Někdy je dobré vstoupit tam, odkud ostatní vystupují.
Staré známé investorské pravidlo říká, že profesionálové vydělávají mimo jiné také na chůzi proti trhu. Jinými slovy - nakupují, když ostatní prodávají, a naopak. Platnost tohoto pravidla znovu potvrdily zkušenosti z vývoje majetku v prvním fondu z kuponové privatizace, který se přeměnil z investičního na otevřený, bývalého SPIF českého, dnešního Českého OPF.
Je to fond s téměř osmimiliardovým majetkem. Před svým otevřením v letošním létě šlo skoro o rovných devět miliard. Rozdíl vznikl tak, že někteří investoři své podíly prodali, aby realizovali zisky. Pravděpodobně to byli především zahrani ční majitelé, kteří využili výkyvu v kursu koruny. Tím totiž vykompenzovali dočasné vyšší srážky z ceny podílů.
Ve stejné době, kdy někteří staří investoři prodávali, vložili noví investoři do Českého OPF přes šestatřicet milionů korun. I když jde jen o zlomek celkové síly tohoto fondu, přesto se nabízí otázka, proč tomu tak bylo, zvláště uvědmomíme-li si, že tento fond nemá žádnopu marketingovou podporu. Navíc nešlo o nějaké drobné nákupy podílových listů. Spořitelní investiční společnost, správce Českého OPF, eviduje zpětné odkupy a nové emise, respektive prodeje nových listů, po dnech. Ze statistiky vyplývá, že například 9. září přišlo do fondu přes šest milionů korun za jediný den. Taková suma se neposkládá z desetitisícových úložek. Někdo tedy musel vložit do fondu pořádný balík peněz. Velké, více než milionové, nákupy podílových l istů se přitom během září ještě dvakrát opakovaly.
Český OPF má momentálně přes padesát procent majetku v pokladničních poukázkách a třicet procent v dluhopisech a na vkladech. Tyto investice ponesou výnos, který se zřejmě nebude nijak zvlášť lišit od toho, čeho dosahují ostatní podo bně orientované investiční nástroje. Zhruba patnáct procent majetku je stále ještě v akciích. Jejich prodejní cena se ve většině případů bude nepochybně lišit od cen na veřejných trzích. Dá se na tom vydělat i prodělat (při prodeji balíků půjde spíš o to první).
Noví investoři však zřejmě spekulují především na zcela nestandardní důvod zhodnocení úspor. Jde o již zmíněnou zvýšenou srážku při zpětném odkupu podílových listů investiční společností. Ta je umožněna zákonem, jde-li o otevírající se fond, a má zabránit hromadnému prodejnímu útoku na takový subjekt. Všichni, kteří z fondu odcházejí, musejí tuto srážku zaplatit. Rozdíl mezi tím, co dostanou a co by dostali nebýt zvýšené srážky, zůstává samozřejmě ve fondu a představuje jakési prémiové zhodnocení pro ty, kteří si listy ponechají. Uvedená prémie se přičítá k normálnímu zhodnocení plynoucímu z naběhlých úroků z investic na finančním trhu, případně ze zisků při prodeji akcií tak, jak fond hospodaří.
Konkrétně u Českého OPF existovala do 16. srpna šestiprocentní srážka (dříve fond jako uzavřený nic neodkupoval, takže samozřejmě ani nic z ničeho nesrážel). Nyní je srážka čtyřprocentní. Od Nového roku do 14. června 2000 půjde o tři procenta, do 14. prosince o dvě a do 1 4. června roku 2001 o jedno procento. Všechny tyto srážky zaplacené těmi, kteří odejdou, zůstanou ve fondu. Například Česká spořitelna a Bankers Trust, držící dohromady více než polovinu všech podílů, počítají s jejich odprodejem během pří štího roku.
Jen pro ilustraci - například tři procenta ze dvou miliard korun představují šedesát milionů korun. Vezměme si teoretický případ, při němž budeme abstrahovat od pohybu hodnoty majetku ve fondu, danému naběhlými úroky z vkladů, obligací a pokla dničních poukázek, a pohyby na kapitálovém trhu. Řekněme, že ode dneška nedojde k žádným zpětným odkupům až do doby, kdy bude platit tříprocentní srážka. A řekněme, že v té době se zpětně odkoupí dvě miliardy korun. Potom se oněch šed esát milionů korun rozdělí mezi podílníky vlastnící dohromady majetek v hodnotě šesti miliard. Na každý podíl připadne jen touto operací zhodnocení ve výši více než jednoho procenta. Reálně však budou odkupy zřejmě mnohem vyšší a část se bude r ealizovat dříve.
I kdyby tomu tak ale nebylo a další řekněme tři miliardy korun se zpětně odkoupily v době srážky dvouprocentní, získáme další zajímavý výnos. V tomto případě by po druhé vlně zůstaly ve fondu tři miliardy majetku. A na ně by s e rozdělilo rovněž šedesát milionů korun. Ty ale budou znamenat pro podílníky, kteří zůstanou, již dvouprocentní zhodnocení. Spolu se ziskem z předchozích srážek jde tedy o tři procenta. Ta je možné zrealizovat během jednoho kalendářního roku - samozřejmě spolu s výnosy z normálních investic fondu.
Zvýšené srážky při odkupech se objeví téměř u všech fondů, které čeká povinné otevření. Jejich důkladné sledování může přinést leckterému bystrému investorovi zajímavý výnos. Jen nesmí zapomenout na jednu důležitou věc: i jeho případný zpětný prodej podílu bude do určité doby podléhat zvýšené srážce. Takže nejde o investici na pár dnů, ale spíše tak na dva roky.
