Profil: Podivuhodný případ vzorného oligarchy Jevtušenkova

Když policie v Rusku náhle zatkne jednoho z nejbohatších lidí v zemi, vždycky to vyvolá rozruch. Začnou se hledat důvody, proč oligarcha musel být odstraněn a komu se asi znelíbil.

Jenže co když je zatčen miliardář, který nikomu nebyl nepohodlný, který naopak vzorně hrál podle nepsaných pravidel a ještě k tomu má být souzen za něco, co se do té doby v Rusku v branži považovalo za standardní jednání? Přesně takový je případ Vladimira Jevtušenkova. Zatím přináší více otázek než odpovědí.

Vladimir Jevtušenkov je momentálně patnáctý nejbohatší muž v Rusku. Patří mu obří konglomerát Sistema, jehož součásti překrývají patnáct různých odvětví od těžby ropy až po výrobu hraček. Jevtušenkov dosud platil za vzorného oligarchu, který vedl své podniky efektivně a který se těšil dobrým vztahům s Kremlem.

V roce 2009 Jevtušenkov v uralské republice Baškortostán od místního bosse Murtazy Rachimova koupil 80procentní podíl v ropné společnosti Bašněfť za 2,5 miliardy dolarů. Podobné velké nákupy se v Rusku neobejdou bez tichého souhlasu Moskvy a nejinak tomu bylo i v tomto případě. Jevtušenkov tvrdí, že prezident Vladimir Putin i premiér Dmitrij Medveděv s obchodem souhlasili. Jenže o pět let později byl právě kvůli nákupu této firmy Jevtušenkov zatčen a nyní sedí v domácím vězení. Podle vyšetřovatelů, kteří ho zatkli, je obviněn z praní špinavých peněz a z legalizace majetku, který byl nabyt nezákonným způsobem. Akcie Bašněfti po zatčení majitele okamžitě spadly o 35 procent.

Okamžitou reakcí ruské byznysové komunity a komentátorů jak ruských, tak zahraničních bylo hledání paralel se slavným případem Michaila Chodorkovského. Kdysi nejbohatšího Rusa a majitele ropné firmy Jukos, který začal mít politické ambice, nechal prezident Putin na deset let uvěznit a poté mu dovolil odejít do exilu. „I kdyby měli vyšetřovatelé k zadržení jakékoli důvody, ať už to bylo získání cenného podniku nebo pokus vrátit ho do rukou Baškortostánu, případ má politický závoj. Rozhodně to vypadá jako Jukos číslo dvě,“ řekl agentuře Reuters Alexandr Šokin, předseda Ruské federace průmyslu a podnikání a bývalý vicepremiér.

Nenápadný miliardář

Srovnání s kauzou znárodněného ropného gigantu Jukos a odstranění Chodorkovského ale pokulhává z několika důvodů. Především proto, že Jevtušenkov na rozdíl od Chodorkovkého neměl politické choutky a už vůbec nebyl kritikem režimu. Právě naopak.

Jevtušenkov začal podnikat v devadesátých letech, kdy se stal jedním z privilegovaných insiderů, kteří během privatizace za směšné ceny skoupili bývalé státní firmy. V roce 1996 koupil začínající mobilní moskevskou telekomunikační firmu MTS, která je dnes největším operátorem v Rusku. Jevtušenkov měl dobré vztahy se starostou Moskvy Jurijem Lužkovem a jeho byznys vzkvétal. Získal si pověst oligarchy, který dělá věci čistě a efektivně. Jevtušenkov je známý mimo jiné i v Česku, kde se o něm mluvilo jako o možném kupci české Telefóniky.

Při nákupu Bašněfti, kvůli které je nyní v domácím vězení, nic nenasvědčovalo tomu, že by byl miliardář někomu trnem v oku. „Transakce proběhla v souladu se všemi úrovněmi státní správy,“ řekl tehdy deníku Vedomosti ministr financí Alexej Kudrin. Vláda dokonce finančně podporovala Jevtušenkovovu obchodní expanzi do Indie, Uzbekistánu a Tádžikistánu, což ukazuje spíše na vřelé vztahy s Kremlem.

Vyšetřovatel a někteří další lidé obeznámení s případem tvrdí, že Murtaza Rachimov, od kterého Jevtušenkov Bašněfť koupil, předtím firmu nezákonně zprivatizoval, a neměl tedy právo ji prodávat. Prodej firmy Jevtušenkovovi měl tuto krádež legalizovat a peníze na tom mělo vydělat několik dalších postav, které teď také skončí před soudem. „Jevtušenkov koupil ukradené,“ řekl v pondělí v rozhovoru pro deník Izvestija bývalý šéf účetní komory Vladislav Ignatov. Jenže Ignatov proti privatizaci Bašněfti protestoval už v roce 2003 a vláda pak prodej přesto schválila. Stále je tu tedy stejná otázka: proč teď vláda změnila názor?

Část analytiků, znalců Ruska a byznysmenů mluvících pod podmínkou anonymity se domnívá, že sestřelení Jevtušenkova má být varování od prezidenta Putina pro ostatní oligarchy v době, kdy kvůli ukrajinské krizi a evropským sankcím ruská ekonomika klesá a s ní i hodnota majetku bohatých Rusů. Putin jim tím vzkazuje: nic proti mně nezkoušejte, nebo dopadnete jako Jevtušenkov. Na všechny z vás kdykoli vytáhnu „kompro“.

Chodorkovskij: Byl tvrdohlavý

Tahle teorie ale pokulhává nejen proto, že majitel Bašněfti byl až dosud oblíbencem Kremlu. Jeho kauza byla podle vyšetřovatelů otevřena letos na jaře, tedy ještě před uvalením evropských sankcí, které potápějí ruskou ekonomiku.

Zajímavý je názor samotného Chodorkovkého, s jehož případem zatčení Jevtušenkova srovnávají. Jevtušenkov podle Chodorkovského udělal tu chybu, že koupil firmu, o kterou má zájem také největší ruská ropná firma, státní gigant Rosněfť. Její ředitel Igor Sečin chtěl letos v červnu Bašněfť koupit, ale Jevtušenkovovi se jeho nabídka zdála moc nízká. Rosněfť, která je největší veřejně obchodovanou ropnou společností na světě, uralskou firmu potřebuje – její produkce klesá a má velké dluhy. Bašněfť je naopak v dobré kondici, těžba ropy na jejích polích patří díky vyspělým metodám dobývání mezi nejrychleji rostoucí v Rusku.

„Vladimir Jevtušenkov byl tvrdohlavý. Nechtěl své jmění prodat za podmínek, které mu byly navrhnuty, a tak se přistoupilo ke staré dobré metodě. Myslím, že v tom nic jiného není,“ řekl Chodorkovskij deníku Vedomosti. Podle něj by měl oligarcha vzít rozum do hrsti a přistoupit na kompromis, jinak dopadne mnohem hůř.

Za vším hledej siloviki?

Že za zatčením muže, který nikdy příliš nevystrkoval hlavu, stojí mocný šéf Rosněfti Igor Sečin, si myslí i Daragh
McDowell, analytik firmy Maplecroft. Podle něho se Sečin a ještě zřejmě někdo v Kremlu snaží rozebrat si Jevtušenkovovo impérium, nejen Bašněfť, ale také MTS. „Žalobce v případu má pověst Putinova muže. Nešel by proti němu veřejně, kdyby neměl souhlas úplně shora,“ myslí si McDowell. Nutno podotknout, že v případu Jukos figuroval Sečin také. Po uvěznění Chodorkovského v roce 2003 získala zbytky Jukosu tehdy ještě nevýznamná Rosněfť, které už šéfoval Sečin. Mluvčí Kremlu i mluvčí Rosněfti samozřejmě jakékoli nařčení odmítají a považují je za směšná. Jde podle nich o standardní kriminální kauzu, která nemá žádného „loutkovodiče“, jenž by tahal za nitky.

Jevtušenkovovo zatčení šokovalo hlavně ruské liberály. Podle Germana Grefa, šéfa státní banky Sberbank, jde o tragédii, která bude mít negativní dopad na podnikatelské klima v zemi. Podle Alexandra Klimenta z politologického think tanku Eurasia Group ale Putinovou prioritou už dlouho není ekonomika, nýbrž geopolitika. „Vliv liberálů v zemi přirozeně klesá,“ řekl deníku Guardian. V mocenských kruzích naopak posiluje opačná skupina, zastánci velmocenské silové politiky, kterým se přezdívá siloviki. „Jak se ekonomický koláč zmenšuje, všichni si začínají brousit nože. A ti, co jsou blíže Kremlu, na tom budou lépe než ti, co nejsou. Jevtušenkov zjevně nebyl dost blízko jako jiní,“ říká trochu cynicky Kliment. A dodává: „Ruská elita se začíná navzájem pojídat.“

Čtěte také:

EU v příštích dnech přitvrdí sankce vůči Rusku, dál sleduje vývoj

EU už nechce ruský kaviár a diamanty, Brusel jedná o dalších sankcích