Článek Proklatě výhodné dluhopisy (EURO 45/2009) Petry Pelantové je jedním z jejích negativních o emisích státních dluhopisů. Ačkoli nemá podrobné informace, pouští se do nepodložených spekulací. Z číselných údajů není správný žádný. S výjimkou těch, které jí sdělilo ministerstvo financí (MF) či byly přístupné v médiích. Píše detailně o emisních parametrech, jejichž hodnotu může MF sdělit výhradně Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny ČR. Rozhodně nemůže tyto údaje poskytnout široké veřejnosti. Jsou totiž kryté obchodním tajemstvím a při další emisní činnosti by stát poškodily – přesněji, zdražily by jeho dluhovou obsluhu. Proto MF nehodlá sdělovat detailní podmínky emise ani nyní, ani v budoucnosti.
I její odborné úvahy, ve kterých používá termíny, jako je PRIBOR, svědčí o neúplné znalosti problematiky. Tuto sazbu totiž nelze používat pro srovnávanou emisi se sedmiletou dobou splatnosti, neboť je relevantní pro trvání maximálně osmnáct měsíců. Zcela mylná je i úvaha, dle níž oslabování koruny zlevní emisi státních dluhopisů. Závazek MF splatit za sedm let dluhopisy ve švýcarských francích naopak znamená, že pokud v době splatnosti emise při oslabení koruny vůči euru zaplatí víc korun, bude to pro resort samozřejmě dražší, a nikoli levnější, jak se domnívá Petra Pelantová.
Obavy z „vyhladovění“ domácí poptávky jsou liché. Každý rok v prosinci MF prozrazuje primárním dealerům jím schválenou Strategii financování státu. V ní se mimo jiné uvádějí rozpětí objemů emisí, které hodlá MF v příštím roce vydat. Mezi nimi jsou i zahraniční emise. Jejich uskutečněním se tato plní. Každoročně vydávaný rozsah emisí v objemu jedné až dvou miliard eur je přiměřený ratingovému hodnocení ČR a obtížně jej lze dále navyšovat. Předpokládáme, že letos bude činit podíl zahraničního financování na celkovém státním dluhu zhruba dvacet procent. „Vyhladovění“ domácí poptávky se tedy konat nebude.
Jakub Haas, zástupce tiskové mluvčího Ministerstva financí ČR