Stát hodlá prověřit způsob přidělování miliardových exportních úvěrů
Šéf České exportní banky (ČEB) Lubomír Pokorný minulý týden rezignoval. Svůj odchod vysvětlil tím, že se rozhodl přijmout pracovní nabídku v soukromém sektoru. Pokorný však dlouhodobě čelil stížnostem, jež ho viní z korupce, klientelismu a dalších nestandardních postupů při přidělování miliardových exportních úvěrů, což se rozhodl prověřit i ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. „Budeme iniciovat, aby se informacemi o možném nestandardním jednání v ČEB zabývala dozorčí rada na svém příštím jednání, a to nejpozději 9. září. Dozorčí rada pak připraví informace pro akcionáře, kteří se na jejich základě dohodnou o dalším postupu,“ sdělil Kocourek ještě před Pokorného rezignací. Podle informací týdeníku EURO bylo reálné, že by zmiňovaná dozorčí rada Pokorného odvolala, což může být důvodem, proč se rozhodl raději odejít sám.
Výpověď na hodinu
ČEB je plně vlastněna státem, jenž dohlíží nad vedením banky prostřednictvím svých zástupců v dozorčí radě. Vztahy mezi dozorčí radou a představenstvem jsou přitom dlouhodobě napjaté. Vyhrocenou atmosféru dokresluje i fakt, že před několika týdny dostal okamžitou výpověď člen dozorčí rady reprezentující zaměstnance. Podle informací týdeníku EURO mu byl kvůli kritice vedení ze dne na den znemožněn vstup do budovy ČEB, a tudíž i činnost vyplývající z členství v dozorčí radě. Pokorný propuštění dotyčného vysvětluje tím, že banka prochází organizačními i personálními změnami. Detaily ale zveřejňovat nechce a důvody výpovědi jsou prý interní záležitostí banky. „Veškeré změny probíhají plně v souladu se zákoníkem práce,“ uvedl.
O údajném přidělování úvěrů vyvoleným firmám se dosud mluvilo jen neoficiálně a formou anonymních stížností či neoficiálních vyjádření některých členů vedení ČEB. Potíž je totiž v tom, že formálně je vše v pořádku. Když však dostane úvěr anebo pojištění exportního úvěru na financování svého vývozu firma, která téměř nic nevlastní, její základní kapitál je ani ne půl milionu korun, nemá vůbec žádné reference a dodávku nakonec stejně dělá její mateřská společnost ze zahraničí, souvislost s podporou tuzemského exportu chybí. Ostatně něco podobného naznačil v polovině července sám Kocourek. „Případy, kdy podpoříme projekt české společnosti s ručením omezeným někde na východě, a pak tu investici realizuje slovenská firma, nepřicházejí v úvahu,“ konstatoval tehdy v rozhovoru pro Hospodářské noviny ještě coby adept na ministerskou funkci z řad ODS.
O nerovném přístupu při přidělování úvěrů mluví například strojírenská firma Bresson, jež si na přístup ČEB několikrát stěžovala. Jelikož je Bresson nyní v insolvenčním řízení a nehrozí, že by kritikou ČEB ztratila zdroj financování, nebojí se otevřeně o své zkušenosti mluvit jako jiní exportéři. „Nedostali jsme půjčku, ani když jsme měli spolehlivého ručitele, kterým byl Technoexport,“ popisuje zkušenost obchodní ředitel Bressonu Michal Haushalter. A dodává: „Jejich pasivita a byrokratická nechuť poskytovat financování je zarážející. Staví se do role papeže, k němuž se musíte plazit po kolenou.“ Firma Bresson kvůli problémům nakonec letos skončila v insolvenci.
Prominentní Alta
Haushalter uznává, že při odmítnutí mohlo hrát roli, že firma měla horší rating a vyšší zadlužení. Jenže pokud by se dle stejných parametrů přistupovalo například k silně zadlužené strojírenské firmě Alta, nedostala by tato společnost zřejmě ani korunu. Alta je přitom jedna z nejúspěšnějších firem, pokud jde o žádosti ČEB o exportní úvěr. Například letos v červnu si zajistila od ČEB pět miliard korun na financování své dodávky pro závod v ruském Nižním Tagilu. Alta se kontraktem chlubí na svých internetových stránkách. Mezi exportéry se však otevřeně mluví o tom, že zadlužení Alty v poměru k vlastnímu kapitálu přesahuje 90 procent. Štědré financování od ČEB přitom získává pravidelně. Neoficiálně se spekuluje o nadstandardních vztazích Alty a ČEB. Vedení Alty má těsné vztahy s vysokými politiky, zejména s někdejším premiérem Mirkem Topolánkem. Napojení na Topolánka ukázal článek, který ke konci roku 2006 vyšel v MF Dnes. V něm se uvádí, že Alta figuruje na seznamu agentury New Deal Communications, kterou vlastní Topolánkova pravá ruka Marek Dalík. Alta navíc novinářům spolupráci potvrdila. Přitom právě Topolánek přivedl do čela ČEB Lubomíra Pokorného.
Alta takovou souvislost popírá a tvrdí, že úspěch u ČEB jí zaručuje fakt, že patří ke špičce na trhu, pokud jde o orientaci na export technologických a investičních celků do zemí SNS. Alta má navíc výborné kontakty na klienty především ze třetích zemí, tudíž si od nich dokáže sehnat zakázky.
K zadlužení Alta uvádí, že je bez velkých výkyvů posledních pět let stejné, zhruba ve výši 1,6 miliardy korun. „Je třeba uvést, že roční tržby společnosti se pohybují na úrovni deseti miliard korun, takže zadlužení uvedené výše je naprosto přiměřené,“ konstatovala mluvčí Alty Pavlína Sluková.
Jenže porovnání s tržbami není zcela vypovídající. Záleží vždy na zisku, neboť s tržbami deset miliard lze vytvořit zisk půl miliardy nebo také jeden milion korun. Firma Alta má každý rok zhruba deset miliard na tržbách, o ekonomické situaci tedy vypovídá fakt, že zatímco v roce 2008 na zmiňovaný balík tržeb vytvořila zisk 280 milionů korun, loni už to byl jen 12,8 milionu, což Alta vysvětluje finanční krizí.
Kolabující úvěry
Praktiky v bance rovněž popisuje anonymní stížnost zaměstnanců, kterou má týdeník EURO k dispozici a kterou se bude ministerstvo průmyslu rovněž zabývat. Obviňuje Lubomíra Pokorného, že obchází významné klienty a vyžaduje „všimné“ za poskytnutí úvěru. „Zároveň jsou poskytovány úvěry společnostem úzce napojeným na Pokorného, a to v řádech stovek milionů korun, o kterých se ale již nyní ví, že nebudou nikdy splaceny,“ uvádí se v dopise.
Veškerá obvinění Pokorný odmítá. „Pokud jde o problematiku schvalování úvěrů, jeden člověk, byť jsem to já v pozici předsedy představenstva a generálního ředitele, nemůže sám o sobě rozhodnout o schválení úvěru či toto rozhodnutí jakýmkoliv způsobem ovlivnit,“ tvrdí. „Za dobu mé působnosti v čele banky jsme rozhodovali o schválení či odmítnutí úvěru po shodě všech členů představenstva. Většina úvěrů je dále schvalována devítičlennou dozorčí radou. Tolik na sobě nezávislých kontrolních mechanismů opravdu nedokážu překonat,“ hájí se Pokorný. Jenže třeba dozorčí rada schvaluje až úvěry nad půl miliardy korun.
K úvěru pro společnost Bresson se ČEB nechce vyjadřovat s odůvodněním, že jde o bankovní tajemství. „ČEB nefinancuje rizikové projekty, ale ekonomicky návratné projekty v rizikovějších teritoriích,“ tvrdí Pokorný. Pokud ale ČEB nefinancuje rizikové projekty, jak je možné, že objem úvěrů se selháním dlužníka se během letošního prvního půl roku v portfoliu ČEB zhruba ztrojnásobil, jak ukazují statistiky pohledávek po splatnosti dostupné na webových stránkách banky? ČEB to vysvětluje finanční krizí. Na nepřiměřeně vysoký počet kolabujících úvěrů upozornil i Kocourek. „Zejména u ČEB nejsem přesvědčen, že funguje nejefektivněji. Představoval bych si za stejné peníze více muziky. A aby co nejméně jejích úvěrů kolabovalo,“ prohlásil ve zmiňovaném rozhovoru pro HN.
Resort financí situaci v ČEB komentovat nechce.