Pivovarníci si Bruselem uznanou známku České pivo chválí, národ pivařů ji ale většinou nezná
Párky místo masa napěchované bůhvíčím, jogurty bez tuku drží pohromadě želatina a škrob, ovocné džusy jsou spíš sladké šťávy plné konzervantů. Kde se tyto parodie na potraviny vyrábějí, se zákazník mnohdy nedopátrá. U piva je to jinak. Je-li na lahvi logo České pivo, chráněné zeměpisné označení uznané Evropskou komisí, konzument ví, na čem je.
Známka mu garantuje, že pivo vyrobil v České republice, a nikde jinde třeba v licenci, některý z tuzemských pivovarů. Použil výhradně místní vodu, převážně český slad, částečně český chmel a držel se předepsaného postupu. Pivo nemohl šidit, jako se to děje u jiných nápojů a potravin, u kterých náhražky výrobci omlouvají cenovým tlakem obchodních řetězců. Kvalitu Českého piva si nastavili sami pivovarníci. Po několikaletých diskusích ji naředili tak, aby se do definice vešli téměř všichni. Pravidlům vyhovují i levná piva prodávaná pod privátní značkou řetězců. Jen pětina je v obraze „Zařazením mezi chráněná zeměpisná označení bylo uznáno, že České pivo má unikátní a nenapodobitelný charakter. Takto označené produkty jsou vyrobené v České republice z kvalitních českých surovin a dle tradičních postupů. Při nákupu se spotřebitelé mohou díky známce lehce orientovat,“ propaguje ji Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje. Pivovarnická jednička jako jedna z prvních využila práva ochrannou známku používat. Nejprve pro Gambrinus a následně pro Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel a Radegast.
Českým zákazníkům ale logo České pivo, uznané Bruselem v říjnu 2008, mnoho neříká.
Podle průzkumu Prazdroje ho zná asi pětina lidí. Přitom 96 procent konzumentů piva dává přednost domácím značkám a pro 89 procent dotazovaných je důležité, že pivo je vyrobené z českých surovin, vyplývá ze zmíněné ankety.
Pivovarníci se vesměs shodnou na tom, že známka je důležitá zejména pro vývoz, a tomu se daří. „Export piva rostl v minulém roce významněji než domácí trh. Pomáhá tomu i zeměpisné označení České pivo,“ je přesvědčen výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Svaz předběžně odhaduje, že loňská produkce tuzemských pivovarů stoupla meziročně asi o 1,5 procenta.
Kupříkladu v listopadu, za který jsou nejaktuálnější údaje, byl vývoz o osm procent vyšší než ve stejném měsíci předchozího roku.
Zahraničí na značku slyší Známku nyní používá třináct pivovarnických společností. Ve svazu, který o ni v EU usiloval, je jich 23. Některé pivovary si možnost označení vyřídily pro všechny značky piv, na která lze certifikát udělit. Příkladem je Prazdroj, Bernard či náchodský Primátor. Další skupiny, jako Heineken, Pivovary Lobkowicz a moravské uskupení PMS, označují chráněným logem jen vybraná piva. Staropramen nebo Svijany zeměpisné značení pro svá piva nemají vůbec. Kdo prodává takzvaně kolem komína, pro toho nemá význam podstupovat papírování a kontroly spojené s užíváním známky. Nemá ji ani ten, kdo parametry pro předepsanou technologii a suroviny nesplní.
Objem piva s chráněným značením představuje zhruba 56 procent z celé domácí produkce. „České pivo má v zahraničí stále dobrý zvuk. Naši zákazníci stojí o to, abychom ochrannou známku používali,“ říká ředitel náchodského pivovaru Primátor Josef Hlavatý. Při loňském rekordním výstavu vyvezl Primátor o zhruba sedm procent víc piva než v roce předchozím. Že by známka měla význam pro domácí trh, tím si jeho ředitel není jistý. Na tuzemském trhu loni prodal náchodský pivovar o něco méně, protože nešel do takové spolupráce s řetězci, na níž by prodělal. „Jako jedni z mála jsme ale posílili prodej sudového piva,“ oceňuje Hlavatý.
Rodinný pivovar Bernard využívá ochrannou známku především pro export. „V zahraničí je české pivo stále vnímáno velice dobře a zeměpisné označení zdůrazňuje skutečnost, že jde o pivo vyrobené v Česku tradiční technologií a není to žádný plagiát,“ doplňuje mluvčí Bernardu Zdeněk Mikuláš. Podobně skupina Heineken, která známku České pivo používá na piva z Krušovic, potvrzuje pozitivní vliv na export. „Zahraniční zákazníci, kteří se nemusejí úplně orientovat v pivních značkách, díky této známce ihned vědí, že pivo pochází z České republiky, vyhlášené kvalitou piva,“ uvádí mluvčí Heinekenu v České republice Zuzana Kosáková.
České pivo pro Lidl Aleš Chytil z pivovaru Zubr míní, že známka České pivo funguje i pro ochranu tuzemského trhu proti napodobeninám ze zahraničí. „Očekávání, se kterým jsme do toho šli, se naplnilo.
Chráníme tradiční technologie, abychom je mohli i nadále používat a nebyli evropskou legislativou tlačeni ke snížení energetických nároků,“ hájí známku pivovarník. Ze skupiny PMS, která se o získání zeměpisného označení zajímala jako jedna z prvních, nosí uznanou známku pouze Zubr. Proč ne Holba a Litovel? „Mají nápis České pivo bez chráněného loga. To s evropským značením nekoliduje a nikdy bychom si nedovolili to zneužít,“ vysvětluje Chytil.
Také ze skupiny Pivovary Lobkowicz mají registrovanou známku jen některé pivovary, třeba Černá Hora. „Přínos vidíme zejména při exportu,“ uvádí mluvčí Barbora Kameníková. Vysvětluje, že použití ochranné známky na produktech z Pivovaru Černá Hora je dáno historicky a souvisí i se zaměnitelností s balkánským státem. „Splnit kritéria pro tuto známku není složité. V našich pivovarech máme přísnější parametry. Kupříkladu pro pivo Lobkowicz používáme sto procent českého sladu i českého chmele místo požadovaných 80, respektive 30 procent,“ porovnává Kameníková. Pivovar Protivín, součást této české skupiny, má známku České pivo pro pivo, které vyrábí pro Lidl pod jeho privátní značkou Argus Maestic. Pivovarníci na tom nevidí nic špatného. „Byť je pivo na levnější cenové úrovni, je logo znakem toho, že pivo se vyrábí v České republice klasicky a nemůže být zpochybňována jící české pivo od ostatních,“ připomíná Jurina z Prazdroje. Je přesvědčen, že platná pravidla zaručují, že piva s tímto označením jsou klasickým českým pivem. Pro některé milovníky i výrobce piva byl ale výsledný kompromis zklamáním. Především v tom, že nárokům vyhoví také urychlovací ekonomičtější metody, kdy se uvaří pivo o vyšší stupňovitosti a pak se naředí vodou. I taková je už v Česku tradice.
„Parametry, o kterých se dlouho diskutovalo, jsou nastaveny tak, aby je splňovalo široké spektrum pivovarů. Dnes známku využívají v plné míře i ty pivovary, které s označením dřív nesouhlasily,“ připomíná za pivovar Bernard Mikulášek.
Dodržování podmínek pro ochrannou známku kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „U každého výrobce je minimálně jednou ročně kontrola. Inspektor vybere nejméně jeden produkt z portfolia výrobků pro laboratorní analýzu,“ popisuje mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. A výsledky? Piva většinou vyhoví, v poslední době nesplnil jeden vzorek takzvané senzorické požadavky. „Šlo ale o pivo, které ještě nebylo označené, výrobce měl teprve zájem známku používat,“ doplňuje Kopřiva. Nejčastějším nedostatkem, na který inspektoři narážejí, jsou „drobná nedodržení v technologii, která způsobí menší odchylky od požadavků na hotový výrobek“. Nikdy ale nemusela být známka odebrána, pivovary vše napravily.
U státu má ale pivo smůlu. Z eráru jdou ročně stamiliony na marketingovou podporu potravin, nejvíc na udržování národní značky Klasa, a vína prostřednictvím Vinařského fondu ČR. Pivovarníci žádný fond nemají. „Známka České pivo, která potvrzuje a chrání jeho unikátnost, si podporu jednoznačně zaslouží,“ přimlouvá se za Prazdroj Jurina. Stejný přístup ke všem známkám, tedy i podporu by jako spravedlivou očekával Heineken. Také u Bernarda by si přáli, aby stát myslel na české pivo. I proto, že přispívá na víno, za které se navíc neplatí spotřební daň. V Pivovarech Lobkowicz nestojí o státní podporu Českého piva, ale obecně českého. Tedy spíš podporovat tradici vaření poctivého českého piva i kulturu pití piva v hostincích. Podobně jako to nyní dělá vláda ve Velké Británii. l
Loňský posun
Vývoj ve vývozu piva z České republiky
Leden až listopad Množství (mil. hl) Hodnota (mld. Kč)
2010 3 3,59
2011 3 3,58
2012 3,2 4,23
pozn.: údaje za prosinec 2012 nejsou k dispozici, proto i za předchozí roky je
uvedeno srovnatelné období
pramen: Český statistický úřad
Třináctka šla do toho Pivovary, které využívají ochrannou známku České pivo Měšťanský Rebel Tradiční, černý, pivovar originál Premium, Havlíčkův Brod Karlovec světlý i tmavý Heineken – 10° výčepní světlé, Krušovice 12° Krušovice světlý ležák, Krušovice Imperiál, Krušovice Královský pivovar Černé, Krušovice Královský pivovar Mušketýr Polička 10° Hradební světlé i tmavé, 11° Otakar, 12° Záviš Vyškov Desítka, Džbán, Březňák, Havran Černá Hora TAS, Páter, Moravské sklepní, Kamelot, Granát, privátní značky Effenbert Plzeňský Gambrinus Premium, pivo ležák světlé; Prazdroj Gambrinus, 11° Excelent, pivo ležák světlé, Velkopopovický kozel světlý, Velkopopovický kozel 11° Medium, Velkopopovický kozel Premium, Radegast Originál, Radegast Premium, Pilsner Urquell Bernard Světlé pivo Bernard – světlé výčepní pivo, Světlý ležák Bernard – alk. 4,5 %, Světlý ležák Bernard – alk. 4,7 %, Regionální jedenáctka – světlý ležák, Sváteční ležák s jemnými kvasnicemi, světlý ležák, Černý ležák s jemnými kvasnicemi, tmavý ležák Primátor Primátor světlý, výčepní pivo, Primátor Premium, pivo světlý ležák, Primátor ležák 11% pivo světlý ležák Tradiční Bakalář pivo výčepní světlé, Bakalář pivovar tmavé výčepní, Bakalář světlý ležák, v Rakovníku Světlé pivo Pražačka, Černovar Světlé, Černovar Černé Zubr Zubr Classic světlé výčepní, Zubr Gold, Zubr Premium Pivovar Protivín privátní značka Argus Maestic (Lidl) Pivovar Samson Samson 10° světlé výčepní, Samson 11° světlý ležák, Samson 12° světlý ležák, Samson 12° tmavý ležák, 1795 světlý ležák (4,7 % obj. alk.), 1795 tmavý ležák (4,5 % obj. alk.), Samson 1795 světlý ležák (4,7 % obj. alk.), Samson 1795 tmavý ležák (4,5 % obj. alk.), Praga světlý ležák (4,7 % obj. alk.), Praga tmavý ležák (4,5 % obj. alk.) Nymburk Česká Koruna pivo světlé výčepní, Postřižinské Jedenáctka, Gold Bohemia Beer pramen: Státní zemědělská a potravinářská inspekce Místní pod bruselskou ochranou Další česká piva, jejichž zeměpisné označení je chráněno Evropskou unií Českobudějovické pivo Budějovické pivo Budějovický měšťanský var Černá Hora Chodské pivo Starobrněnské pivo/Brněnské pivo Znojemské pivo Březnický ležák pramen: Státní zemědělská a potravinářská inspekce jeho kvalita,“ zastává se spojení privátní značky a Českého piva třeba ředitel Hlavatý z Primátoru. Novodobá tradice „Samotnému podání žádosti o chráněné značení předcházely několikaleté intenzivní diskuse pivovarských odborníků. Bylo potřeba nalézt shodu v otázce, co jsou hlavní principy odlišuKdy pivo může být České Co musejí splňovat výrobci, aby získali certifikát na České pivo • Pivo vařit v České republice z místní vody. • Použít nejméně 80 procent světlého druhu sladu z povolených osmi odrůd ječmene. • U ležáků přidat minimálně 30 procent českého chmele, což nemusí být nutně nejdražší Žatecký poloraný červeňák. U ostatních piv stačí 15 procent chmele. • Dodržet rmutovací proces a dvoufázové kvašení.
O autorovi| Táňa Králová, kralova@mf.cz
