STÁTNÍ ROZPOČET Říká se tomu "ohlodávání medvěda". Poslanci takto označují druhé čtení zákona o státním rozpočtu, kdy se vznášejí pozměňovací návrhy. Sněmovna o nich jednala minulý týden.V rámci pozměňovacích návrhů se ve sněmovně řeší nejrůznější místní dotace, na něž se nedostalo v dosavadním průběhu projednávání zákona o státním rozpočtu.
**STÁTNÍ ROZPOČET
Říká se tomu „ohlodávání medvěda“. Poslanci takto označují druhé čtení zákona o státním rozpočtu, kdy se vznášejí pozměňovací návrhy. Sněmovna o nich jednala minulý týden.
V rámci pozměňovacích návrhů se ve sněmovně řeší nejrůznější místní dotace, na něž se nedostalo v dosavadním průběhu projednávání zákona o státním rozpočtu. Problém je v tom, že každý rok je těchto návrhů několik set. Záleží pak na blahovůli poslanců, případně na vzájemných obchodech mezi nimi, zda návrh projde, či nikoli. S návrhem je spojena i jedna nepříjemná povinnost. Navrhovatel totiž musí říci, kde zároveň ušetřit. Výše příjmů, výdajů a deficitu se schvaluje v prvním čtení - na tomto rámci pak tedy poslanci již nemohou nic měnit. Upravit však mohou položky na jednotlivých dotačních titulech. Nejvíce na to vždy doplácí rozpočtová rezerva, ale nejen ona. Loni například poslanci rozebrali dotaci ve výši několika desítek milionů korun, věnovanou na opravu střechy domažlické nemocnice. První poslanec z ní urval pět milionů na jinou nemocnici, a když nikdo neprotestoval, jeho kolegové střechu rozebrali do poslední tašky. Nejtristnější a mediálně nejznámější je však případ bublavského aquaparku. Tam šlo v minulých letech několik desítek milionů ročně. Dnes je z celé akce torzo, přičemž obec nemá ani na jeho likvidaci. Navíc bude muset poskytnutou dotaci vrátit. Situace okolo pozměňovacích návrhů již vyburcovala předsedu rozpočtového výboru Miloslava Kalouska (KDU-ČSL). Chce připravit návrh zákona, který by lidovou tvořivost poslanců omezil. Zatím ale není jasné, jakým způsobem. „Uvidíte, až návrh bude hotov,“ říká Kalousek tajemně. O jeho záměru nic nevědí ani na ministerstvu financí. „S námi nic nekonzultoval, a tak si nedokážeme představit, co by měl návrh obsahovat,“ říká tiskový mluvčí Marek Zeman. V klidu zatím nechává aktivita poslanců i Zemanova nadřízeného. „Za ty dva roky, co jsem ministrem financí, jsem si již zvykl,“ usmívá se Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle informací z rozpočtového výboru chce Kalousek prosadit, aby poslanci mohli podávat své pozměňovací návrhy pouze do vládní předlohy, případně v garančním, rozpočtovém výboru. „To by mohlo být jisté řešení,“ připouští místopředseda výboru Martin Kocourek z opoziční ODS, který se chce na návrhu spolupodílet. Otázka ovšem je, jak konkrétně bude novela vypadat, a co na ni řeknou poslanci. Zda se vůbec smíří s omezením své iniciativy. Podávání pozměňovacích návrhů na plénu je totiž jednou z mála možností, jak si aktivitu svého poslance mohou ověřit přímo jeho voliči v daném obvodě. A právě tato „malá domů“ rozhoduje častokrát o dalším politickém bytí a nebytí. Jak to chodí, popisuje jeden z poslanců ODS: „Navštívili mne dva starostové z naší strany. Jeden chtěl na školu, druhý na nemocnici. Chvíli jsem se cukal, protože jsem ani jeden z těchto objektů neviděl. Tak mi řekli: Jestli chceš být poslancem i příští období, přednes to. Tak jsem to přednesl…“ Pozměňovací návrhy se mohou stát významnou součástí politického boje nejen mezi jednotlivými poslanci, ale i mezi stranami. Není náhodou, že většina návrhů, které ke schválení doporučí rozpočtový výbor (kde kralují vládní strany), pochází z pera koaličních poslanců. Je to prosté: Pro ty z občanů, kteří se nerozhodují na základě politických programů, může být při volbách rozhodující, zda tu „jejich“ investici prosadil Petr nebo Pavel.
