Finanční operace v lounské vagonce
Detektivové podle zdrojů týdeníku EURO prověřují možnou legalizaci výnosů z „nelegálních příjmů, které mohli ukládat v tuzemských bankách i v zahraničí“
Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Z těchto trestných činů podezřívá policie manažery lounské strojírny Legios (dříve Lostr) a dvou spřízněných firem. Měli se jich dopustit při obchodování s komponenty používanými při opravě železničních vagonů. To byl oficiální důvod nedávné policejní „šťáry“, která do lounské továrny nečekaně zavítala.
Podnět z „finančáku“
Detektivové podle zdrojů týdeníku EURO prověřují možnou legalizaci výnosů z „nelegálních příjmů, které mohli ukládat v tuzemských bankách i v zahraničí“. Policii zajímají pohyby na účtech od července roku 2008, ale zejména se soustředí na období od ledna 2009 do července 2009. Detektivové tak se souhlasem žalobkyně Vrchního státního zastupitelství z odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Dagmar Pětníkové prověřují účty, depozita, platební karty, cestovní šeky, schránky, podúčty, transfery do zahraničí, a kdo všechno má dispoziční práva.
Mluvčí pražského Vrchního státního zastupitelství Irena Válová informace týdeníku EURO nevyvrátila, ale zároveň nechtěla být příliš konkrétní. V souvislosti s vyšetřováním se objevila informace, že by policejní šetření mohlo souviset s konkurenčním bojem a pokusem o nepřátelské převzetí podniku. Tento argument používali především mediální zástupci Legiosu. Na konkrétní otázky ohledně případu ale mediální prostředník Legiosu Michal Donath nezareagoval.
A teď už k tomu, kdo policii enormně zajímá. Mezi prověřovanými osobami figurují předseda představenstva Legiosu Radek Rybáček, člen představenstva Milan Havlín, bývalý šéf představenstva (do 25. května 2009) Jan Vaic, bývalý člen představenstva společnosti ÚJI Trade, a. s., Dalibor Prokeš a jednatel One Trade, s. r. o., Milan Matoušek mladší.
Lounskou strojírnu vlastní společnost Aliafin se zakrytými vlastníky. Jejím majoritním vlastníkem je oregonská European Financial Services a 0,32 procenta společnosti drží syn Milana Matouška, někdejšího statutárního člena vytunelovaného Fondu dětí a mládeže, už zmiňovaný Milan Matoušek ml.
Policie proto prověřuje nejen účty zmíněných lidí, ale i účty Legiosu a firem One Trade, s. r. o., a ÚJI Trade, a. s. Členem představenstva posledně jmenované společnosti se letos v březnu stal Ukrajinec Oleh Onyschenko, který vystřídal zmiňovaného Dalibora Prokeše. Na Onyschenka byly převedeny i všechny firemní akcie.
Přátelé z drah
Legios podle neoficiálních zpráv ovládá rodina Matouškových – syn a manželka Milana Matouška staršího. V představenstvu Aliafinu sedí Milan Matoušek mladší, v dozorčí radě jeho matka Blanka Matoušková a v představenstvu do května loňského roku zasedala i Matouškova sestra Dagmar Večeřová.
Policii zajímají také kontrakty Legiosu s ČD Cargo, které donedávna vedl dlouholetý přítel Matouška staršího Josef Bazala. Oba pracovali na pobočce Českých drah v Olomouci a v první polovině devadesátých let přešli podle informací médií do Prahy na generální ředitelství. Matoušek starší se stal personálním manažerem a náměstkem ředitele Českých drah, Bazala šéfem obchodního oddělení. V roce 1995 byl Bazala krátce ředitelem Českých drah – Matoušek byl tedy jeho podřízeným. Bazala se do vedení Českých drah vrátil v roce 2003 jako náměstek ředitele. Měl pod sebou oblast železničního zdravotnictví a Matoušek starší se stal šéfem Železniční nemocnice v Praze. Dnes Matoušek řídí Dopravní vzdělávací institut, který stoprocentně ovládají České dráhy.
Bazala coby šéf ČD Cargo nakupoval vagony od firmy Lostr (Legios), jež je vlastněna společností Aliafin, kterou řídí syn jeho přítele a bývalého kolegy. Železniční dopravce podle smlouvy nakoupí za téměř 203 milionů korun celkem padesát cisternových vozů. A to na desetiletý leasing od firmy Finrail, stoprocentně vlastněné Legiosem (firma se přejmenovala v září). Zakázku obestírá podezření, že byl obchod předem dohodnut a vítěz výběrového řízení byl znám před dokončením tendru. To ale Bazala popírá.
Tendru se účastnil pouze jediný zájemce, kterým byl Lostr, ačkoli výrobců cisteren je řada. Důvodem byly údajně parametry výběrového řízení, v němž čtvrtinovou roli hrála smluvní pokuta za pozdní dodání vagonů. Jde o parametr hojně využívaný v tendrech státních firem i úřadů ke zmanipulování soutěží – jejich účastníci již vědí, že nemá smysl se o takovou zakázku ucházet, protože vítěz již byl vybrán.
V tomto případě by například i nabídka ceny 120 milionů prohrála, pokud by předem vybraný zájemce nabídl dvojnásobnou smluvní pokutu. Tento tendr napadla společnost IRS, významný evropský výrobce železničních vagonů, u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podání společnosti IRS u antimonopolního úřadu však bylo nakonec staženo a ÚOHS následně prohlásil, že tendr je v pořádku.
A další vagony...
Společnost ČD Cargo plánovala nakoupit od Lostru (dnes Legiosu) ještě dalších sto vagonů, které jsou určeny pro přepravu potravin. ČD Cargo tyto vozy údajně nepotřebuje a proti nákupu vyznělo jednoznačně i stanovisko ekonomického oddělení společnosti, které tento obchod hodnotilo jako zcela neekonomický. Vedení však rozhodlo, že jde o strategický nákup.
Z plánovaných investic mělo pořízení potravinářských vagonů pohltit jedenáct procent celkového rozpočtu. Přeprava potravin však přináší jen kolem dvou procent tržeb ČD Cargo. Navíc je ztrátová v rozsahu 17,5 milionu korun. A zůstává ztrátová i při naplánovaném navýšení přepravy této komodity téměř o třetinu. V analýze se také uvádí, že pronájem vozů od německých železnic DB Schenker by stál polovinu oproti nákupu vlastních vagonů. Nové vedení Carga posléze tento nákup zastavilo.
O zakázky ČD Cargo se protikorupční policie zajímala z popudu ministra dopravy Víta Bárty, který kvůli nim podal trestní oznámení. Nedávno také obdržela podnět, aby se mimo jiné zabývala právě kontrakty ČD Cargo s Lostrem (dnes Legios) a vazbami této firmy na ex-šéfa Carga Bazalu. Trestním oznámením ale kontroval i Bazala, který ho podal pro šíření nepravdivých informací, jež podle něj zapříčinily jeho nedobrovolný odchod z firmy. Hospodářské noviny nicméně minulý týden napsaly, že z trestního oznámení Bárty nevyplývá „vůbec žádné podezření na spáchání jakéhokoli trestného činu“, a státní zástupkyně proto případ odložila.
Nákupy vagonů ostře napadá také forenzní audit, jehož výsledky minulý týden zveřejnil ministr dopravy Bárta. Ten kritizoval například prodej vagonů na uhlí společnosti Čechofracht v době, kdy ji vlastnil Bazalův přítel René Holeček. Čechofracht vagony modernizoval a zpětně je pronajal ČD Cargo. Podle auditorů touto transakcí vznikla škoda 326 milionů korun. Celkové ztráty vzniklé chybami v řízení společnosti podle auditorů přesáhly dvě miliardy korun.
Podle neoficiálních informací však policii nezajímá pouze okruh zmíněných lidí. Nitky mohou vést k dalšímu z privatizátorů vytunelovaného Fondu dětí a mládeže a partnerovi Milana Matouška staršího Františku Savovovi. I on, respektive jeho firmy, jsou v podnikání na železnici velmi aktivní.
