Týdeník EURO otiskl v čísle 21 text Ladislava Langra Proč peníze neutíkají do kanálů s použitím minimálně zavádějících a nepřesných informací, s nimiž musí ministerstvo životního prostředí (MŽP) polemizovat.
K argumentu neochoty MŽP hledat kompromis s investory z vodárenského průmyslu je potřeba připomenout, že samotné podmínky přijatelnosti pro vodohospodářské smlouvy jsou kompromisem mezi ČR a Evropskou komisí. EK původně nechtěla v programovém období 2007–2013 oblast vodárenství s účastí soukromého kapitálu vůbec dotovat, a to především kvůli podezření na vznik zakázané veřejné podpory v tomto sektoru. Původní reakce komise k navrženým podmínkám byly tvrdé a Brusel jednoznačně vyžadoval, aby u dlouhodobých smluv byl vždy vybrán nový provozovatel nejpozději k roku 2013. Vyjednaný kompromis pak posunul hranici „uznatelnosti“ smluv až k roku 2020, respektive 2022, i když s nižší mírou dotace.
Zde je nutné připomenout, že SOVAK i například pan Skokan dostali v minulosti široký prostor obhájit nastavení provozních smluv včetně stávající regulace. Nicméně výhrady Bruselu k uzavřeným provozním smlouvám se soukromými společnostmi – z pohledu jejich nevyváženosti v neprospěch veřejného zájmu – nikdy vyvrátit nedokázali.
Další nepravdou v článku je informace, že MŽP odmítá jednání se zástupci z vodárenského prostředí v případě dalšího zmírňování podmínek přijatelnosti projektů. Je tomu totiž zhruba rok, co se podařilo vyjednat institut vyjímání majetku ze stávajících provozních smluv, což byl mimo jiné také návrh SOVAK. Zástupci MŽP tyto návrhy opět přenesli na půdu EK a po intenzivních jednáních byl tento institut schválen. Je potřeba zdůraznit, že MŽP v žádném případě nechce bránit smysluplnému vyjímání dotovaného majetku z provozních smluv, nicméně požadavky na provázanost se zákonem o zadávání veřejných zakázek a tlak na maximální transparentnost ze strany EK jsou nezpochybnitelným a legitimním faktem. V tomto ohledu MŽP nemůže ustoupit jakémukoli nátlaku, protože si nemůžeme dovolit stav, kdy úspěšní žadatelé budou za dva tři roky dotace vracet. Na druhé straně právě díky tomuto kompromisnímu řešení jsme identifikovali řadu nových zájemců o dotace z operačního programu životní prostředí (OP ŽP).
V článku je také zmíněna otázka nízkého proplácení finančních prostředků, a přitom je zcela opomenut fakt, že dostupné prostředky alokované pro oblast vodohospodářství již znají své žadatele a že za více než dva roky od schválení programu se podařilo vyhodnotit téměř 400 infrastrukturních projektů (za téměř 50 miliard korun). V této souvislosti je také potřeba říci, že OP ŽP je jedním z mála programů v ČR, který umožňuje průběžné financování projektů s garancí 30 dnů proplacení od předložení faktury.
Prioritou MŽP je zajistit efektivní vyčerpání prostředků z EU ve vodohospodářské oblasti, nicméně při naplnění tohoto cíle nelze uzavírat takové kompromisy, po nichž volají vodárenské společnosti a které by jednou mohly výrazně poškodit žadatele o dotaci.
Jan Kříž, ředitel Odboru fondů Evropské unie, MŽP
