V době krize většinou začne privátní sektor
šetřit, omezí se spotřeba i investice, protože se všichni připravují na horší
časy. To se stalo i v Česku, kde si od začátku covidu-19 firmy i
domácnosti začaly ukládat u bank větší obnosy než dřív (viz graf). Kvůli tomuto
výpadku ekonomika zpomalí a dolů jdou také ceny zboží a služeb, protože není,
kdo by kupoval. V Česku to však úplně neplatí, protože ekonomika sice zpomalila,
ale inflace zuří dál.
Podle červencových dat statistického úřadu se ceny v obchodech zvýšily o 3,4 procenta meziročně, a meziměsíčně pak o 0,4 procenta. Dražší je především tabák a alkohol, za čímž stojí vyšší spotřební daně zavedené od ledna (a teprve po půl roce skončila možnost používat staré kolky, tedy efekt předzásobení).
Zvýšily se třeba i ceny uzenin (o deset procent),
vejce zdražila zhruba o devět procent, nájemné bylo v červenci meziročně vyšší
o 2,8 procenta, elektřina o 7,6 procenta, dražší je také vodné a stočné, mírně
se zvýšila i cena zemního plynu. I za stravování platili lidé o 5,6 procenta
více než loni.
Do aktivního utrácení se totiž od začátku covidu-19 pustila
vláda, která spustila například program podpory zaměstnanosti Antivirus (je v něm
asi třičtvrtě milionu lidí), přispěla živnostníkům, platila ošetřovné, přispěla
dokonce i na lázeňské pobyty. V grafu to není na první pohled patrné,
protože na jaře si vláda rekordně půjčovala od českých bank i zahraničních
investorů prostřednictvím emisí dluhopisů, a zajistila si tak zhruba 450
miliard korun, aby mohla financovat půlmilionový schodek.
Teprve v červnu je vidět, že z vládních účtů
začaly rekordně ubývat prostředky. Vláda si vybrala téměř 240 miliard korun,
které putovaly právě na podporu ekonomiky.
Výpadek domácností a firem, které utrácely méně a
připravují se na horší časy, tak vyvážily i tyto vládní infuze do ekonomiky.
Lidé i firmy si část peněz odložili, ale jelikož dostali – přímo i nepřímo – další
peníze od vlády, tak přece jen utráceli dost masivně, aby ceny mohly růst.
V příštích měsících to tak zcela určitě už nebude. A jak bude ekonomika
propadat, a zvyšovat se nezaměstnanost, tak budou i ceny zboží a služeb klesat.
Radovat se z toho ale moc nemůžeme.
