Americká společnost LanzaTech objevila způsob, pomocí něhož lze zachycený uhlík s využitím geneticky upravených bakterií přeměnit na monoethylenglykol (MEG). Uhlík přitom není nijak těžké získat – zachycují ho už nyní používaná zařízení, která jsou nainstalovaná do oceláren nebo závodů na zpracování odpadní biomasy. Takto zachycený uhlík lze následně zkombinovat se směsí enzymů a zahřát, což vede k fermentačnímu procesu, který jej přemění přímo na MEG, tedy jednu z hlavních složek PET obalů.
MEG jako takový má velmi široké využití – používá se v mnoha produktech od oděvů, koberců a čalounění přes obaly až po kuchyňské nádobí, chladicí kapaliny motoru a nemrznoucí směsi. Doposud byl přitom proces jeho získávání mnohem složitější. Nejprve bylo nutné získat etylén (ethen, jak zní jeho novější název), z něhož se posléze vytvořil ethylenoxid, a až poté mohl vzniknout zmíněný MEG. Odstraněním těchto mezikroků by se měl celý proces stát levnějším a energeticky efektivnějším. Klíčové je také to, že uvedený způsob výroby vede k materiálu s mnohem nižšími emisemi.
Spotřeba neekologického ethenu se sníží
V současnosti se ethen vyrábí hlavně z nafty, syntetického plynu, uhlí a biomasy. Tento způsob výroby však představuje velkou zátěž pro planetu. Uvedený uhlovodík je navíc nejvíce produkovaný základní petrochemický produkt na světě. Jen v roce 2021 se ho celosvětově spotřebovalo asi 177 milionů tun. Díky novému procesu výroby MEGu by se každopádně jeho spotřeba měla snížit.
Doufá v to i ředitelka LanzaTech Jennifer Holmgrenová. „Věříme, že jsme dosáhli významného průlomu v produkci udržitelného PET, který má obrovský potenciál snížit dopad výroby na životní prostředí,“ řekla časopisu The Chemical Engineer. PET obaly obvykle obsahují kolem 25 až 30 procent MEG.
Zatím se LanzaTechu podařilo MEG tímto způsobem vyrobit pouze v laboratorním měřítku, ale s úspěchem prvotní fáze se plánuje zahájení výroby průmyslové. Na ekologičtější balení si každopádně zákazníci budou muset ještě chvíli počkat. „Bude třeba ještě několik let výzkumu a vývoje, než budou naše ekologické PET obaly vyrobeny a uvedeny na trh,“ doplnila Holmgrenová.
Na úspěch LanzaTechu spoléhá Danone i L’Oreal
Ačkoliv je vývoj speciálních bakterií teprve na svém začátku, hlavního odběratele ekologického MEGu se firmě LanzaTech již sehnat podařilo. Je jím francouzská společnost Danone, která vyrábí převážně mléčné výrobky a po celém světě zaměstnává přes 100 tisíc lidí. Firma se zároveň podílí i na financování samotného výzkumu.
Ředitel výzkumného a inovačního oddělení Danone Pascal Chapon po oznámení úspěšných laboratorních testů neskrýval nadšení. „Spolupracujeme s LanzaTech roky a pevně věříme ve schopnost této technologie zcela změnit výrobu udržitelných obalových materiálů. Naše vzájemná spolupráce je klíčovým faktorem pro urychlení jejího vývoje,“ uvedl Chapon pro web Edie.
Nový způsob výroby MEGu může mít pro Danone zásadní význam, protože se firma zavázala dosáhnout nulových emisí v celém svém výrobním řetězci nejpozději do roku 2050. Bez nových technologií by však francouzský gigant neměl tento cíl šanci splnit.
S LanzaTechem spolupracuje také další významná značka ze země galského kohouta, a sice kosmetická společnost L’Oreal. Ta už dříve uvedla, že v roce 2024 plánuje uvést na trh lahve šamponu, které jsou rovněž vyrobeny s použitím zachyceného uhlíku a bez jakýchkoliv plastů na fosilní bázi. Způsob výroby této lahve je ale mnohem náročnější než nově vyvinutá technologie.
Kromě obou výše uvedených korporátů se americká firma v minulosti spojila třeba i s módními brandy Zara a Mibelle. Pro oba dva se snaží vytvořit ekologický MEG vhodný k výrobě oblečení.
