Profil Dmytro Jaroše: Kdo je hlavní organizátor protivládních střetů?

20. 2. 2014

Boje v Kyjevě, které si prozatím vyžádaly více než čtyři desítky mrtvých, podle ukrajinské vlády vyvolali příslušníci radikální organizace Pravý sektor. Její velitel Dmytro Jaroš, údajně hlavní síla protivládních demonstrací v zemi, označil přímeří za „falešné“.

Dmytro Jaroš, jeden z hlavních sil protivládních demonstrací v centru Kyjeva, teprve nedávno odhalil tvář. „Führer z Majdanu“, jak ho otituloval deník Komsomolská Pravda, prý nepovažuje příměří za reálné. Kvůli vyostření situace naopak vyhlásil „celostátní mobilizaci“ stoupenců Pravého sektoru.

Dmytro Jaroš (42)

Dmytro Jaroš se narodil 30. září 1971 ve východoukrajinském Dněprodzeržinsku. Po ukončení střední školy v roce 1988 se začal angažovat v neoficiálních politických strukturách a v roce 1989 vstoupil do původně neoficiálního a protikomunistického Ukrajinského lidového hnutí za přestavbu (Ruch). Hnutí se později přeměnilo na politickou stranu, jejíž hlavním cílem se stala nezávislost Ukrajiny.
V letech 1989 až 1991 sloužil v sovětské armádě a v červnu 1994 vstoupil do radikálně orientovaného hnutí Trojzubec Stepana Bandery pojmenovaném po kontroverzním šéfovi ukrajinských nacionalistických oddílů v dobách druhé světové války.
Pro řadu Ukrajinců je Bandera národním hrdinou, který bojoval proti sovětskému režimu, část jeho krajanů ale považuje Banderu a příslušníky jeho jednotek za zločince a kolaboranty s německou mocí. Jeho Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) někde spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala.
V letech 1996 až 1999 byl Jaroš šéfem Trojzubce, aktivní ve vedení této organizace je dodnes. V současnosti je označován za šéfa militantního hnutí Pravý sektor, jehož jádrem jsou radikální fanoušci fotbalového klubu Dynamo Kyjev. Slovo „sektor“ v názvu organizace je odvozeno od pojmenování jednotlivých oddělení na tribunách fotbalového stadionu.
Podle znalců se ale jedná o volné sdružení pravicových aktivistů z celé země. Bojovníci hnutí vyvolali dnešní srážky, při nichž opozice získala zpět sektory kyjevského centra obsazené těžkooděnci. Pod vlajkou Pravého sektoru se sešly krajně pravicové, podle některých názorů až neonacistické organizace. Kromě Trojzubce je to Ukrajinské národní shromáždění-Ukrajinská národní sebeobrana (UNA-UNSO) nebo Bílé kladivo.
Pravý sektor podle Jaroše sice nepodporuje integrační snahy Ukrajiny, režim prezidenta Viktora Janukovyče ale považuje za diktátorský, a proto se přidal na stranu opozice.
Za své hlavní cíle Jaroš považuje „propagaci ideologie ukrajinského nacionalismu v souladu s názory Stepana Bandery, výchovu mládeže k patriotismu a boj za čest a slávu ukrajinského národa všemi prostředky a metodami“. Jarošova rétorika je současně silně protiruská a o komunistech hovoří otevřeně jako o „dobytku“. Odmítá obvinění, že je antisemitou, současně ale prohlašuje, že za nepřátele považuje všechny menšiny, které „brání Ukrajincům být pánem ve své vlastní zemi“.
Jaroš v roce 2001 ukončil studia ukrajinské literatury a ukrajinštiny na filologické fakultě Drohobyčské pedagogické univerzity. Je ženatý, údajně má dvě dcery a syna.