Její byznys je ze sta procent navázaný na cestovní ruch, který kvůli omezování svobody pohybu v posledních týdnech celosvětově utichl. Zakázky běžně přijímá od hotelů a dalších ubytovacích zařízení, která teď zejí prázdnotou. Prezidentka Asociace prádelen a čistíren ČR a zároveň jednatelka společnosti Textile Washing Company Jana Puškáčová přitom převzala řízení této prádelny teprve na začátku března. A už musí propouštět.
„Bohužel nemůžeme jinak. Naši zaměstnanci už několik týdnů nemají žádnou práci a jinou jim nabídnout nemůžeme,“ říká jednatelka. Rozloučit se v posledních březnových dnech musela s 35 agenturními pracovníky a dalšími 15 kmenovými zaměstnanci, tedy s více než polovinou z devadesáti pracovníků, kteří za běžného stavu obstarávali provoz firmy.
„Mám stoprocentní propad odbytu.
Správně bych měla zrušit všechna pracovní místa. Snažím se i přesto zachovat alespoň nějaká,“ říká Puškáčová. Z kroků vlády je zklamaná. „Uvítala bych spíš jasnou řeč než každý den plejádu nových opatření. Už se v tom nevyznáme. Vládní pomoc navíc přichází pozdě,“ stěžuje si jednatelka. Ani neočekává, že se v cestovním ruchu situace po uvolnění pravidel nějak zlepší. Celý letošní rok bude podle ní vysoce ztrátový. „Nedělejme si iluze, že v polovině roku budeme mít zpět 90 pracovníků. Rychlé oživení nečekám,“ předvídá Puškáčová.
Hromadné propouštění zvažuje podle odborů hned několik velkých hotelových řetězců. Na nedostatek turistů doplácejí především hotely v centru Prahy. Propustit několik zaměstnanců musel například luxusní hotel Alchymist stejně jako řada správců bytů přes Airbnb, jelikož trh s krátkodobým ubytováním v Praze prakticky ze dne na den zanikl. Podobně jako průvodcovský byznys. Propouštět proto musela například i přední pražská průvodcovská firma Premiant City Tour. Špatně jsou na tom také cestovní kanceláře a agentury. Propouštění už ohlásila například cestovní agentura Asiana.
Kdo přežije a kdo ne
Vedle cestovního ruchu zasáhla koronavirová krize hned zpočátku také gastrobyznys. Všechny restaurace, hospody a kavárny jsou zavřené, možný je jen prodej s sebou takzvaně z okénka. Náhlý propad poptávky se dotkl také minipivovarů, které v posledních letech vznikaly v Česku po stovkách. „Stát nás hodil přes palubu. Vykašlali se na nás,“ zlobí se prezident Českomoravského svazu minipivovarů a majitel pražského Pivovarského domu Jan Šuráň. Na konci března oznámil všem svým dvaceti zaměstnancům, že je bude muset propustit.
Kritizuje i program Antivirus předložený ministerstvem práce a sociálních věcí. První peníze na alespoň částečné výplaty pro své zaměstnance by mohl získat nejdříve měsíc poté, co musel svou provozovnu zavřít. Nejdřív musí své zaměstnance vyplatit sám, až pak získá refundaci. Česká verze kurzarbeitu je navíc zastropovaná zhruba na 29 tisících hrubého, míří tedy především na nejhůře placené zaměstnance. Propad tržeb pak stát podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové nebude hradit vůbec.
„Já si troufnu tvrdit, že stát nechce sanovat vůbec nic. Jen čeká, kdo to přežije a kdo ne. Díky EET přitom přesně ví, jak moc naše tržby spadly, ale naše náklady nemá zájem hradit ani zčásti,“ stěžuje si Šuráň. Pro menší pivovary může být dlouhotrvající celostátní karanténa i likvidační a koronavirová krize může negativně poznamenat celý slibně rozjetý segment trhu.
Většinu lidí s pracovním poměrem založeným dohodou a všechny agenturní pracovníky musela propustit pražská gastroskupina Together, která provozuje například restauraci Vinohradský parlament. Skupina nevylučuje ani další snižování stavů. „Vše bude záležet na výši restrikcí, které vláda dál bude držet, a míře obav zákazníků chodit do společnosti. První týdny po rozjezdu nám ukážou možnosti, za jakých podmínek a kolik zaměstnanců z našich deseti firem udržíme,“ sdělil týdeníku Euro spolumajitel skupiny David Petřík.
Na vládní program Antivirus se příliš nespoléhá ani největší český prodejce ojetých vozů AAA Auto, který už během března musel kvůli uzavření svých prodejen propustit desítky lidí. „Pomoc státu se budeme snažit využít v maximální možné míře. Ale je třeba říci, že stropy na státní pomoc v rámci kurzarbeitu jsou nastaveny velmi nízko a nemohou nám pomoci zachovat tolik pracovních míst, kolik bychom potřebovali,“ tvrdí generální ředitelka AAA Auto Kateřina Topolová.
Denní prodeje vozů spadly u „áček“ na zhruba pětinu a firma prodává pouze online nebo pro firemní klientelu. „Nemáme práci pro značnou část zaměstnanců.
Vzhledem k tomu, že se v současné době stále hovoří o tom, že karanténní opatření budou trvat řadu týdnů, nelze se spolehnout ani na rychlé nahrazení výpadku v prodejích. Následná ekonomická situace lidí bude po nějakou dobu horší než před pandemií, a nelze tedy očekávat, že se prodeje i po zrušení vládních omezení bezprostředně vrátí na stejnou úroveň,“ doplňuje Topolová.
Šestina restaurací propouští
Podle bleskového průzkumu Hospodářské komory uskutečněného na konci března mezi 1387 podniky už začalo propouštět sedm procent zaměstnavatelů, a to především v restauračních službách (17 procent firem) a v cestovním ruchu (14 procent). Nejvíce zaměstnanců ale u nás působí ve výrobě ve zpracovatelském průmyslu, kde už místa začalo škrtat devět procent podniků.
Alarmující však je, že v současnosti zvažuje propustit zaměstnance více než čtvrtina všech zaměstnavatelů, přičemž ve zpracovatelském průmyslu to je více než každá třetí firma, v cestovním ruchu až 39 procent firem a v restauračních službách dokonce 40 procent zaměstnavatelů. Až na výjimky se zatím o místo nemusejí strachovat lidé ve stavebnictví, naopak nabírat hodlá až 12 procent zaměstnavatelů v tomto oboru. Mezi zmíněné výjimky patří například divize Weber nadnárodní skupiny Saint-Gobain, která se zabývá především zateplováním fasád.
Zaměstnavatelé už často nemají na mzdy svých pracovníků z čeho brát.
Celkem třetina firem již rozpustila svoje rezervy. Nejčastěji se to týká právě oborů, které jsou postiženy nařízením vlády přímo, tedy cestovního ruchu a restauračních služeb. V tomto segmentu se rezerv zbavila až polovina firem. Každá pátá firma z oboru cestovního ruchu také přistoupila ke snížení mezd. Bez ohledu na obory firmy také omezily či snížily benefity svých zaměstnanců.
Napětí na trhu už potvrzují i úřady práce. „O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří pracují v pohostinství, ve službách a v cestovním ruchu. Obdobná situace nastává v oblasti automobilového průmyslu a u subdodavatelů firem působících v této oblasti,“ říká tisková mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Podle čerstvých dat úřadů práce se hlásí i ti, kteří pracovali ve výše uvedených oborech v zahraničí, především v Rakousku či Itálii. A o práci se nově hlásí i živnostníci. „Je mezi nimi také řada těch, kteří kvůli omezením dočasně přerušují svou činnost, jedná se například o drobné podnikatele a řemeslníky,“ dodává Beránková.
Podle dat společnosti Bisnode přerušilo jen v březnu více než deset tisíc živnostníků svou živnost, což je o 47 procent více než ve stejném období roku 2019.
„A to právě kvůli tomu, aby se mohli přihlásit na úřad práce jako nezaměstnaní a čerpat podporu v nezaměstnanosti a případně další sociální dávky,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová. Podle analýzy Bisnode je nejvíc přerušených živností v oboru stravování a kadeřnických služeb.
Soumrak lázní a skláren
Tvrdá opatření proti šíření koronaviru mohou přinést výrazné komplikace celému oboru lázeňství závislému na zahraniční klientele a tuzemských seniorech, kteří jsou vůči nakažení koronavirem nejnáchylnější skupinou. Výrazné snižování stavu už ohlásily jedny z nejstarších moravských lázní, Lázně v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. O práci postupně přijde 150 lidí, tedy téměř polovina všech zaměstnanců. Lázně po postupném omezování činnosti úplně přeruší příští týden provoz. K původnímu počtu pracovníků už se lázně nevrátí, čeká je reorganizace a zaměří se především na rehabilitace. V lázních se specializací na léčbu kardiovaskulárních chorob dosud pracovalo 317 zaměstnanců.
Kvůli opatřením proti šíření koronaviru nemohou lázně přijímat nové klienty. Podle ředitelky Bohdany Opočenské má současná pandemie koronaviru a bezpečnostní opatření vlády na lázně obrovský dopad. „Nepočítáme s tím, že se lázně v nejbližším roce vrátí do původních kolejí. Máme hodně klientů v seniorském věku a domnívám se, že bude velká obava o jejich zdraví, aby se účastnili takových velkých akcí, jako je léčba v zařízení, kde se pohybuje více lidí,“ uvedla Opočenská. Podle jejího odhadu přijdou po postupném rozvolnění bezpečnostních opatření lázně na řadu až za několik měsíců.
Provoz už minulý týden přerušily Léčebné lázně Bohdaneč a propustily 80 zaměstnanců, což je zhruba čtvrtina plného stavu. S nedostatkem hostů se potýkají prakticky všechny české lázně.
Další propouštění hrozí i v Luhačovicích či Karlových Varech.
„Lázně jsou dobrým příkladem toho, že se nepropouštějí jen nejhůře placení zaměstnanci.
V lázních pracují doktoři, sestry i další kvalifikovaný personál. I s ohledem na tyto lidi jsou limity pro český kurzarbeit nastaveny příliš nízko – kvalifikované pozice nezachrání. A navíc už je dost pozdě, řada zaměstnavatelů už se rozhodla propouštět ke konci března. Nedůvěra vůči vládě je v oboru obrovská,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Podobně jako lázeňství je na tom sklářství. Například světoznámá sklárna Moser musela kvůli dopadům krize způsobené koronavirem propustit padesátku ze svých zhruba 300 zaměstnanců.
Omezená je i výroba a část zaměstnanců zůstává doma. „Tradiční výrobní postupy, které používáme, bohužel nejdou dohromady se současnými hygienickými opatřeními. Především při foukání skla na huti je nelze za žádných okolností dodržet.
Zkrácení pracovní doby nám v tomto nepomůže. A právě foukání skla bohužel stojí na samotném počátku celého našeho výrobního procesu,“ sdělila týdeníku Euro spolumajitelka Moseru Kateřina Zapletalová. Hrozí, že ze sklárny bude muset v dubnu odejít dalších minimálně dvacet lidí.
Propouští i sklárna Františka Novosada
v Harrachově, zatím desetinu z celkových devadesáti zaměstnanců. Ale to nemusí být poslední snižování pracovních míst. Kvůli opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru je sklárna uzavřená pro turisty a přichází o miliony, neplatí ani odběratelé. „Lidem vyplatím za březen jen základy mezd bez prémií, i tak to bude půldruhého milionu, správě sociálního zabezpečení a finančnímu úřadu jsem už oznámil, že odvody a zálohy daně za zaměstnance neodvedu, musím si nechat rezervu, jen za plyn měsíčně platím milion,“ uvedl majitel sklárny František Novosad. Podporu vlády považuje za naprosto nedostatečnou. „Úvěry rozhodně žádnou pomocí nejsou. Z čeho je asi budeme splácet?“ ptá se sklář.
Firemní personální politika pro I. pololetí 2020
(v %)
Zatím jsme nepropouštěli 38
Zvažujeme propouštění 26
Neplánujeme propouštět 25
Zvažujeme změnu
zaměstnaneckých vztahů 9
Již jsme propouštěli
7
Plánujeme nábor
6
Nabírali jsme zaměstnance 4
Zdroj: Průzk um Hospodářské komory ČR, březen 2020
Reakce firem na negativní dopady koronavirové krize (v %)
Organizačně-pracovní změny
(home office, dovolená, propouštění) 47
Rozpouštění rezerv
31
Zpoždění plateb
27
Snaha o úpravu splatnosti faktur 22
Seškrtání benefitů
15
Snížení mezd
14
Žádost o úvěr
12
Změna byznys modelu
8
Změna nabídky zboží/služeb
7
Jiné
20
Zdroj: Průzkum Hospodářské komory ČR, březen 2020
Počty přerušených živností (v letech 2018 až 2020)
2018 (Celkem 5869)
2019 (Celkem 6810)
2020 (Celkem 10 033)
Období 1. 3. – 7. 3.
1781
2471
3736
Období 8. 3. – 14. 3.
1380
1221
1562
Období 15. 3. – 21. 3.
1044
1250
2412
Období 22. 3. – 31. 3.
1664
1868
2323
Zdroj: Bisnode
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
