Profil: Dlouhá cesta Pavla Mertlíka do Bruselu

Bývalý ministr financí Pavel Mertlík je kandidátem ČSSD na nového evropského komisaře. K postu v Bruselu má ale zatím hodně daleko, protože i hnutí ANO má vlastního kandidáta. Mertlík si ale věří a nebojí se ani, že na něj kritici vytáhnou kauzu IPB z doby, kdy byl ministrem.

Po třinácti letech by se Pavel Mertlík mohl vrátit do vysoké politiky. V roce 2001 neuspěl ani v boji o místopředsednictví ČSSD, ani se svou ekonomickou politikou ve vládě Miloše Zemana. A tak podal demisi na post ministra financí. Několikrát se o něm spekulovalo v souvislosti s nejrůznějšími veřejnými funkcemi, až nyní ale kývl šéfovi ČSSD a premiéru Bohuslavu Sobotkovi na nabídku, aby byl jeho kandidátem na eurokomisaře. Podle svých slov se nebojí ani propírání své komunistické minulosti, ani kontroverzního řešení problémů v Investiční a poštovní bance v roce 2000. „Jednal jsem transparentně,“ tvrdí a dodává, že kauza IPB už je probraná ze všech stran.

Od KSČ k ČSSD

Kandidáti na post eurokomisaře Pavel Mertlík a Pavel Telička za ANO si členství v KSČ nemohou vytýkat. Oba ve straně zůstali až do pádu režimu a u obou to byl oportunismus. Kdo zná Mertlíkovu rodinu, ze sympatií ke komunistům ho určitě podezírat nemohl. Jeho otec Rudolf, básník překládající z latiny a řečtiny, si odseděl za komunistů sedm let ve Valdicích za protistátní činnost. Mertlíkovi ale stranická knížka umožnila vystudovat pražskou VŠE a revoluce ho zastihla v líhni polistopadových ekonomů, v Prognostickém ústavu. Mertlík to po zahození rudé knížky zkoušel u obskurní partaje Nezávislá levice a až v roce 1995 skončil u ČSSD. Tam také udělal kariéru, protože Zeman měl dost výřečných politiků, ale málo schopných ekonomů. Když Zeman v roce 1998 přebíral vládu, Mertlík se stal v pouhých 37 letech ministrem financí.

Ministr na lopatkách

Tříletá ministerská kariéra byla pro Mertlíka sérií bojů ve vládě a karambolů v hospodářském životě státu. Ve vládě od počátku bojoval se Zemanovým oblíbencem, ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem – jednou o energetiku, podruhé o revitalizaci firem, potřetí o privatizaci. Skoro vždy prohrál. Těsně před svou rezignací v dubnu 2001 například kvůli odporu Grégra neuspěl ve vládě s urychlením privatizace distributorů elektřiny a plynu.

To vše ale neznamená, že Merlík nezanechal na české ekonomice stopy. Naopak. Byl jedním z nejdůležitějších polistopadových šéfů státní pokladny. To on dotáhl prodej České spořitelny rakouské Erste. To on definitivně očistil Komerční banku a připravil ji k privatizaci.

Poprava lva ve světě financí

Největší kauzou byla samozřejmě nucená správa IPB. V červnu roku 2000 naběhlo policejní komando s Mertlíkovým souhlasem do IPB a místo Nomury začal v bance úřadovat nucený správce. Vláda a Česká národní banka tak ukončily run na banku, kdy během několika dnů odtekly z ústavu desítky miliard. Obratem pak postiženou banku předaly ČSOB. ODS Merlíka napadla, že zinscenoval loupež za bílého dne ve prospěch jedné finanční skupiny. Mertlík to odmítal a chodil do vlády raději pod ochranou tělesné stráže.

Nyní se nebojí, že by na něj pád „lva ve světě financí“ někdo vytáhl podobně jako nedávno například starou kauzu privatizace OKD na premiéra Sobotku. Případ IPB je podle Mertlíka detailně zdokumentovaný, byť uznává, že mladá generace si už kauzu nemusí pamatovat. Mertlík má pravdu, že čím si mohl projít, tím si už prošel v čase nucené správy. Žalovali ho akcionáři IPB. Žaloval ho například i tehdejší předseda parlamentní vyšetřovací komise v kauze IPB Miroslav Kalousek. Policie ale na Mertlíka nic nenašla.

Překvapivý návrat

Po svém odstoupení a předání úřadu Jiřímu Rusnokovi se dal Merlík na soukromý byznys. Nastoupil k Raiffeisenbank jako hlavní ekonom a v této pozici setrval 11 let. Vypadalo to, že politice dal definitivně vale. Když už se o něm v ČSSD mluvilo, tak jen jako o cenném podporovateli. V prezidentské volbě radil Jiřímu Dienstbierovi, nyní je poradce premiéra Sobotky. V roce 2012 překvapivě opustil banku a vzal místo rektora soukromého Bankovního institutu, vysoké školy, která bojovala o svou reputaci. O to větší překvapení vzbudil nyní jeho pokus o návrat do nejvyšší politiky. Sám Mertlík říká, že vlastníci soukromé vysoké školy rozhodně nebudou plakat, když na post eurokomisaře nedosáhne. „Vlastníci mě ujistili, že mají zájem, abych dál pokračoval ve vedení školy,“ tvrdí Mertlík.

Čtěte také:

Sobotka bude mít přes 30 poradců, nechybí mezi nimi Mertlík či Witzany

ČSSD na eurokomisaře navrhuje exministra Mertlíka. Nemá zkušenosti, kontruje Babiš