Astronom Boris Komitov varuje, že se Země po roce 2030 prudce ochladí v důsledku poklesu sluneční aktivity. Většina vědců však dál předpovídá globální oteplování.
Během letošního ledna nás sužovala zima, kterou dlouho nepamatujeme. Prakticky po celý měsíc se teploty držely pod bodem mrazu. Horské a podhorské oblasti zažily příval sněhu, který už někdy nebylo kam odklízet. Třeba v Jablonci nad Nisou na letošní sněhovou kalamitu jen tak nezapomenou.
Měření potvrzují, že letošní leden byl výjimečný. Průměrné teploty dosáhly podle prvních propočtů minus sedmi stupňů, byly tedy hluboko pod dlouhodobým normálem. Větší zima u nás byla naposledy za protektorátu. Snad každého napadne: Prožíváme výjimečný výkyv počasí, nebo tuhé zimy budou přicházet častěji?
Těšte se na tuhé zimy
Zastáncem druhého tvrzení je bulharský astronom Boris Komitov, zabývající se změnami sluneční aktivity. Z jeho předpovědi nejspíš zamrazí všem fanouškům dlouhého a slunného léta, ale zřejmě i výrobcům piva a zmrzliny. Podle Komitova totiž přichází „malá doba ledová“ a podobně tuhé zimy budou v příštích desetiletích standardem.
Sluneční aktivita podle Komitova kolísá v několika různě dlouhých cyklech. Kratší cyklus, který trvá 11 let nebo o něco déle, se právě přehoupl do sestupné fáze. „Do konce současného cyklu v roce 2019 nebo 2020 budeme pozorovat podobné nebo ještě chladnější zimy,“ říká.
Více lidí ve městech by podle vědců mohlo ulehčit klimatu. Čtěte více:
Recept na méně skleníkových plynů: zahustit města
To vše bude jen malá předehra před výrazným ochlazením, které se dostaví později. „Další změna nastane okolo roku 2030, kdy se 200letý sluneční cyklus dostane do sestupné fáze. Poté přijde mnohem razantnější ochlazení, které vydrží do konce století. Teplotní minimum očekávám mezi lety 2060 a 2070,“ uvedl Boris Komitov v rozhovoru pro Starozagorské noviny.
Jen pro doplnění: 62letý Boris Komitov je uznávaným vědcem, ředitelem Centra pro monitoring sluneční aktivity a členem Bulharské akademie věd. Jeho předpovědi tak mají poněkud jinou povahu než věštby, kterými se v minulém století proslavila jeho krajanka Vangelija Gušterova alias Baba Vanga.
Slunce, nebo emise
Stejnou předpověď jako Komitov dávají také někteří ruští vědci, jmenovitě například Gennadij Baryšnikov a Vladimir Kotljakov. Podle Baryšnikova se v historii Evropy střídala teplejší a chladnější století. O „malé době ledové“ se hovoří v souvislosti se studenějším počasím v 15., 17. a 19. století. Tuto číselnou řadu by logicky mohlo doplnit chladné 21. století.
Podobné názory zaznívají hlavně z východu Evropy. Na Západě něco takového v současné době vysloví jen omezený okruh vědeckých disidentů a internetových konspirátorů. Většina odborníků na danou oblast totiž dále hovoří o nevyhnutelném procesu globálního oteplování, jehož příčinou jsou nadměrné emise oxidu uhličitého.
Průměrné lednové teploty v Česku:
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav
Dlužno dodat, že výsledky měření prozatím teorii globálního oteplování plně potvrzují. Americká vládní agentura NASA v polovině ledna oznámila, že rok 2016 byl nejteplejší v novodobé historii - průměrnou teplotu z 20. století překonal o 0,94 stupně Celsia. Varující je i to, že druhé místo drží rok 2015 a bronzovou pozici rok 2014. Teplota doslova stoupá s každým rokem.
Týdeník Euro požádal o „rozsouzení“ sporu uznávané české vědce. Podle názoru geologa a klimatologa Václava Cílka není současný teplotní výkyv v rozporu s teorií globálního oteplování - spíše naopak. Narušil se totiž koloběh studeného vzduchu v Arktidě, který v zimních měsících proniká hluboko do Evropy a Severní Ameriky.
„Já čtu letošní chladnou zimu jako doklad změn v Arktidě a očekávám její další oteplování, protože funguje výměna tepla ze středních šířek za chlad ze severu. Celkově tedy očekávám pokračující trend teplých let a zároveň studených výkyvů,“ reagoval Václav Cílek.
Jan Hollan, pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, dodává, že výkon Slunce má na vývoj teplot na Zemi minimální vliv. „Oteplování Země bohužel bude probíhat dosavadním tempem ještě celá desetiletí. Pokud jde o Evropu, je možné, že bude o něco pomalejší než jinde, jelikož, jak nové výzkumy ukazují, poklesne proudění teplé vody Atlantiku na sever,“ uvedl Hollan.
Převáží vliv slunečních cyklů, nebo miliardy tun emisí vypouštěných do ovzduší? A byl letošní leden výjimečnou odchylkou, či prvním dokladem nástupu „malé doby ledové“? Těžko soudit. Nezbývá než pár let počkat a sledovat, čím nás příroda překvapí.
Němci procházejí solární kocovinou. Čtěte více: