Jídlo ovlivňuje to, jak vypadáme a jak se cítíme, to je jasné. Mohou ale konkrétní jídla také změnit, jak nám to myslí?
Foto: Photl.com
Staré rčení „jsme to, co jíme“ stále platí. Některé látky obsažené v potravě totiž putují přímo k našim mozkovým buňkám. Dokáže tedy správné jídlo zajistit vyšší IQ, chytřejší děti, lepší paměť a pomůže předejít stařeckým výpadkům paměti, či dokonce demenci? Zázraky v podobě geniálních potomků či vyléčení Alzheimerovy choroby změna jídelníčku nepřinese, ale pomůže naplno využít potenciál mozku a působí jako prevence některých chorob.
Na co jede mozek
Pro své fungování využívá mozek energii získanou ze sacharidů, z omega 3 nenasycených mastných kyselin pak vytváří svou buněčnou strukturu. Pro správné fungování mozku je rovněž potřeba vitamin B, který pomáhá vytvářet chemické látky známé jako neurotransmitery. Neurotransmitery jsou pro správné fungování mozku nezbytné. S jejich pomocí se přenášejí veškeré zprávy mezi jednotlivými buňkami – mimo jiné také ty, které odpovídají za vaši náladu, pocit hladu či únavu. Antioxidanty, tedy například vitamin C, E a beta karoten, chrání váš mozek před volnými radikály, a tedy rychlejším stárnutím.
Které potraviny tedy patří mezi ty, po kterých „zmoudříte“? Je jich osm. Patří sem některé ovoce, konkrétně drobné bobule, třešně a jablka. Z ostatních potravin se na seznam probojovalo kari koření, sardinky, ústřice, vajíčka a kakao. Proč právě bobule? Obsahují vysoké množství antioxidantů, látek bránících oxidaci. Tu u kovů známe jako rezivění a tento proces lze chápat jako metaforu pro oxidaci buněk mozku. Oxidací poškozené „zrezivělé“ buňky už nefungují tak, jak by měly, a jsou náchylné k onemocnění. Maliny, jahody a borůvky obsahují i látku zvanou ellagatannis, která se přirozeně vyskytuje v hippocampu, části mozku zodpovídající za správné fungování naší paměti. Borůvky obsahují rovněž proanthocyanins, který se podílí na fungování paměti prostorové. Vědci jsou přesvědčeni o tom, že konzumace těchto látek může naší paměti prospět, a studie prováděné na zvířatech tyto domněnky potvrzují. Třešně mají velmi vysoké protizánětlivé účinky. Záněty bývají jednou z příčin většiny civilizačních chorob, infarktem počínaje a demencí konče. Třešně fungují podobně jako některé léky proti bolesti, ale bez vedlejších účinků, nezvyšují totiž srážlivost krve.
Jedno jablko denně a nebudete potřebovat lékaře. Toto tvrzení je trochu přehnané, ale vašemu mozku udělá jablko určitě radost. Obsahuje totiž látky, které brání rozvoji obávaných neurodegenerativních onemocnění – už zmiňovaného Alzheimera (ano, to je ten, co ve známém vtipu schovává babičce věci) či Parkinsona.
Žlutá je dobrá
Kurkuma, tedy koření, které zodpovídá za typické zabarvení směsí kari, je také známá svými antioxidačními a protizánětlivými účinky. Dokáže prý dokonce mírnit projevy několikrát zmíněné Alzheimerovy choroby a vědecká studie prováděná na starších lidech prokázala, že ti, kteří jedli kari často, si v testech mentálních schopností vedli o poznání lépe než ti, kteří mají ke žlutému pokrmu averzi a nejedli ho vůbec.
Vaječné žloutky ctí barvu, ale prospěšná látka v nich obsažená se jmenuje jinak. Jedná se o cholin. Dostatek této látky během nitroděložního vývoje a v raném dětství ovlivňuje schopnost učit se novým věcem a zapamatovat si je, v pozdějším věku se dostatek cholinu podílí na tom, že se naše paměť s věkem nevytrácí.
Zázračné dary moře
O tom, že je rybí tuk pro rozvoj mozku i těla důležitý, byly přesvědčené už naše babičky. Měly pravdu, jen forma se naštěstí změnila – už ho není nutné jíst na lžíci, tučné mořské ryby si můžeme normálně koupit. Stačí obyčejné sardinky. Nenasycené mastné kyseliny obsažené v rybách představují jednu z nezbytných látek zajišťujících správné fungování mozku od nejútlejšího věku po pokročilé stáří.
Váš mozek potěší i dary moře, třeba ústřice. Tyto mušle obsahují velké množství železa a zinku. Nedostatek těchto minerálů způsobuje zmatenost a výpadky paměti – podle nejnovějších studií se staří lidé s nedostatkem železa špatně soustředí a ti s nedostatkem zinku si špatně vybavují slova.
Pokud zrovna nepatříte k milovníkům ústřic, snad vás potěší poslední ze seznamu potravin, které mohou vaší mysli prospět. Je to kakao. A kde je nejvíc kakaa? V čokoládě. Flavonoly obsažené v kakau zlepšují průtok krve do mozku, a tedy jeho okysličování. Tyto látky také brání vzniku krevních sraženin, které mohou váš mozek ohrozit. Není to však bohužel tak, že čokolády můžete sníst, kolik chcete. Kromě kakaa se do ní totiž přidává také tuk, do laciných čokolád tuk vyloženě nezdravý. Pokud tedy chcete svému tělu prospět, neměli byste s čokoládou hřešit příliš často, a když už, nechte se svést jen tou pravou s vysokým obsahem kakaa.