HOSPODÁŘSKÁ KOMORA: NÁVRH JE NESROZUMITELNÝNávrh nového zákoníku práce v podobě, v jaké směřuje do vlády, je velmi složitý a nepřehledný. Je téměř nemožné, aby se v nesrozumitelných ustanoveních vyznal běžný uživatel.
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA: NÁVRH JE NESROZUMITELNÝ
Návrh nového zákoníku práce v podobě, v jaké směřuje do vlády, je velmi složitý a nepřehledný. Je téměř nemožné, aby se v nesrozumitelných ustanoveních vyznal běžný uživatel. Přitom právě tato právní norma měla být přístupná nejen zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům, srozumitelná by měla být každému středoškolsky vzdělanému člověku.
Kromě toho předložený návrh vykazuje závažné formální nedostatky - například ustanovení, která připouštějí možnost různého výkladu. Nepochopitelné jsou také odkazy na ustanovení jiných právních předpisů, konkrétně občanského zákoníku, protože v blízké době se očekává jeho zcela nové zpracování. Již dnes je tedy jasné, že pokud by tento návrh prošel, bude v blízké budoucnosti nutná jeho další novelizace.
K nejzásadnějším připomínkám, které vůči návrhu ministerstva práce a sociálních věcí máme, patří například nesmyslné ustanovení o tom, že k nařízení přesčasů je nutný souhlas zaměstnance. Zaměstnavatel by ale měl mít možnost takový příkaz, alespoň v určitých specifikovaných situacích a v určitém rozsahu, uložit. Jinak to může vést k ochromení některých zaměstnavatelů, kteří kvůli pružnosti výroby často přesčasovou práci prostě musí nařídit.
Požadujeme, aby zaměstnavatel s méně než deseti zaměstnanci mohl dát výpověď pro nadbytečnost bez prokázaného provádění organizačních změn. Takový model funguje například v Německu a je naprosto logický. Živnostník, který zaměstnává čtyři lidi a nemá momentálně zakázky, dnes jen těžko vysvětluje, k jakým organizačním změnám u něho ve firmě dochází, aby mohl jednoho člověka propustit. Navíc by se tím uvolnil pracovní trh - byl by pružnější a nejmenší firmy by neměly takové obavy z přijímání nových lidí.
Jaromír Drábek prezident Hospodářské komory
ODS: TUDY CESTA NEVEDE
Na novém zákoníku práce je pozitivní jen poznání, že „tudy cesta nevede“. Současnému zákoníku práce se vyčítá, že nectí ústavní princip „co není zakázáno, je dovoleno“. Nový zákoník sice tuto zásadu nejprve deklaruje, ale následně pak v dalších desítkách paragrafů všechno zakazuje. A jsme tam, kde jsme byli. Je to jako by vám současný zákoník dovolil, že smíte jenom sedět, zatímco nový vám zakáže stát, chodit a ležet.
Návrh není ani moderní. Je ušitý na míru práci u pásu nebo u soustruhu a téměř nebere v úvahu, že nová doba přináší novou kvalifikaci, techniku a požadavky na nové metody práce. Pokud jde o největší nedostatky, postrádám v první řadě možnost propuštění zaměstnance ze zaměstnání bez udání důvodu, samozřejmě za patřičné odstupné. A můžeme se bavit o tom, jak vysoké odstupné má zákon předepsat. Nový zákoník to neumožňuje. Firmy pak složitě hledají důvody pro propuštění problematického pracovníka a obávají se uzavřít s novým zaměstnancem pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Co mu tedy zaměstnavatel udělá? Zaměstná jej na dva roky, pak jej propustí a přijme jiného zaměstnance. Kdyby firma věděla, že může kdykoli zaměstnance propustit bez udání důvodu za odstupné, spíše by jej do trvalého pracovního poměru přijala. Vydělal by na tom i zaměstnanec, který dnes po dvou letech odejde bez odstupného.
Nový zákoník také přímo zakazuje, aby firma mohla zaměstnance, samozřejmě po vzájemné dohodě, zapůjčit na přechodnou dobu k jinému zaměstnavateli. Pokládám to za omezování svobodného podnikání, s dopady na omezení spolupráce mezi firmami, na volný pohyb pracovní síly uvnitř Evropské unie a v neposlední řadě na zaměstnanost.
Například ve firmách, kde působí odbory, zakazuje nový zákoník zaměstnavateli vydat vnitřní předpis bez souhlasu odborů. To pokládám za zcela nepřijatelné, protože zaměstnavatel je - na rozdíl od odborů - odpovědný pod vysokou finanční a trestní sankcí za bezpečnost práce a dodržování zákonných norem a předpisů. Jedná se o naprosté popření všech demokratických principů i záměrů liberalizovat pracovní právo v České republice tak, jak je tomu ve všech demokratických státech.
Alena Páralová stínová ministryně práce a sociálních věcí ODS
MPSV: PŘIJATELNÝ KOMPROMIS Návrh zákoníku práce v předložené podobě je dostatečně liberální a přijatelný jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Vzhledem k tomu, že se zákoník práce týká všech zaměstnanců a firem, nabídlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spolupráci při jeho tvorbě zástupcům odborů i zaměstnavatelů. Nabídku využily pouze odbory. Zástupci zaměstnavatelů od samého počátku novou právní normu odmítali s tím, že s ní jako s celkem nesouhlasí. Své konkrétní připomínky vyjádřili až během vnějšího připomínkového řízení, v jehož rámci se mohlo vyslovit přes 90 připomínkových míst. Stejně jako ostatní rezorty musí i MPSV respektovat rozhodnutí vlády a její legislativní plán prací. Kabinet rozhodl, že MPSV musí návrh nového zákoníku práce odeslat vládě do 31. května 2005, což MPSV učinilo. V tuto chvíli tedy další osud nové právní normy leží v rukou vlády. Nová úprava pracovněprávních vztahů odráží potřeby tržního hospodářství a vytváří podmínky pro omezení zažitého rovnostářství mezi zaměstnanci. Nebude-li porušen princip rovného zacházení, mohou se pracovněprávní vztahy zaměstnanců téhož zaměstnavatele odlišovat. Zákaz diskriminace zaměstnanců zůstává zachován. Všichni zaměstnanci budou mít ze zákona právo na minimální sociální standard (například právo na základní výměru dovolené nebo na odstupné při rozpřipravilo vázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele). Zatímco současná právní úprava je postavena na principu „co není dovoleno, je zakázáno“, hlavním principem nového zákoníku práce má být zakotvení opačné zásady „co není zakázáno, je dovoleno“. To umožní větší liberalizaci v pracovněprávních vztazích a výrazně posílí princip smluvní volnosti účastníků těchto vztahů. Nový zákoník práce zajistí větší liberalizaci pracovněprávních vztahů. Měl by mít přibližně stejný přímý dopad na podnikatelské prostředí v České republice a i na státní rozpočet jako dosavadní právní úprava. Neměl by mít žádné negativní sociální dopady. FIRMA: ZÁKONÍK PŘIPRAVÍ STUDENTY O PRÁCI Po loňské novele zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti klesl v letošním roce na Ostravsku počet příležitostných brigád o 18 procent. Je to důsledek náročnější administrativy, vyšší ceny studentské práce díky nařízeným platbám zdravotního a sociálního pojištění a diskriminace pracovních agentur při používání dohod o provedení práce. Nyní předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí vládě nový zákoník práce, kde se předpokládá platnost od 1. července 2006. Nejen že se nepoučilo a znovu chce měnit pravidla hry uprostřed roku, ale opět ignoruje zkušenosti praxe. Jako příklad můžeme uvést faktický zákaz práce pro studenty mladší osmnácti let. Neboli slovy MPSV „rozšíření omezení délky týdenní pracovní doby na 30 hodin týdně a maximálně šest hodin denně z pracovníků mladších šestnácti let i na pracovníky mladší osmnácti let“. Už tak mnoha omezeními handicapovaná skupina středoškolských studentů a učňů úplně ztratí přístup k brigádám včetně letních prázdnin. Podnik s šestihodinovou hodinovou a kratší pracovní dobou neexistuje a tudíž neexistuje zaměstnavatel pro osoby mladší osmnácti let. Stejně jako nyní nenajdou práci osoby pod šestnáct let s tímto již platícím omezení. Další perličkou je tvrzení, že nový zákoník práce bude pro všechny lepší, když dosavadní norma, kde „co není povoleno, to je zakázáno“ se změní na volnou ve smyslu „co není zakázáno, je povoleno“. Bohužel při čtení zákoníku zjistíte, že upravuje do detailu prakticky vše v oblasti pracovněprávních vztahů, tudíž volnost fakticky neexistuje, jen filozoficky. Navíc dále nenápadně okrajuje práva zaměstnavatelů, například snižuje možnost nařízení přesčasové práce bez souhlasu zaměstnance ze 150 na 50 hodin ročně. Podle MPSV je ovšem nový zákoník práce pružnou normou pro flexibilnější zaměstnávání. Opak je pravda. Radovan Burkovič
** jednatel společnosti Job-centrum Ostrava
