S eskalující krizí kolem syrských uprchlíků, kteří se snaží proniknout do evropských zemí, vyvstávají otázky, proč tito lidé nemíří do bohatých států Perského zálivu, které jsou blíže jejich domovu. Zatímco ti, kteří před krizí prchají, už řadu let přecházejí v obrovských počtech hranice do Libanonu, Jordánska a Turecka, jejich cesty do jiných arabských států - zejména v oblasti Perského zálivu - již nejsou tak přímočaré.
Syřané mohou oficiálně žádat o turistické vízum nebo o pracovní povolení, aby mohli vstoupit do některého ze států Perského zálivu. Proces je to ale nákladný a panuje také rozšířený názor, že mnohé státy v této oblasti mají nepsaná restriktivní pravidla, která Syřanům přidělování víz v praxi komplikují.
Většinu úspěšných případů tvoří Syřané, kteří už v některé ze zemí Perského zálivu jsou a prodlužují si tam pobyt. Anebo ti, kteří už mají v dané zemi rodinu. Osobám s omezenými prostředky komplikuje situace už jen geografická vzdálenost mezi Sýrií a zeměmi Perského zálivu. Bez víza nemohou Syřané v současnosti počítat s povolením ke vstupu do žádné arabské země kromě Alžírska, Mauritánie, Súdánu a Jemenu, podotýká server BBC.
Relativní bohatství a blízkost těchto zemí k Sýrii vzbuzuje na sociálních sítích i v tradičních médiích otázku, zda tyto státy nemají větší povinnost než Evropa přijímat Syřany, kteří trpí více než čtyři roky trvajícím konfliktem a vznikem islamistických skupin ve své vlasti.
Ani navzdory volání ze sociálních médií se nezdá pravděpodobné, že by státy v Perském zálivu změnily postoj ve prospěch syrských uprchlíků
Arabský hashtag na Twitteru „Přijetí syrských uprchlíků je povinností zemí Zálivu“ byl za poslední týden sdílen více než 33 tisíc krát. Uživatelé sítě posílají emotivní fotografie, které ilustrují kritickou situaci syrských uprchlíků; jsou na nich lidé, kteří se utopili v moři, děti přenášené přes ostnatý drát nebo život rodin na ulici.
Facebooková stránka s názvem Syrské společenství v Dánsku ukazovala video s migranty, kterým bylo dovoleno vstoupit z maďarské strany do Rakouska, což přimělo jednoho z uživatelů sítě k otázce: „Jak se stalo, že jsme uprchli z oblasti našich muslimských bratří, kteří by za nás měli mít větší odpovědnost než země, kterou popisují jako zemi bezvěrců?“ A jiný uživatel odpověděl: „Přísahám při Všemohoucím Bohu, že to jsou Arabové, kdo jsou bezvěrci“.
To také upoutalo pozornost regionálního tisku a některých politiků. Saúdskoarabský deník Noviny Mekky vydal karikaturu - široce sdílenou v sociálních médiích -, která ukazuje muže v tradičním oděvu, jaký se nosí v zemích Perského zálivu. Dívá se ze dveří obehnaných ostnatým drátem a ukazuje na dveře s vlajkou Evropské unie. Obrázek doprovází text: „Proč je nepustíte dovnitř, vy nezdvořáci?“
4M+ Syria refugees
Resettlement places offered by Saudi Arabia, Bahrain, UAE, Qatar, Kuwait: 0 pic.twitter.com/yK1Yx92flI
— ian bremmer (@ianbremmer) September 3, 2015Velitel opoziční Svobodné syrské armády Rijád Asad přeposlal na svém twitterovém účtu fotku uprchlíků, kterou na síť umístil bývalý kuvajtský poslanec, jenž přidal následující komentář: „Ach země Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu, toto jsou nevinní lidé, a přísahám, že oni si nejvíce zaslouží miliardy ve formě pomoci a darů“.
Ale ani navzdory volání ze sociálních médií se nezdá pravděpodobné, že by státy v Perském zálivu změnily postoj ve prospěch syrských uprchlíků.
Perský záliv na imigranty spoléhá
Z hlediska zaměstnanosti je trendem ve většině států Perského zálivu, jako je Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty, spoléhat se na migrující pracovníky z jihovýchodní Asie a indického subkontinentu, zejména pro nekvalifikovanou práci.
Arabové, kteří nejsou původem ze zemí Perského zálivu, se dostávají na středně kvalifikovaná pracovní místa, například v oblasti vzdělávání a zdraví. Překážkám ale čelí tam, kde se saúdskoarabské a kuvajtské úřady snaží upřednostnit zaměstnávání místních obyvatel.
Nepůvodní obyvatelé mohou mít potíže i tehdy, když se v těchto zemích snaží stabilizovat si svou životní situaci, protože je téměř nemožné tam získat občanství. V roce 2012 Kuvajt dokonce oznámil oficiální strategii, podle které v příštích deseti letech sníží počet zahraničních pracovníků v emirátu o milion.
Čtěte také:
Jana Havligerová: Jednoduché recepty nepomáhají
Změní drastický snímek postoj Evropy k migrantům? ptají se britská média
Na nádraží v Bicske u Budapešti vypukly potyčky migrantů s policisty
