komoditní ceny padají obzvlášť právě v USA. Například index komoditních cen časopisu The Economist (v eurech) se za poslední rok zvýšil; na nízké hladině je pouze dolarový index, k němuž se upíná veškerá pozornost.

To nás přivádí k měnové politice, na jejíž význam coby určujícího činitele komoditních cen se často zapomíná. V USA se všeobecně očekává měnové zpřísnění; Federální rezervní systém už v říjnu 2014 ukončil kvantitativní uvolňování a během letošního roku pravděpodobně zvýší krátkodobé úrokové sazby.

Na mysli vytane známé schéma historického vývoje. Padající reálné (očištěné o inflaci) úrokové sazby v 70. letech a v letech 2002 až 2004 a 2007 až 2008 doprovázely stoupající reálné komoditní ceny; strmé vzestupy reálných úrokových sazeb v USA během 80. let zase zapříčinily propad komoditních cen.

Je cosi intuitivního na představě, že když centrální banka „tiskne peníze“, ty tečou kromě jiného do komodit a tím pobízejí jejich ceny k růstu – a tedy že když úrokové sazby rostou, ceny klesají. Jaký je tu ale přesně kauzální mechanismus?

Existují čtyři kanály, jimiž reálná úroková míra ovlivňuje komoditní ceny (kromě škály účinků působících skrze míru ekonomické aktivity). Zaprvé vysoké úrokové sazby snižují cenu skladovatelných komodit, neboť zesilují motivaci těžit raději dnes než zítra, takže zvyšují tempo produkce ropy, dobývání zlata či těžby dřeva. Zadruhé vysoké sazby také snižují zájem firem držet zásoby (kupříkladu ropu v cisternách).

Zatřetí správci portfolií reagují na vzestup úrokových sazeb odklonem od komoditních kontraktů ke státním pokladničním poukázkám. Konečně vysoké úrokové sazby posilují domácí měnu, takže na domácím trhu snižují cenu mezinárodně obchodovaných komodit (i když v cizích měnách cena neklesá).

Americké úrokové sazby v roce 2014 reálně nevzrostly, takže většina těchto mechanismů ještě přímo nepůsobí. Spekulanti ale uvažují do budoucna a s vyhlídkou na vyšší úrokové sazby v roce 2015 od komodit už dnes couvají.

Čtvrtý z kanálů, směnný kurz, už začal fungovat. Vyhlídky na měnové zpřísnění v USA se objevují v době, kdy Evropská centrální banka a japonská centrální banka podnikají kroky k posílení měnové stimulace. Výsledkem je zhodnocování dolaru oproti euru a jenu. Od prvního pololetí loňského roku euro proti dolaru kleslo o osm procent a jen o 14 procent. To vysvětluje, proč tolik komoditních cen může být v dolarech na nízké hladině a v jiných měnách na hladině vysoké.

Kromě ropy se propadly i ceny železné rudy, zlata, stříbra a platiny. Totéž platí pro ceny cukru, bavlny a sójových bobů. V souhrnu se od poloviny loňského roku snížila většina dolarových komoditních cen.