Za svého působení v čele Energetického regulačního úřadu se rozhádala snad se všemi zainteresovanými skupinami. Na krku má dvě žaloby, politici ji veřejně vyzývají k odstoupení. Alena Vitásková na svém místě přesto zůstává.
Do vedení úřadu nastoupila 1. srpna 2011. Jmenoval ji premiér Petr Nečas. Stalo se to prakticky na poslední chvíli. Na stole byla novela energetického zákona, která dávala úřadu mnohem větší pravomoci, než do té doby měl, a měnila také způsob volby předsedy. Nově jej měl jmenovat prezident na návrh vlády. Aby se vyhnul případným sporům, rozhodl se Nečas jmenovat šéfa ERÚ podle starých pravidel.
Popravdě byla Vitásková volbou z nouze. Žádný z kandidátů Nečasova týmu neprošel – buď ve vládě, nebo v ODS. Na poslední chvíli padla volba na Vitáskovou. Nečas ji jmenoval a rychle odjel na dovolenou.
Jmenování provázela řada spekulací – od protekce Václava Klause přes podporu plynárenských společností až po aktivitu tehdy vlivného pražského lobbisty Romana Janouška.
Její příchod na ERÚ zvedl vlnu kritiky. Odpůrci, a nebylo jich málo, jí vyčítali především vysokou spjatost s plynárenstvím a nedostatečnou odbornost. Ostře vystupovalo hlavně teplárenské sdružení v čele s bývalým premiérem Mirkem Topolánkem.
Solární válka
Vitásková v den nástupu do funkce prozradila své priority – oblast hospodářské soutěže, obnovitelné zdroje a přeshraniční spolupráci v oblasti energetiky. A hned se pustila do obnovitelných zdrojů. Především do solárního byznysu, do té doby štědře dotovaného.
S nástupem Vitáskové se nad obnovitelnými zdroji začalo smrákat. Od počátku kritizovala příliš vysokou míru státní podpory, kterou platí v cenách elektřiny spotřebitelé, a netajila se tím, že se ji bude snažit omezit.
To se jí zpočátku příliš nedařilo, zástupci solárního byznysu však celkem pochopitelně znervózněli. K nim se v polovině roku 2012 přidaly i vodárenské společnosti.
V kauze MUS se řeší škoda státu čtyři miliardy, ale škodu 162 miliard korun pro všechny za fotovoltaiku nikdo řešit nechce.
Vitásková prohlásila, že je připravena regulovat i cenu vody. To se jí prosadit nepodařilo.Na podzim už měla úplně jiné starosti.
Policie ji podezírala z napomáhání trestnému činu kvůli licencím na solární elektrárny Zdeněk Sun a Saša Sun, které patří do konglomerátu firem kolem miliardáře Zdeňka Zemka, a nakonec ji i obvinila. Elektrárny podle policie získaly licenci těsně před koncem roku 2010 ještě za vysoké výkupní ceny.
Obviněni byli dva pracovníci, kteří v té době vydali licence bez potřebné dokumentace a třetí, který zastavil interní vyšetřování přímo v ERÚ. S ním se nakonec „svezla“ i Vitásková. Prezident Miloš Zeman ji však podpořil. Tehdy už značně nepohodlná Vitásková kontrovala.
Přečtěte si: Prezident Zeman šéfku ERÚ Vitáskovou odvolat neplánuje
Obvinila předchozí vedení ERÚ z manipulací s poplatky za obnovitelné zdroje od spotřebitelů a za nesprávné výpočty dotovaných cen solárních elektráren. Škody šly podle ní do miliard. Vnitřní audit však žádná pochybení nepotvrdil a ani státní zastupitelství později nikoho neobvinilo.
„V kauze MUS se stále řeší škoda státu ve výši čtyř miliard, ale škodu 162 miliard korun pro všechny za fotovoltaiku nikdo řešit nechce,“ komentovala výsledky vyšetřování Vitásková.
Vzápětí oznámila, že zabránila skokovému zdražení zemního plynu o osm procent. Plynárenská společnost RWE, která podle Vitáskové měla ke zdražení využít slučování sítí, však její obvinění odmítla.
Zhruba v té době Vitásková ohlásila první pokus o vraždu. V dubnu 2013 dostala policejní ochranku, protože se ji na cestě po dálnici D1 mezi Prahou a Jihlavou někdo pokoušel vytlačit ze silnice.
Rychlé šípy
Energetický regulační úřad se pak pod jejím vedením zaměřil na zpětnou kontrolu solárních elektráren, které vznikaly těsně na konci roku 2010, kdy ještě platily vysoké výkupní ceny. Do července jich úřad zkontroloval třicet. U většiny podle Vitáskové odhalila kontrola závažné nedostatky.
U dvou padla trestní oznámení. Do konce roku prošetřil speciální tým s názvem „Rychlé šípy“ na 183 solárních elektráren z konce roku 2010, které čerpaly na podporách každoročně sedm miliard korun.
Vitásková zároveň pracovala s ministerstvem průmyslu a obchodu na zastavení veškeré podpory pro obnovitelné zdroje od roku 2014 a chtěla odkrýt vlastnické pozadí solárního byznysu – všichni majitelé solárních elektráren by museli odhalit svoji identitu, nebo již přiznanou podporu ztratí. V této době se měl odehrát druhý pokus o její likvidaci.
Zastavení podpory obnovitelným zdrojům ve výši 42 miliard korun nadzvedlo ze židle ministra Mládka.
Neznámí pachatelé poškodili výtah pro auta v domě, v němž předsedkyně ERÚ bydlí. Vše mělo údajně vypadat jako nehoda. V listopadu Vitásková oznámila, že její tým našel chyby u všech prověřovaných solárních elektráren s výkonem nad jeden megawatt. Na 56 z nich podal úřad trestní oznámení. Vše však šlo do ztracena.
O licenci nikdo nepřišel. Vitásková všechna rozhodnutí nechala na soudech. V únoru 2014 se Vitáskovou pokusil vyhodit ze sedla bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Podle návrhu jeho novely se ve vedení Energetického regulačního úřadu mělo postupně střídat pět členů Rady ERÚ.
To by pozici nepohodlné Vitáskové značně oslabilo. Urbanův návrh však neprošel. Vitásková bývalého ministra, který bývá spojován s uhelnou lobby a energetickou skupinou ČEZ, veřejně označila za vyděrače.
A varovala před „nekontrolovatelnými skupinami opakovaně se pokoušejícími ovládnout ERÚ a destabilizovat energetický trh za cenu porušení evropských směrnic“.
Jenže v té době už si i nezainteresovaní začali všímat, že úřad nešlape ideálně, a hlasů volajících po odchodu Vitáskové začalo přibývat.
Nová pravidla pro regulaci cen elektřiny a zemního plynu, která měla platit od roku 2014, vstoupí možná v platnost až v roce 2016, boj se „solární mafií“, který měl snížit podporu obnovitelných zdrojů o devět miliard korun, postupně vyšuměl v nepřehledné spleti soudní mašinerie. Vitásková se opět postavila do role mučednice.
Jedna z jejích podřízených našla ve své kanceláři štěnici. Se značnou publicitou se mezitím naplno rozbíhá vyšetřování Vitáskové kvůli neoprávněně uděleným licencím. Na úřadu se uskuteční razie protikorupční policie a Vitásková si stěžuje na státní zástupce.
Nepovedená posila
Ke konci roku 2014 si Vitásková na úřad přivedla mocného spojence – bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou. A nabídla jí post místopředsedkyně. Odborníci hned od počátku upozorňovali, že její jmenování je v rozporu se zákonem. Vesecká nikdy nepracovala v energetice.
Letos v květnu kvůli Vesecké zasahovala v kancelářích ERÚ protikorupční policie. Tři měsíce poté obvinila Vitáskovou ze zneužívání pravomocí veřejného činitele. Jmenování Vesecké bylo opravdu kontroverzní, plynárenská lady si však opět stěžuje: „Někdo se mě snaží odstranit.“
K jejímu odstranění z čela ERÚ ve skutečnosti stačí, aby poslanci včas neschválili malou novelu energetického zákona, která má zakotvit pozici šéfa úřadu. Pokud se to nestane, bude se na Vitáskovou vztahovat služební zákon. A v tom případě bude muset na začátku příštího roku kvůli dvěma (podle Vitáskové vykonstruovaným) obviněním odejít.
Alena Vitásková (58) |
---|
Narodila se 11. prosince 1956 ve Starém Bohumíně. S dalšími dvěma dětmi vyrůstala pod dohledem babičky. V 17 letech nastoupila místo na studia do práce. V Severomoravské plynárenské začínala jako dokumentaristka. Později to dotáhla až na post generální ředitelky. Vzdělání si dodělávala při zaměstnání. Již jako matka vystudovala Stavební fakultu brněnského Vysokého učení technického. V roce 2001 nastoupila do čela Transgasu. O rok později získala cenu Manažerka roku. Od roku 2011 stojí v čele Energetického regulačního úřadu. Je rozvedená, má jedno dítě a žije s další osobností tuzemského plynárenského byznysu, Arnoštem Thonem (předlistopadový ředitel Českého plynárenského podniku – předchůdce Transgasu). Hraje golf a ráda jezdí v rychlých vozech. |
Zákon visí v parlamentu a nezdá se, že by v dohledné době prošel. Proti se staví i zákonodárci z řad opoziční TOP 09 a ODS, kteří až dosud Vitáskovou víceméně podporovali. Šéfka ERÚ evidentně podcenila situaci a rozzlobila až příliš lidí napříč politickými stranami.
Přesto ve svém tažení proti solárním elektrárnám neustává. Zatím posledním výpadem, který zvedl ze židle i ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, je zastavení podpory obnovitelným zdrojům ve výši 42 miliard korun. Zastavení podpory by mělo fatální důsledky pro většinu zelených elektráren a tvrdě by zasáhlo i financující banky.
Co vlastně Vitásková sleduje? Ve svém rozhodnutí si nechala otevřená zadní vrátka a chce, aby za podporu, která neodpovídá pravidlům Evropské unie, převzala odpovědnost vláda.
Mohlo by se tedy zdát, že rozhodnutí úřadu je jen nutným zlem. V minulých letech však zelené elektrárny čerpaly tuto podporu bez problémů. Vypadá to tedy spíše na další trucakci plynárenské lady. Možná na jednu z posledních ve funkci předsedkyně ERÚ.
Autor je spolupracovník redakce
Čtěte také:
Soud s šéfkou ERÚ Vitáskovou se odsouvá na podzim