Právo bude za lumpy vždycky tři kroky zpátky.
Sice jde o názor ze sekáče, neboli z druhé ruky, ale zní velmi pravděpodobně.V dobách, kdy v tuzemsku vykročili podnikavci na novou cestu kapitalismu, byljeden emigrant k tehdy panujícímu Klondiku velmi optimistický. Tvrdil, že až serozsvítí, bohatí lidé se zasadí o takové zákony, aby je už zloději nemohliokrást. Chtěla bych věřit, že taková doba konečně nastává. Alespoň pokusyo transparentnost veřejných zakázek tomu zatím nasvědčují. O práci, za kteroustát včas a dobře zaplatí, by neměly mít šanci usilovat firmy, kterézaměstnávají lidi odsouzené za korupci.
Jenom zbývá takové šikuly chytit, usvědčit a odsoudit. Zdánlivá maličkost, nakteré ovšem může celý protikorupční tah novely zákona o veřejných zakázkáchúspěšně zkrachovat. Znám lidi, kteří mají kapsy na sakách ne na kapesník, ale naúplatky. Že by vyměnili oblek za vězeňskou teplákovou soupravu? Co nám budeplatný chytrý paragraf, který nebude na kom uplatnit, a úplatkáři si budou dálvesele mastit kapsy? Za práci pro města či obce přece mnozí úředníci čistarostové a jejich spolupracovníci berou veřejně známá povinná procenta a pokudvím, majitelé firem s tím už běžně počítají. Oběma stranám se to vyplatí, vždyťjen letos dosáhnou veřejné zakázky odhadem 250 miliard korun.
Podnikatele spíš překvapí, když s obálkou míří na radnici marně. U piva či nagolfu si dnes už nevyprávějí o výši všimného, ale o představiteli města, kterýspadl z Marsu. Úplatek totiž vrátil ne kvůli jeho nízké výši, ale z principu –bakšiš nebere. U několika takových hospodských diskuzí jsem byla. Věřte,nevymýšlím si.
Evidentně obeznámen s reálným životem je i představitel Unie malýcha středních podniků David Šeich. Je pro, aby týpci, kteří se vyznají a neztratí,dostali šanci v jiné firmě. Aby se do výběrového řízení směla přihlásit firma,která sice zaměstnává odsouzeného za korupci, ale ten se úplatky proslavilv jiném podniku. Není nad kvalifikaci… Bohužel jsem se nesetkala s optimismemv boji proti korupci téměř nikde. Například náměstek ministra pro místní rozvojJiří Vačkář míní, že právo bude za lumpy vždycky tři kroky zpátky. Škoda, ženaše zákony neumějí trochu popoběhnout. Alespoň o ty tři kroky. Ale podle zprávz Číny je zřejmé, že by je k tomu nepřiměl ani trénink na olympiáduv Praze.
