Koruna dosáhla počátkem minulého týdne dalšího historického rekordu a její kurz bude dál posilovat. Proto je nejvyšší čas zajistit se proti jeho výkyvům. Tuto službu ale příliš nevyužívají hlavně menší firmy, přestože se na zahraničním obchodu podílejí téměř polovinou.
Kurz koruny Koruna dosáhla počátkem minulého týdne dalšího historického rekordu a její kurz bude dál posilovat. Proto je nejvyšší čas zajistit se proti jeho výkyvům. Tuto službu ale příliš nevyužívají hlavně menší firmy, přestože se na zahraničním obchodu podílejí téměř polovinou. alé a střední firmy se loni na českém vývozu podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu podílely 44 procenty, na dovozu 55 procenty. Celkem se tak podílely na zahraničním obchodě více než dvěma biliony korun. Jejich podíl na exportu přitom narostl mezi roky 2004 až 2006 zhruba o čtvrtinu a jejich objem dokonce o téměř 60 procent. Počty firem, které se zajišťují proti pohybu devizových kurzů, stejně jako rozsah tohoto zajištění však rostou podstatně pomaleji. „Zatímco na zahraničním obchodu se dnes malé a střední firmy podílejí téměř polovinou, proti kurzovým rizikům se jich podle našich zkušeností zajišťuje maximálně deset procent,“ říká Ladislav Kročák, ředitel segmentu CitiBusiness. Pro české firmy je přitom zajištění důležitější než například pro společnosti v západní části Evropy. Většina jejich zahraničního obchodu totiž probíhá v eurech, která jsou zároveň jejich domácí měnou. „České firmy však musí s kurzovým rizikem počítat při každém jednotlivém obchodu,“ upozorňuje analytik Citibank Jaromír Šindel. „Firma či podnikatel by zajištění měli brát především jako způsob, jak si pojistit své cash flow proti nečekanému výkyvu. Spoléhat na to, že se kurz bude vyvíjet pozitivně, znamená spoléhat se na okolnosti, které podnikatel není schopen ovlivnit. Vývoj na měnovém trhu se přitom dá předvídat spíše v dlouhodobém horizontu,“ upozorňuje Kročák. Podle něj se nezajištěním proti výkyvům kurzu firmy ochuzují o miliardy korun ročně. „Na základě údajů o vývozu a dovozu za loňský rok se tak firmy nezajištěním proti kurzovému riziku připravily zhruba o 17 miliard korun,“ poznamenal. ROSTE, SÍLÍ A HNED TAK SE NEZASTAVÍ Česká měna dlouhodobě posiluje, vůči euru i dolaru v posledních dnech překonává historická maxima. Minulý týden v pondělí se dostala na novou rekordní úroveň ke společné evropské měně a obchodovala se za 27,40 korun za euro. Svým posílením vůči euru reagovala především na obchodování na zahraničních trzích. Podle očekávání analytiků bude koruna k euru dál posilovat až na 27 korun, do roka dokonce až na 26,50 korun za euro. K dolaru se koruna obchoduje pod 20 korunami, poprvé ve své historii posílila pod tuto hranici předminulý týden. Podle analytiků přitom koruna stabilně zhodnocuje v průměru o tři až pět procent ročně. Ovšem i relativně stabilní měna prožívá své výkyvy, protože reaguje na aktuální vývoj na trhu, který čas od času přináší nečekané informace typu hypoteční krize a podobně. I ROK DOPŘEDU LZE MÍT POJISTKU Jak se zajistit proti změně kurzu v zásadě záleží na oboru podnikání a způsobu řízení firmy. Existují společnosti, které se v zájmu zajištění plánovaných finančních toků zabezpečí třeba i na celý rok dopředu. Takové firmy si zajistí i celé své cash flow, tedy veškeré své finanční toky. Častější je ale rozkládání zajištění po částech, většinou po třetinách. To vypadá tak, že si firma zajistí třetinu toků na delší období dopředu, třetinu zajišťuje opakovaně během kratších období a třetinu nezajistí. Například zajistí třetinu vždy na rok či na půl roku a třetinu na dva tři měsíce. Důležitým faktorem pro rozhodování o délce měnového zajištění je způsob podnikání. Kdo uzavírá jednorázové kontrakty, zajistí se samozřejmě na objemy těchto kontraktů. Pokud však někdo průběžně obchoduje se zahraničím, musí reagovat na změny trhu, na němž působí. Typickým příkladem je rychloobrátkové zboží tam, kde je velká konkurence a kde se často mění ceny. V takovém oboru se nelze zajišťovat na dlouhou dobu dopředu. V případě takového vývoje kurzu, který začne zvýhodňovat dovozy, se totiž dovozce zajištěný na původní kurz může najednou potýkat s neschopností snížit cenu. Podle charakteru podnikání se také vybírají nástroje. Základním produktem pro zajištění kurzových rizik je devizový forward. Při něm má klient garantován nákup měny za předem stanovený kurz, takže dopředu ví, za kolik nakoupí či prodá své zboží nebo služby. Je ideálním zajišťovacím nástrojem v případě, kdy obchodník ví, kdy bude zboží vyvážet či dovážet, a podle toho si s bankou dojedná, za jakou cenu získá či prodá cizí měnu. Otevření takzvané forwardové linky stojí například v Citibank dva tisíce korun, a nejnižší objem forwardového obchodu činí deset tisíc amerických dolarů, tedy zhruba 200 tisíc korun. Od kurzových rizik ochrání banky Kurzové obchody samozřejmě nabízejí i další banky, například u Komerční banky činí minimální objem jednoho obchodu 20 tisíc dolarů (zhruba 400 tisíc korun), Česká spořitelna otevírá firmě linku na rok, ke směně je zapotřebí ekvivalent 600 tisíc korun. Se spořitelnou je možné domluvit otevření tzv. tresury linky, za což nežádá poplatek, případně složit na účet 5 až 20 procent hodnoty kontraktu, to podle druhu měny, do níž se bude konverze provádět. U ČSOB mohou tuto službu využívat pouze její klienti na částky od 20 tisíc dolarů, uzavření rámcové smlouvy na devizové termínové operace je zdarma. Samozřejmě za konkrétní směnu koruny za cizí měnu či naopak podnikatel platí standardní poplatek, ten ovšem platí v každém případě, kdykoliv v bance mění koruny za jinou měnu. Pokud se obchodníkovi nelíbí riziko, že by mohl na termínovém kurzu i prodělat – pokud by v den nákupu či prodeje zboží byl kurz na trhu pro něj výhodnější než ten, který si zajistil, může si koupit opci. Měnová opce je totéž co jakákoliv jiná – právo na obchod za předem stanovenou cenu, ovšem nikoliv povinnost jej uzavřít. Protože právo neznamená povinnost, nelze prodělat na takovém vývoji, který přinese lepší kurz, než je ten zajištěný. Ještě vyšší formu zajištění pak představují strukturované forwardy, tedy kombinace termínových kurzů. U takovýchto produktů lze zajistit, aby majitel firmy profitoval na situaci, kdy je vývoj kurzu pozitivní, i na případu, kdy jde kurz proti němu. Jen pro jistotu je na místě uvést, že zajištění kurzového rizika je smlouva mezi klientem a bankou, takže i kurz je výsledkem dohody obou stran. Stěží tedy banka přistoupí na kurz koruny k euru pro obchod uskutečňovaný od nynějška za půl roku na úrovni třeba dvaceti korun. JAK VYDĚLÁVÁ ZAJIŠTĚNÍ KURZU Trh 14. června 2007: kurz koruny k euru: 28,57 kurz koruny k dolaru: 21,45 Exportér vyveze do EU zboží v hodnotě 100 000 EUR = 2 857 000 Kč a do USA v hodnotě 100 000 USD = 2 145 000 Kč a vystaví faktury se splatností 60 dní, konverze 62. den. Trh 16. srpna 2007: kurz koruny k euru: 27,57 kurz koruny k dolaru: 20,51 Nezajištěný exportér: 100 000 EUR = 2 757 000 Kč, rozdíl 100 000 Kč 100 000 USD = 2 051 000 Kč, rozdíl 94 000 Kč Celkem = 4 808 000 Kč, rozdíl 194 000 Kč Celkový rozdíl oproti původnímu kurzu je 194 000 korun Zajištěný exportér:**
Exportér uzavírá forwardový kontrakt dne
14. června 2007 s datem vypořádání dne
16. srpna 2007:
Kontrakt je uzavřen
na kurz koruna k euru: 28,510 a dolar k euru: 21,365
100 000 EUR = 2 851 000 Kč, rozdíl 6000 Kč
100 000 USD = 2 136 500 Kč, rozdíl 8500 Kč
Celkem = 4 987 500 Kč, rozdíl 14 500 Kč
Celkový rozdíl oproti původnímu kurzu je
14 500 korun
