Soutěž České hlavičky ocenila středoškoláky. Jejich práce ale mohou soupeřit se špičkovými laboratořemi
Předražené volání z mobilu bylo před nástupem flat rate sporným tématem pro každého, kdo si telefonování platil z vlastní kapsy. Zatímco většina lidí nakonec se skřípěním zubů tučný účet nadiktovaný operátorem zaplatila, student vítkovského gymnázia Ondřej Žídek před dvěma lety vymyslel dotazník, oběhl s ním několik stovek respondentů a napsal analýzu, v níž zákazníkům doporučil, aby pohrozili odchodem a nenechali se vydírat.
Normálně by takovou cenovou studii každý operátor považoval za neškodný výplod agilního studenta. Jenže Žídek za ni získal hlavní cenu v projektu Česká hlavička a jako mladý nadějný ekonom si užil svých pár minut slávy. Za pár dnů mu zavolali ze společnosti Vodafone a nabídli mu spolupráci.
„České hlavičky mi otevřely cestu k práci u mobilního operátora, což byl můj sen,“ popisuje Žídek, dnes student Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Levně a kvalitně Na soutěž České hlavičky nedají dopustit ani loňští vítězové Ondřej Zbytek s Ondřejem Svobodou z pražského Gymnázia Opatov. Ti si odnesli cenu za školní stavebnici mlžné komory, přístroje, který umožňuje sledovat dráhy elektricky nabitých částic. Díky soutěži se jim podařilo získat sponzory a letos v dubnu v režii nově založeného občanského sdružení komoru dokončili. Oproti komerčním produktům ji sestavili za desetinu ceny.
Takových úspěšných příběhů může být brzy o něco víc. Minulý týden odborná porota v brněnském Sono Centru udělila v rámci osmého ročníku soutěže pro mladé vědecké talenty celkem devět cen. Kromě věku laureáty spojují ještě dvě věci. Zástupci pražských škol v nich na rozdíl od mnoha jiných středoškolských soutěží nedominují. A všechny projekty jsou profesně i metodicky dobře zvládnuté – byť vznikaly často na koleně a nemohou se opřít o zázemí špičkových laboratoří.
Platí to třeba o plně funkčním modelu hybridního automobilu od Jana Rýznara ze Střední průmyslové školy a Obchodní akademie v Bruntále, který si odnesl cenu v kategorii Řešení pro budoucnost. Rýznar využil svých zkušeností modeláře a zmenšeninu vozu vybavil elektronickými řídicími systémy.
Podobně „podomácku“, ale přitom na profesionální úrovni funguje počítačová simulace proudění krve v tenkých cévách od Martina Hory z plzeňského gymnázia. Na rozdíl od profesionálních lékařských softwarů jde o jednorozměrný model, který se však právě pro tenčí cévy přesností blíží náročnější 3D simulaci. „Díky aplikaci mého programu se zkrátí doba výpočtu a zefektivní se celý proces,“ říká Hora.
Zatímco jeho projekt na své zákazníky ještě čeká, Lucie Studená z pražského Gymnázia Jana Keplera pracovala s daty, která dostala z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a od tchajwanských badatelů. Zkoumala takzvané endogenní retroviry, části lidského genomu, o nichž se soudí, že by mohly hrát roli v nádorových onemocněních. „Získané poznatky přispěly k lepšímu pochopení průběhu rakoviny a snad by v budoucnu mohly napomoci v diagnostice stadia onemocnění,“ popisuje Studená svoji práci, za niž si minulý týden odnesla cenu v kategorii Život a zdraví člověka.
Objevy v šuplíku O kvalitě zhruba stovky přihlášených prací svědčí i to, že letos musela být hned ve třech kategoriích udělena dvě první místa. Nejde přitom jen o čistě akademické hodnocení, partnery projektu jsou například firmy Eko-kom nebo SAP. Propojení Českých hlaviček s byznysem je možná ještě důležitější než diplom pro mladé vědce. Jen tak je totiž možné předejít palčivému problému české vědy, s nímž se badatelské naděje budou potýkat ve své další kariéře. Pro skvělé nápady se často nedaří najít partnera mezi investory a firmami. Slibné studie tak končí v šuplíku. A to je škoda nejen pro České hlavičky. l
O kvalitě zhruba stovky přihlášených prací svědčí i to, že letos musela být hned ve třech kategoriích udělena dvě první místa.
O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz
