E - komerce
Internet již dávno není akademickou nekomerční zónou. E–komerce nekontrolovaně a zatím bezlimitně bují. Podle Jiřího Hlavenky, jedné ze známých postav českého internetu (EURO 17/2001) i v České republice vzniká deset internetových obchodů denně! Téměř každá firma navíc řeší problém se svým firemním webem a přechází na e–mailovou komunikaci. Každý manažer by proto měl mít alespoň základní přehled o světě elektronické komerce. Technické řešení za něj navrhne příslušný expert, ale rozhodnutí převést firmu do e–světa za něj nikdo jiný udělat nemůže. Nedávno vydaná kniha Jiřího Hlavenky Dělejte byznys na Internetu, respektive její druhé upravené vydání, může nejlépe sloužit právě manažerům (a vlastně všem začátečníkům internetu a elektronické komerce), kteří se v tomto prostoru chtějí sami lépe orientovat. Těžiště je soustředěno na charakteristiku trendů (pokud se o něčem takovém dá v prudce se rozvíjejícím světě internetu legitimně hovořit). Nicméně pro mnoho lidí bude užitečné seznámit se i s tím, co se skrývá za některými často užívanými cizími slovy a shluky písmen – jako je například ICQ, cookies, banner. Hlavní odlišnost internetového světa a podnikání od toho normálního spočívá podle autora v tom, že „vývoj je zhuštěn na doslova šíleně krátkou dobu (str. 4). Z toho potom vyplývá nejen to, že od nápadu k jeho realizaci, od podnikatelského projektu k založení firmy na internetu uplyne řádově kratší doba (rozhodovací doba pro start projektu je od první ideje prý maximálně měsíc) než v běžném světě, ale i několik dalších skutečností. Nejrůznější instituce, asociace, komory a sdružení, které jinak regulují podnikání, nemají čas vzniknout. Politické vnímání internetu pokulhává za jeho technickým rozvojem a legislativa je pozadu ještě více než v jiných oblastech. Vyrůstá internetová generace, která se stává velmi mocnou: „Je nesmírně mladá, dost arogantní, zásadně odmítající jinou komunikaci než elektronickou – a vypadá to tak, že začíná být zatraceně vlivná. Webové časopisy, které čtou miliony čtenářů (což je sledovanost srovnatelná s televizí!) nezřídka vytvářejí kluci a holky, kterým je silně pod dvacet. A hlavně – nad nimi nikdo není, žádný šéf, který by jim blahosklonně řekl: děcka, tady máte MTV, vyblbněte se z podoby, inzerci stejně kontrolujeme my. Tato vlivná média skutečně patří jim, a pokud chce šéf kamenné firmy, padesátiletý dědičný vévoda, začít koncipovat internetové strategie, tak nechť se připraví na to, že bude muset vážně a rovnocenně jednat se sedmnáctiletým klukem, ze kterého je cítit marihuana přes dvoje dveře. (str. 6) V knize čtenář nenajde technické, ale ekonomické a lidské aspekty internetu. Jak velká je internetová populace, jak rychle se rozvíjí, jaká je její věková struktura (údaje většinou poukazují na celý svět, na USA a na Českou republiku), kolik stojí internetová připojení a jaký je vývoj těchto cen, kolik se na internetu utrácí peněz, jaké jsou možnosti inzerce a marketingu na internetu (od možností a cen až po měření úspěšnosti). Dále jaké jsou výhody striktního převedení firmy na e–mailovou komunikaci, jakých chyb se lze dopustit při návrhu firemního webu a tak dále. Součástí jsou i konkrétní údaje, například jak jsou navštěvovány nejúspěšnější webové stránky (str. 64–65), jaké jsou největší obchody na internetu a kolik mají návštěvníků (str. 66), návštěvnost českých internetových serverů (str. 116–117) či jaká jsou nejčastěji zadávaná slova do vyhledávače Yahoo (str. 102–104). Tyto přehledy rovněž mohou pomoci nezasvěcenému udělat si obrázek, co v tomto virtuálním světě reálné osoby skutečně hledají. Knihu však samozřejmě nelze přijímat jako Bibli zjevené pravdy. Některá tvrzení Jiřího Hlavenky jsou minimálně sporná, některé věty nepřesné a částem knihy by pomohla lepší editorská práce. Například na stranách 49 až 53, kde uvádí ceny za internetové připojení v ČR, se dvakrát opakuje nebo na straně 42 uvádí: „Nejvíce nadhodnocené akcie technologických firem padly třeba i o 800 procent. (To byla jejich cena záporná?) Nebo když na straně 59 uvádí údajně dva konkurenční knižní obchody k amazon.com, a to barnesandnoble.com a books.com, což je ve skutečnosti pouze jeden (do knihkupectví Barnes and Noble se dá dostat ještě přes třetí adresu www.bn.com). Diskutabilní je například tvrzení, že „první může být i jediný vítězný , které demonstruje na příkladu českých vyhledávačů. Prvně vzniklý Seznam.cz má užívat 90 procent české internetové populace, zatímco v kvalitě prý stejné Atlas.cz a Centrum.cz jen zlomek tohoto množství. Na příkladu zřejmě nejlepšího vyhledávače na internetu Google.com, který vznikl až řadu let po Altavista.com, Excite.com a dalších, je však vidět, že někdy si uživatelé zvládnou najít lepší konkurenční stránku, i když ty předchozí jsou sebelépe zavedené. Přes tyto drobné výhrady stojí recenzovaná kniha za přečtení.
Pavel Hlavenka, Jiří: Dělejte byznys na Internetu. Computer Press, Praha 2001. 226 stran, cena 170 Kč.
