PSALI JSME PŘED 15 LETY Předseda Sdružení československých podnikatelů Rudolf Baránek chová jednoznačný názor na to, jaký by měl být podnikatel coby zaměstnavatel. Tvrdý, neústupný, vědom si toho, že nese rizika. Na druhé straně by ale měl být spravedlivý, slušný a za práci lidem co nejlépe zaplatit.
PSALI JSME PŘED 15 LETY
Předseda Sdružení československých podnikatelů Rudolf Baránek chová jednoznačný názor na to, jaký by měl být podnikatel coby zaměstnavatel. Tvrdý, neústupný, vědom si toho, že nese rizika. Na druhé straně by ale měl být spravedlivý, slušný a za práci lidem co nejlépe zaplatit. Když tomu tak je, pracovníci vyjdou šéfovi vstříc v přechodných těžkostech. Jinak by měl podnikatel platit podle toho, kdo mu přinese větší užitek. Prodavačku zaplatí možná víc než jiní, ale několikanásobně toho, kdo je schopen přinášet nové myšlenky a vůbec svým počínáním vylepšuje pověst firmy. Sám pan Rudolf Baránek vlastní pekařství s prodejnou a své zaměstnance si vybírá. Jak sám říká, nebude se bavit s tím uchazečem o práci, který mu při představování řekne, že mu stačí vydělat dvě tisícovky měsíčně. Podnikatel potřebuje člověka, který má ctižádost si co nejvíce vydělat. I díky němu pak firma prožije rozmach. Jako předseda Sdružení československých podnikatelů považuje za svou momentální morální povinnost poskytovat pomoc při umisťování absolventů středních a vysokých škol v soukromých podnicích, aby nebyli dáni všanc deformacím při zaměstnání ve státních podnicích.
Po nedávných otřesech na politické scéně Slovenské republiky se ve své funkci místopředsedy vlády kupodivu neudržel ani Jozef Kučerák, zastánce radikální ekonomické reformy. Bezesporu v tom sehrála svou roli skutečnost, že pan Kučerák sice respektoval a hájil specifické podmínky Slovenska, ale v ekonomice jich spatřoval co nejméně. Při své krátkodobé praxi předního slovenského politika se utvrdil v názoru, že některým slovenským kruhům, hovořícím o potřebě ekonomické suverenity Slovenské republiky kvůli jejím specifikům, nešlo a nejde ani tak o suverenitu ekonomických subjektů, ale o suverenitu jejich administrativní moci nad slovenskými podniky a hospodářstvím vůbec. Jak říká pan Jozef Kučerák, šlo jim o moc, ne o trh. Těmito slovy se pravděpodobně dost přiblížil kořenům dramatických změn ve státních orgánech Slovenska. Nicméně ve své funkci padl, čímž se do jisté míry ozřejmila nečitelnost dalšího vývoje na Slovensku.
