MARIE BENEŠOVÁ Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová nechodí pro silná slova daleko. Své výroky už musela několikrát vysvětlovat. Za ten poslední -o uplácení novinářů - ji chtěl ministr spravedlnosti odvolat. Rázná dáma však sedí ve svém křesle docela pevně.
| |
|Marie Benešová je nejvyšší státní zástupkyní od začátku roku 1999. foto: ČTK |
MARIE BENEŠOVÁ
Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová nechodí pro silná slova daleko. Své výroky už musela několikrát vysvětlovat. Za ten poslední -o uplácení novinářů - ji chtěl ministr spravedlnosti odvolat. Rázná dáma však sedí ve svém křesle docela pevně.
Život nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové je plný paradoxů. Vystudovala trestní právo a prokurátorkou se stala proto, aby pomohla zlepšit právní prostředí v této zemi. Od roku 1992 působila v poměrně vysokých funkcích - nejprve na generální prokuratuře v Praze a později vedla oddělení obecné kriminality na Vrchním státním zastupitelství v Praze. Po svém odchodu v roce 1996 ale řekla, že nemůže pracovat s lidmi, kterých si neváží a jimž nevěří. Post nejvyšší státní zástupkyně přesto přijala už o tři roky později, v lednu 1999. Zastává ho dodnes.
Podle Radka Ondruše, který měl až donedávna na nejvyšším zastupitelství na starosti personální otázky (a nyní má na krku kárné řízení), to je právě Benešová, kdo na tomto úřadě nejvíc brání potřebnému „průvanu“. Ondruš to nedávno řekl v televizi Nova. Tím odstartoval zatím poslední „aféru“ šéfky státních žalobců a jedné z mála žen v české politice.
DOUTNAJÍCÍ ROZBUŠKA
Radek Ondruš před televizní kamerou prohlásil, že na Nejvyšším státním zastupitelství stále ještě pracuje řada neschopných prokurátorů, kteří mají vazby na minulý komunistický režim a jeho prominenty. Situace se dál vyhrotila, když ministr spravedlnosti Pavel Němec v reakci na toto prohlášení (a předchozí upozornění přímo od Ondruše) nařídil na státním zastupitelství personální prověrku.
Marie Benešová má s ministrem spory už rok, v podstatě od jeho nástupu do funkce. Hned po Němcově odchodu z čela ministerstva pro místní rozvoj například zpochybnila způsob, jakým tento úřad schvaloval dotace z Evropské unie. Podle zdrojů blízkých ministrovi se měla nechat slyšet, že „se má nyní začít bát každý, kdo je dostal“. Němec ji naopak letos na začátku roku veřejně kritizoval za to, že nedržela jazyk za zuby a novinářům potvrdila vyšetřování vedené proti ministrovi Vladimíru Mlynářovi dřív, než se to „tento podezřelý“ dozvěděl. Benešová se navíc proti Němcovi postavila i v kauze katarského prince obviněného ze zneužívání nezletilých dívek. Němec žádal, aby ho Česko předalo katarské justici, ale česká soudkyně, kterou Benešová podpořila, naopak trvala na tom, aby se jeho kauza projednávala v Praze.
ZATÍM STATUS QUO
Političtí komentátoři se v každém případě shodují, že ani jeden z aktérů sporu Němec-Benešová svého protivníka v minulém období nešetřil. Personální audit na jejím úřadě však byl zřejmě pro Benešovou příliš silný kalibr. V neformálním telefonickém hovoru s redaktorem Novy obvinila ministrova mluvčího Petra Dimuna, že uplácí novináře. „Slyšela jsem, že ta reportáž je zaplacená. Slyšela jsem i částku, kterou jste měl dostat,“ řekla k Ondrušovu prohlášení v televizi. Přestože už druhý den zacouvala a připustila, že pro své tvrzení nemá žádný důkaz, ministr Němec okamžitě žádal její odvolání. Zatím k němu nedošlo: premiér Paroubek nejprve chtěl důkazy a potom řekl, že za Benešovou nemá náhradu.
Němcovy výhrady, že za jejím působením na postu nejvyšší státní zástupkyně nejsou vidět žádné výsledky, překvapivě smetla i opozice, která jí dříve nemohla přijít na jméno. „Přestože je velmi nekonformní a svérázná, tak je to člověk na svém místě,“ řekl pro časopis Czech Business Weekly šéf ODS Mirek Topolánek. Dodal, že by nyní její odvolání nepodpořil, protože „je nezávislá a nenechá si do ničeho mluvit“.
Topolánka a další „občanské demokraty“ přitom už vloni nadzvedly výroky Marie Benešové o komunální politice. ODS v ní má velmi významné zastoupení a Benešová upozornila, že nejvíc bují korupce v komunální sféře: „Pomalu každý starosta se chová jako gubernátor,“ řekla. Někteří klíčoví politici strany v reakci na tento výrok prohlásili, že pokud v příštích volbách zvítězí ODS, Benešová skončí. Nejvyššího státního zástupce totiž jmenuje (a odvolává) vláda.
PRÁVO, NEBO DIPLOMACIE?
V okruhu svých kolegů - právníků a státních zástupců - má Benešová poměrně dobrou pověst. Například Kamil Blažek, advokát právní kanceláře Linklaters, ji považuje ze nekompromisní osobnost, která hledá správné rozhodnutí z hlediska práva, avšak někdy postrádá diplomatické vlohy.
Prokurátorka Klára Samková, která se dříve jako poslankyně věnovala hlavně romským otázkám, považuje Benešovou za oporu proti bezpráví a korupci. „Musí být pro ní těžké pracovat tady za okolností, které nastolil Němec,“ řekla pro týdeník Czech Business Weekly.
Týdeník Respekt naopak připomněl heslo: kdo nic nedělá, nic nepokazí. „Také Nejvyšší státní zastupitelství nese vinu na tom, jak vypadá policejní práce,“ napsal s tím, že žádá rezignaci Benešové. „Bez ohledu na to, že je veřejností vnímána (a pravděpodobně taková je) jako poctivá a zásadová žena, téměř sedm let, které strávila ve funkci, naznačilo, že na zvládnutí tak významného postu nestačí.“
I kdyby platilo, že Benešová svůj úřad za šest let nikam neposunula, veřejnost ji vnímá spíše pozitivně. „Snaží se bojovat s korupcí, ale někteří politici jí úmyslně házejí klacky pod nohy,“ říká Adriana Krnáčová, výkonná ředitelka Transparency International. „Jakkoli brutálně zněly její výroky týkající se komunálních politiků, byla to pravda,“ upozorňuje za nevládní organizaci, která celosvětově bojuje proti korupci. Krnáčová dodává, že mezi Transparency International a Nejvyšším státním zastupitelstvím „teď panuje výborná spolupráce“.
Marie Benešová se minulý týden televizi Nova omluvila. Teď si ale bude muset dávat pozor na jazyk. Další podobný skandál už rozhodně neustojí.
MGR. MARIE BENEŠOVÁ
Narodila se roku 1948 v Praze. Právnickou fakultu Univerzity Karlovy ukončila v roce 1971. Začínala jako prokurátorka v Kladně, kde zpracovávala agendu násilné trestné činnosti a trestných činů v dopravě. Od roku 1992 působila na generální prokuratuře v Praze, kde se zabývala delikty mládeže. Později vedla oddělení obecné kriminality na Vrchním státním zastupitelství. V roce 1996 odešla do advokacie, a to pro neshody s tehdejším vedením rezortu. Do funkce nejvyšší státní zástupkyně usedla v roce 1999, tehdejšímu premiérovi Miloši Zemanovi ji doporučil Otakar Motejl.
