Mám doplňující otázku k článkům o zaměstnaneckých benefitech v Profitech č. 9 a 10/2008: Chtěli bychom – jako benefit zaměstnancům – zavést proplácení kuponů (dlouhodobých jízdenek) na hromadnou dopravu do firmy.
Mám doplňující otázku k článkům o zaměstnaneckých benefitech v Profitech č. 9 a 10/2008: Chtěli bychom – jako benefit zaměstnancům – zavést proplácení kuponů (dlouhodobých jízdenek) na hromadnou dopravu do firmy. Po ukončení čtvrtletí odevzdá zaměstnanec účtárně kupon, na jehož základě se mu o příslušnou hodnotu zvýší mzda.
Směrnicí bychom upravili rozsah náhrad – v rámci místa výkonu práce (většinou města) stanovíme oblast, pro kterou budeme zaměstnanci kupon proplácet. Pokud by zaměstnanec měl kupon na větší oblast, proplatíme mu hodnotu jen pro stanovenou oblast.
Lze použít jako doklad kupon či dlouhodobou jízdenku na hromadnou dopravu? Jde na straně zaměstnavatele o daňově uznatelný náklad? Je zde nějaký limit? Odvádí firma za zaměstnance z tohoto benefitu sociální a zdravotní pojištění? A musí zaměstnanec z tohoto benefitu odvádět daň z příjmů a sociální a zdravotní pojištění?
R. Škorpíková Lídl Music
Zaměstnavatel může v roce 2008 plně využít znění §24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů. Zmíněné ustanovení hovoří o daňové uznatelnosti výdajů na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců, vynaložených na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Zákon nestanoví pro zaměstnavatele žádný limit těchto poskytovaných benefitů.
Z toho vyplývá, že veškeré výdaje zaměstnavatele související s proplácením kuponů MHD (včetně eventuálního proplácení jízdenek) na veškerou dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání jsou na straně firmy daňově uznatelným výdajem. Podmínkou je jen, že toto plnění zaměstnavatele (zaměstnanecký benefit) je dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, případně přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.
Na straně zaměstnance však půjde o peněžní příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti. V měsíci, kdy obdržel proplacení takového příjmu, se mu tato částka připočte ke zdanitelné mzdě a současně se stane součástí vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti proběhne z takzvané superhrubé mzdy.
Zaměstnavatel musí odvádět z tohoto benefitu pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen hradit sám za sebe (35 procent z vyměřovacího základu). Toto pojistné je podle § 24 odst. 2 písm. f) zmíněného zákona daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele.
Pouze u zaměstnavatelů provozujících veřejnou dopravu osob je osvobozeno od daně z příjmů zvýhodnění, které tyto společnosti ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek poskytují svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům.
Ivan Macháček daňový poradce
