Internetové zdravotní záznamy bude v roce 2010 sdílet celá EU
Až třetina lékařských vyšetření se prý dubluje. Ale díky elektronickým zdravotním knížkám by měly zdravotní pojišťovny ušetřit za nové laboratorní vyšetření či další rentgen, říká výkonný ředitel společnosti IZIP (Internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta) Tomáš Mládek. „Především chceme přispět ke kvalitě zdravotní péče. Když bude lékař vědět, jaká další vyšetření pacient absolvoval, bude jej rychleji léčit,“ zdůrazňuje.
EURO: Projekt elektronických zdravotnických knížek společnosti IZIP funguje v rutinním provozu již od srpna 2004, ale prozatím jej využívá jen milion klientů. Není to málo? MLÁDEK: Předně je nutné si uvědomit, že jsme dosud pracovali pouze s klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jež si na počátku smluvně zajistila exkluzivitu. Jsou u ní sice registrovány dvě třetiny všech pojištěnců (6,5 milionu - pozn. red.), ale my jsme se v první fázi chtěli zaměřit na klienty, kteří zdravotní péči čerpají. Tak jako v každém jiném oboru, i ve zdravotním pojištění platí princip, že dvacet procent klientů dělá osmdesát procent byznysu. Proto jsme nikdy nekomunikovali příliš veřejně a nemocným jsme zdravotní knížky IZIP nabízeli přímo ve zdravotnických zařízeních. Z tohoto pohledu by internetovou knížku mělo mít asi 1,6 milionu pacientů, takže zase tak daleko od cíle nejsme. Musím ovšem podotknout, že některé knížky mají v podstatě zdraví lidé. Máme celkem osm milionů záznamů, ale nejsou rozloženy rovnoměrně; některé knížky jsou skoro prázdné.
EURO: Navazujete spolupráci i s ostatními zdravotními pojišťovnami? MLÁDEK: Nejdále jsme s Českou národní zdravotní pojišťovnou. Tam probíhá pilotní provoz a od ledna pojedeme v rutinním. Dále čekáme na schválení správní rady Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Jednáme i s pojišťovnami Škoda, Metal-Aliance či Oborovou zdravotní pojišťovnou (OZP). Sice všechny pojišťovny mají o projekt elektronických knížek zájem, ovšem ne každá je technologicky vybavená, aby mohla systém IZIP plně využívat. A také má mnoho z nich nyní - ve fázi reformy zdravotnictví - jiné priority.
EURO: Není poměrně nízký zájem pacientů o elektronické záznamy projevem obavy, že by mohl někdo informace o zdravotním stavu zneužít? MLÁDEK: Už normální osobní data jsou citlivá, a informace o chorobách a zdravotním stavu obzvlášť. Bezpečnost systému je pro nás alfou a omegou. A proto jsme v mnoha ohledech ještě paranoičtější, než tomu je u internetového bankovnictví. Pokud se někdo nabourá do vašeho konta, může vám ukrást peníze. Ovšem zdravotní účet lze vykrást už jen tím, že tam někdo vstoupí. Proto užíváme několik úrovní zabezpečení. Minimem je identifikační číslo neboli číslo zdravotního pojištění a PIN, který podobně jako k platebním kartám, dostávají klienti v diskrétní obálce. K tomu si lze nastavit osobní heslo. Pokud byste měli podezření, že někdo zjistil váš PIN, tak si jen změníte heslo a už máte jistotu, že se na váš účet nedostane. Dále používáme dočasné jednorázové heslo, které posíláme pomocí SMS zprávy na mobil. K tomu si lze pořídit elektronický podpis, třeba i uložený na čipové kartě. A ve výjimečných případech lze nastavit i biometrickou identifikaci - otisk prstu. Tuto úroveň zabezpečení používají třeba hradečtí záchranáři.
EURO: Stupeň zabezpečení se liší? Ten si nastavuje sám pacient. Zkušenost ukazuje, že největší obavy mají ti, co jsou zdraví. Ti nemocní, například diabetici, si uvědomují, co vše se může stát, když náhle potřebují zdravotní péči a zdravotník se nedozví, nač jsou léčeni. Pacient může také dát práva lékaři, jemuž důvěřuje, aby do knížky vstupoval bez hesel. Jako třeba moje sedmaosmdesátiletá babička, která se bojí dotknout počítače, dala práva svým doktorům, že mohou do její knížky přistupovat a dívat se, jaké bere léky a jaká vyšetření absolvovala.
EURO: A jaký je o elektronické zdravotní knížky zájem mezi lékaři? MLÁDEK: Je složité kombinovat protichůdné zájmy různých subjektů. Pacient chce být léčen co nejefektivněji, pojišťovna chce vydávat co nejméně. A lékaři, stejně jako ostatní pracující, chtějí co nejvíce peněz za co nejméně práce plus se snaží vyhovět pacientům. Medicína není exaktní věda, lékař určuje diagnózy jen s určitou pravděpodobností, někdy si není jistý a nechce, aby mu někdo koukal přes rameno. Na druhé straně potřebuje šetřit čas. Náš systém vytvořili lékaři proto, aby si jejich kolegové nemuseli hrát na špiony, když zjišťují, na jakém vyšetření pacient byl či jaké léky bral. Cílem e-knížek je tedy poskytovat objektivní a kvalitní informace ve správný čas a na správném místě. Lékaři jsou proto motivováni, aby byli ochotni data sdílet. Ve spolupráci s VZP byl zaveden bonifikační program, díky němuž jsou lékařské záznamy honorovány od dvou do deseti korun dle typu a včasnosti informace. V květnu jsme dělali mezi lékaři průzkum a tři čtvrtiny považují IZIP za užitečnou věc. Ovšem musejí mít počítač s připojením na internet. Myslím, že motivace dnes není dostatečná, i když prostředí elektronickým zdravotním záznamům přeje. Zvláště pokud budou pojišťovny po reformě nabízet plány řízené péče a budou pacienta motivovat, aby nešel zbytečně třikrát na rentgen.
EURO: Kolik lékařů s IZIP spolupracuje? Jak se liší počty v regionech? MLÁDEK: V systému máme registrováno devět tisíc zdravotních pracovníků - většina jsou lékaři, ale spolupracují s námi i lékárny - a pět a půl tisíce zdravotních institucí. Takže máme pětinové až čtvrtinové pokrytí trhu. Z pohledu uživatele je to málo, ale z pohledu motivačních faktorů je to hodně. Nejméně s námi spolupracují pražští zdravotníci. Praha je nejsložitější region, je těžké motivovat zdejší lékaře. A pacienti se budou registrovat jen tehdy, pokud bude IZIP fungovat a data bude sdílet co nejvíce doktorů. Je to vzájemný vztah. Například v severních Čechách či na Šumavě má elektronickou zdravotní knížku okolo dvaceti procent populace.
EURO: Celá Evropa mluví o nutnosti elektronizace ve zdravotnictví. Využíváte také peníze z evropských fondů, zapojujete se do dalších projektů? MLÁDEK: Vstoupili jsme do administrativního projektu TEN4HEALTH, který zdravotnickým pracovníkům umožní ověřovat totožnost pojištěnce a vyúčtovávat náklady na péči. Kromě VZP spolupracujeme také s německou, belgickou a nizozemskou zdravotní pojišťovnou. Dále je to projekt Health+, jenž se zabývá analýzou dat a na to navázanými dietetickými doporučení. Od počátku příštího roku se účastníme výzkumu Debug-IT, jehož cílem je vyhodnocovat léčbu antibiotiky. IZIP je rovněž spolu s Němci, Francouzi, Nizozemci, Švédy a Brity součástí evropského konsorcia, které má do roku 2010 zajistit, aby v Evropě fungovalo sdílení dat. Šlo by o určitý základní objem informací „Patient Summary“, k němuž se dostane i lékař - výhradně s pacientským souhlasem -, který vás běžně neléčí. Třeba na dovolené, když se vám udělá špatně, zjistí zdravotník, jaké máte alergie, jaké léky užíváte a na co trpíte. Součástí mají být i lékové záznamy e-Medication předepsané i vydané z lékárny. A také by na něj šla navázat elektronická preskripce – tedy abyste se i v cizině dostali ke svému léku, který je na předpis.