V průzkumu mezi více než 2000 členy globální Asociace profesních účetních ACCA se zjistilo, že účetní v podnicích hrají životně důležitou roli v úspěšném řízení rizik. Průzkum rovněž vysledoval statistickou úměru mezi využitím účetních praktik, které přispívají k řízení rizika, a nižším výskytem dysfunkčního chování zaměstnanců firmy.
Foto: Profimedia
Účetní v průzkumu hlásili velmi vysokou úroveň nesprávného chování zaměstnanců, co se řízení rizik týče. Uváděli zejména časté hazardování s předpověďmi, poskytování příliš optimistických verzí, aby se dotyční vyhnuli kritice, nebo pesimistických předpovědí, aby snížili očekávání. Pouhé procento respondentů se ve své organizaci nikdy nesetkalo s žádným špatným chováním popsaným v průzkumu.
Průzkum naopak zjistil statistické propojení mezi využíváním dobrých postupů řízení rizika mezi účetními a výskytem dysfunkčního chování zaměstnanců. Čím více dobrých postupů, tím méně dysfunkčního chování. K těmto dobrým postupům patří aspekty manažerského účetnictví, tvorba výhledů, reportování a kontrola kvality, podpora rozhodování a regulace neoprávněného jednání.
Účetní, kteří pokládali dysfunkční chování za nejrozšířenější, nejvíce toužili po využití dobrých postupů. Malé organizace dosahovaly v dobrých postupech nejvyšších skóre, a tudíž si vůbec nezaslouží stereotypní charakteristiku nesofistikovaných podniků.
Z průzkumu rovněž plyne, že lidé na nižších postech si jsou více vědomi rizika i nesprávného chování než jejich nadřízení v představenstvu. „Externí členové správní rady víc než kdokoli jiný identifikovali ,osobnostní‘ faktory – například plánovanou nepoctivost či oportunní zneužívání moci – jakožto příčinu problémů, spíš než kontrolovatelnější faktory, například finanční tlak na organizaci,“ uvedla Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Česko, Slovensko a Maďarsko. „Rovněž byli víc než kdokoli jiný mnohem optimističtější ohledně četnosti výskytu ,špatného chování‘a byli mnohem nadšenější z manažerských nástrojů (například rozpočtové kontroly), jejichž účinnost se v průzkumu ukázala jako pochybná.“
Lze to patrně vysvětlit tím, že nejvyšší vedení nemá velké zkušenosti s každodenním chodem organizace, nebo tím, že vysocí manažeři firmu pojímají šířeji. Možná by bylo potřeba změnit to, jak se k nim dostávají informace.
Zjištění z průzkumu využila ACCA k vývoji internetového nástroje, jehož prostřednictvím si firmy online vyzkouší „rizikovou kontrolu“. Firmy pak mohou tento nástroj používat ke srovnání s praktikami a zkušenostmi dalších podniků, které se zúčastnily průzkumu, a nalézt oblasti, v nichž by se měly zlepšit.
