Nikde volné místo k zastavení, ale do Pece se silnicí od Velké Úpy tlačí další a další auta. Parkuje se, kde to jen jde. I tam, kde stojí značky se zákazem. Místo už nenajde ani černé subaru s moravskoslezskou značkou a nápisem „raději mrtvý než druhý“ na kufru. Ale řidič si poradí. Vůz odstavuje před ostatní auta na trávník u okraje silnice.
Člověk rychle zapomene, že je v jedné z nejcennějších a nejohroženějších částí české přírody, na pomezí ochranného pásma a 3. zóny národního parku. Z reproduktoru starého karavanu přeměněného na prodejnu kávy se hlasitě linou slova písničky „Stand By Me“, ale většina lidí je nesleduje. Všichni rychle šlapou k nástupní stanici kabinové lanovky na Růžovou horu a pak výš na Sněžku. „Pivečko dáme?“ nabízí jeden prodejce dál po cestě čepovanou desítku a dvanáctku v plastových kelímcích. „Jéžiši, já bych vyváděl,“ odbyde jej s úsměvem otec jedné z rodin spěchajících k lanovce.
Až pak zjišťuje, že zrychlovat krok na cestě, u níž stojí kontejnery zavalené odpadky a co chvíli tu projede auto hledající místo co nejblíž nástupní stanici, nemusel. Před lanovkou se totiž vlní několik desítek metrů dlouhá fronta.
Podobně to během prázdninových dnů vypadá i u dalších hlavních lákadel Krkonošského národního parku (KRNAP). Většina lidí už sem dávno nejezdí kvůli přírodě a relaxu při túrách po lesích a polích, ale za atrakcemi.
I to je důvodem, že - podle správců -návštěvnost raketově stoupá a loni si oblast připsala rekord. Registrovala 11,9 milionu denních návštěvníků. Což je nejspíš už dávno za hranou toho, co nejvzácnější oblasti zvládnou. A příroda těžce zasažená suchem a navázanou kalamitou smrkových lesů dostává další rány.
Krušnohoří v seznamu světového dědictví: moc to nepřinese, ale dá to hodně práce
Cedule zmizely
„Pro krkonošskou přírodu a její rostlinstvo je to zpráva nepříznivá. Čím více návštěvníků, tím větší pohyb po už tak husté a frekventované síti turistických cest (a bohužel i mimo ně),“ upozorňuje Jiří Flousek ze Správy KRNAP v aktuálním vydání odborného magazínu Krkonoše - Jizerské hory. „A tím méně klidových území, kde nejsou příroda a její obyvatelé sešlapáváni a rušeni,“ dodává Flousek. Na Krkonošském národním parku se podepisuje trend, který je patrný už od roku 2014 - Češi začali mnohem více trávit prázdniny a dovolené v Čechách.
Nejcitelněji se to dotklo právě nejvyššího českého pohoří, jež je ovšem zároveň jednou z nejcennějších evropských přírodních rezervací.
Vzhůru na sever. České středohoří je neobjeveným rájem turistů
Ta změna se projevila rychle. Zatímco ještě před několika lety stálo podél hlavní cesty z Mladých Buků do Pece pod Sněžkou mnoho penzionů s cedulemi „Na prodej“, přes letní sezonu není vidět téměř žádná. Naopak kolem každého domku s pokoji stojí hned několik aut.
A zatímco města - jako třeba Český Krumlov - mohou přívaly lidí do přeplněných center jakžtakž korigovat, v přírodě, kde se navíc střetává ekologie s turistickým byznysem, to tak jednoduché není.
Proto začala Správa KRNAP před několika lety pracovat na projektu, který by měl odvést turisty z těch nevytíženějších a nejcitlivějších partií a naopak jim ukázat zajímavosti v nižších patrech hor dál od nejcennější 1. zóny parku. I když je příprava stále ještě v běhu, dopředu je jasná jedna zásadní věc: naprostá většina dovolenkářů, která do Krkonoš míří, je prioritně zvědavá na ta nejznámější místa, jakými jsou třeba vrchol Sněžky, prameny Labe či Pančava. A ty velmi pravděpodobně nenahradí - pouze doplní - nově propagované lokality jako třeba radioaktivní prameny svatého Vojtěcha ve svahu u Horní Malé Úpy.
Už tak přeplněné hlavní turistické trasy navíc zahltili cyklisté na elektrokolech. S těmi se do strmých svahů vydávají i lidé, kteří by si na ně na normálních kolech netroufli. Ostatně přímo v Peci pod Sněžkou funguje několik půjčoven, které i v hlavní sezoně nabízejí půjčení elektrokol s velkými slevami.
Přečtěte si rozhovor: Budeme muset zdražit mapy, říká šéf KČT Chvátal
Celá Pec, centrum východních Krkonoš, v průběhu letních měsíců připomíná spíš lunapark na periferii metropole než městečko vklíněné mezi ostré kopce ukrývající chráněná zvířata a rostliny.
Z každé z desítek zahrádek a teras hlasitě hraje jiná muzika, pěší turisté na kraji silnice musí uskakovat před projíždějícími auty, které se zase vyhýbají stavební technice a jeřábům. V Peci totiž vrcholí stavební boom. Vznikly a vznikají tu nové ubytovací komplexy i hotely.
Apartmánové komplexy v Krkonoších mají především kvůli kontroverzním projektům ve Špindlerově Mlýně a na Horních Mísečkách špatnou pověst, podle znalce zdejší krajiny Pavla Klimeše však není v Peci všechno špatně. „Existují dva druhy těchto staveb. První jsou takové, kde se střídají hosté, což nám do hor přivezlo lukrativnější klientelu, která tady utrácí,“ vysvětluje Klimeš s tím, že i takové v Peci člověk najde. „Ale pak jsou tady i takové v privátních rukou, které mají věčně tmavá okna a v pokojích je někdo jen čtrnáct dní za rok,“ stěžuje si Klimeš.
Krkonoš kolabují pod nájezdníky z kočovného kmene
Koše do hor? Nelze
Zatím nejčerstvější záležitostí, která v souvislosti s přeplněností Krkonoš rezonovala až v Praze, jsou tuny odpadků po turistech. Důsledkem přeplněných hor totiž není jen hluk, rušení zvěře, vyšlapání chodníčků tam, kde nikdo nemá co dělat, ale i pohozené plastové lahve či zašpiněné papírové kapesníky a kosmetické ubrousky. A ty se v přírodě jen tak nerozloží.
„Na horách nejsou rozmístěny odpadkové koše. Do národního parku nepatří. Odpadkové koše mají své místo v ulicích měst, nikoli v přírodě, kde by jejich obsah byl vystaven nejen povětrnostním vlivům, ale lákal by i divoká zvířata. Prostě co si do přírody přineseme, musíme si i odnést,“ reaguje Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí.
Správa KRNAP má sice oddělení strážců přírody, kteří by měli chování turistů hlídat a ty největší hříšníky trestat pokutami, ale dlouhodobě nejsou příliš akceschopní. Například hříšníci na čtyřkolkách ničící stezky jim často s výsměchem ujíždějí, a navíc jich je málo.
Podle Správy Krkonošského národního parku nyní v oblasti pracuje 18 profesionálních strážců, což není na plochu o velikosti 550 kilometrů čtverečních žádný omračující počet.
Benátky chtějí lépe chránit památky: velkým výletním lodím zakázaly plout do centra
Současná realita Krkonošského národního parku tedy v malém měřítku odráží všechny potíže, s nimiž se dnes potýká celá česká příroda. Globální změna klimatu přispívá k vysychání lesů a luk a smrkové monokultury se stávají vítanou lahůdkou pro kůrovce.
A zdecimovanou oblast, která má dost potíží sama se sebou, ještě zahltí miliony turistů hledajících aktivní odpočinek a zábavu. Krkonošským hoteliérům, provozovatelům atrakcí a dalším podnikatelům závislým na cestovním ruchu se to určitě nebude líbit, ale národní park bude muset příval návštěvníků regulovat. Pokud si tedy Česká republika bude chtít uchovat alespoň několik desítek hektarů jakžtakž vzácné krajiny a na ni navázané jedinečné druhy. Zatím se však hlavně rozšiřují skiareály a stavějí nové parkovací domy, takže je zřejmé, že ekology nikdo vážně nebere. A Krkonoše se před očima mění v park oddechu a zábavy. Nic víc, nic míň.
Čtěte také:
130 let po červené. Českem vás provede nejlepší značení na světě
Chcete si odpočinout od lidí? Zkuste tento hotel v Grónsku. Je nejodlehlejší na světě
Čeští turisté se přestávají bát. Ve velkém se vracejí do Turecka, Egypta a Tuniska
Turisté, z Prahy ven, velí ministerstvo
Všichni proti Praze: regiony chtějí metropoli sebrat turisty
