Zemědělci budou moci pěstovat jednu plodinu už jen na ploše, která pojme maximálně deset tisíc úředníků. Nejde o konec monokultur, jen opožděnou nutnost.
Poblíž Pekingu otevřeli nové letiště. Terminál dopravního kolosu Ta-sing se svou rozlohou o 70 hektarech je prý největší na světě. Vysněná vládní čtvrť premiéra Andreje Babiše v pražských Letňanech, kam se má vejít téměř deset tisíc úředníků prozatím roztroušených v 70 budovách po celé Praze, má zabrat plochu zhruba o polovinu menší. Konkrétně 30 hektarů.
To je také limitní velikost pole, na kterém bude možné pěstovat pouze jedinou monokulturu. Od příštího roku pouze na erozně ohrožených půdách, po roce 2021 na celém území. Opatření se prezentuje jako zásadní zlom v boji s pokračující devastací zemědělské půdy v Česku. Výše uvedené srovnání však ukazuje, že k tvorbě „rakouských políček“ v Česku určitě nepovede.
Považujete kroky státu v ochraně zemědělské půdy za dostatečné?
Ne že by opatření nemělo smysl. Každé zpřísnění je při kritickém stavu tuzemské krajiny důležité, zvlášť když se zemědělský rezort neomezil pouze na plochy erozí opravdu ohrožené, ale postupně plánuje přerušovat lány v celém Česku. Tím by mohlo být zamezeno dalším miliardovým ztrátám cenné ornice a dojít ke stabilizaci životního prostředí.
Otázka však je, zda je 30hektarový limit v současné situaci dostatečný. Na začátku dekády bylo vodní erozí ohroženo 2177 tisíc hektarů zemědělské půdy. Předloni to bylo 2248 tisíce hektarů, tedy 54 procent výměry. Není to přitom tak, že by stát problém ignoroval. V uplynulých letech zavedl pro zemědělce celou řadu zpřísňujících opatření, které měly erozi zastavit.
Většina z nich se však (často po zásahu zemědělské lobby) ukázala v praxi jako naprosto neúčinná. Dosvědčují to právě data, podle kterých od roku 2010 nedošlo absolutně k žádnému zlepšení. S třicetihektarovým limitem se mělo začít dávno, ne ho slavně zavádět po mnoha promrhaných letech.
Mimochodem, s číslem 30 hektarů před lety opatrně jako první přišel bývalý ministr Marian Jurečka. Od prvních úvah do začátku platnosti uběhne tedy dlouhých pět let. Pokud se ukáže, že ani pole o velikosti vládní čtvrti erozi nezabrání, můžeme zhruba někdy kolem roku 2030 počítat s dalším přitvrzením. Pokud tedy bude ještě co chránit.
Čtěte další texty Jana Brože