PSALI JSME PŘED 15 LETY Milan Kondr, silný muž strany, která se vytvořila z Občanského fóra, je nazýván rovněž prvním mužem Václava Klause v tomto politickém uskupení. Milan Kondr se domnívá, že nové Občanské fórum se bude v příštích volbách a v politice vůbec, opírat především o střední vrstvy, jako jsou živnostníci a podnikatelé.
PSALI JSME PŘED 15 LETY
Milan Kondr, silný muž strany, která se vytvořila z Občanského fóra, je nazýván rovněž prvním mužem Václava Klause v tomto politickém uskupení. Milan Kondr se domnívá, že nové Občanské fórum se bude v příštích volbách a v politice vůbec, opírat především o střední vrstvy, jako jsou živnostníci a podnikatelé. „Nepočítám, že by nějak oslovili umělce, kteří vždy budou žít a myslet v jiné poloze než v té, v níž musí uvažovat politici a hlavně ekonomové,“ tvrdí.
Kondr si rovněž myslí, že pozastavit liberalizaci cen v souvislosti se zdržením privatizace nebylo možné. Jinak bychom, podle jeho názoru, zabředli do inflace. Co se týče zpomalení privatizace, zhodnotí tento proces jednou historie a odhalí úlohu lidí, kteří přechod k privatizaci zdržují. Důsledkem toho je ztráta dvou až tří let v ekonomické reformě, k jejímuž neúspěchu nesmí dojít. Byl by to konec a záhuba všeho. Došlo by prostě k návratu těch poměrů, které panovaly před 17. listopadem 1989.
Pavel Klapuš, generální sekretář Konfederace sportovních a tělovýchovných svazů, už nyní přemýšlí jak zaplatit důstojnou reprezentaci Československa na Olympijských hrách v roce 1992. Naše účast by podle propočtů měla přijít na 35 až 40 milionů korun. Zatím se počítá se státní dotací, ale víme jak to chodí nyní v našich krajích se státními dotacemi.
Klapuš kalkuluje s tím, že by mělo padnout stále platné moratorium na majetek tělovýchovných svazů a jednot, které odvádějí státu z trvalé hospodářské činnosti na důchodové dani 55 procent ze zisku. Vybízí to k domněnce, že stát ze sportu získá víc, než do něho vkládá, což by byl jistě paradox.
Tristní je rovněž skutečnost, když sportovní dary ze zahraničí pro naši tělovýchovu jsou zatíženy dovozní přirážkou. A to je ministr financí ČSFR Václav Klaus náruživým sportovcem. Pavel Klapuš se ho na tyto ožehavé otázky jistě co nevidět zeptá. Specialista na majetkoprávní otázky Československa ve vztahu k zahraničí Richard Král je nucen dost často se vyjadřovat k majetku podnikatelské rodiny Baťů, o který vede především Tomáš Baťa mladší spor. Podle Krále existují v současné době tři vlastníci baťovských podniků: Je to syn zakladatele, 76letý Tomáš Baťa mladší, dále československý stát, jemuž na základě konfiskace, znárodnění a dalších právních titulů patří všechen baťovský majetek ležící na našem území, což nikdo ve světě nezpochybňuje. Třetími vlastníky jsou dědicové Jana Bati, kteří disponují rozsáhlým majetkem v Brazílii.
Věc je spletitá. Pokud bychom spojili síly, stalo by se Československo největším výrobcem obuvi na světě. Od nás to chce více realismu, od Baťů více serióznosti. My můžeme nabídnout strojírenskou základnu, která jim chybí, oni nám kvalitní technologie a přístup do světové distribuční sítě. Richard Král se domnívá, že vše dospěje k úspěchu, až do hry vstoupí syn Tomáše Bati mladšího - T. G. Baťa. Ten prý je především pragmatickým podnikatelem.
Profit č. 15/1991
