Olympus v Přerově vybudoval za 160 milionů korun technologické centrum...
Celý podtitul:
Olympus vybudoval za 160 milionů korun technologické centrum na výrobu a vývoj zdravotnických přístrojů
Až za pár let půjdete na gastroenterologické či endoskopické vyšetření, odstranění křečových žil nebo operaci mandlí a lékař vám začne zavádět do těla sondu značky Olympus, vězte, že daný přístroj, nebo alespoň jeho část, byl s velkou pravděpodobností vyroben v Přerově. Právě v tomto moravském městě otevřela minulý týden společnost Olympus nové technologické centrum zaměřené na výrobu a vývoj špičkových zdravotnických přístrojů. Investicí šesti milionů eur, tedy téměř 160 milionů korun, zde vzniklo centrum, do něhož se přesune důležitá část výroby zdravotnických produktů japonské firmy. „Přístroje, které se zde začnou vyrábět a v budoucnu i vyvíjet, budou v rámci naší korporace jedinečné. Nebudeme je produkovat v žádné jiné továrně na světě, a také výrobní roboty byly vytvořeny speciálně pro tento podnik,“ prohlásil při slavnostním otevření Haruhito Morišima, prezident společnosti Olympus Medical Systems.
Třetí investice na Hané Volba Přerova pro takovéto centrum nebyla nikterak náhodná. Na Hané sídlí tradiční výrobce opticko-mechanických přístrojů, společnost Meopta, a přerovští specialisté jsou považováni za evropskou špičku v oboru přesného strojírenství a jemné optiky. Svou roli při rozhodování hrály i vysoká míra nezaměstnanosti, jež v rámci okresu přesahuje hranici třinácti procent, a rovněž fakt, že Olympus v Přerově již od roku 2002 opravuje fotoaparáty a endoskopy pro valnou část Evropy. „Díky lékařské tradici Česka a skvělým odborníkům, které tento region, situovaný v samém srdci Evropy, nabízí, věříme v konkurenceschopnost našich technologií na evropských i světových trzích,“ tvrdí Heinz Jacqui, výkonný ředitel evropské centrály Olympusu. „Češi byli vždy šikovní technici, vývojáři a specialisté na drobné ,hračky‘,“ dodává Morišima. Celková hodnota investic této japonské firmy v České republice přesahuje již více než půl miliardy korun. Do přerovského opravárenského centra investovala ve dvou vlnách na 150 milionů, za zhruba 350 milionů vybudoval Olympus obchodní a servisní středisko v Praze na Evropské třídě a minulý týden firma otevřela zmiňované technologické centrum, v těsném sousedství opravny fotoaparátů. Nejnovější investice je zároveň na nejvyšší úrovni z hlediska kvalifikace pracovníků a celkové náročnosti zde vyráběných zařízení. „Toto technologické centrum není nějakou obyčejnou montovnou, ale místem s vysokou přidanou hodnotou práce. Například jen schopnost naučit se svařovat laserem ocelové a titanové části endoskopů se musí trénovat alespoň půl roku,“ vysvětluje Georg Schlör, který v evropské centrále Olympusu „dohlíží“ na tuto přerovskou investici.
Přidáme patro
Olympus dosud vložil do vybudování technologického centra šest milionů eur. Dle Schlöra lze očekávat, že do doby plného rozjezdu továrny, který je naplánován na rok 2011, bude firma investovat každý rok zhruba milion eur (přibližně 26 milionů korun). „Hodně bude záležet na poptávce po zde vyráběných zdravotnických produktech. Očekávaná roční produkce se pohybuje kolem 300 tisíc přístrojů a specializovaných dílů, ale v budoucnu jsme schopni ji navýšit až na jeden milion,“ tvrdí Schlör. Firma je například připravena přistavět na současném technologickém centru třetí podlaží a navýšit celkovou výrobní plochu ze tří tisíc na pět tisíc metrů čtverečních.
V současnosti v novém centru pracuje třicítka lidí, do konce roku by jich mělo ještě několik přibýt a v příštím roce očekává Olympus přijetí dalších 50 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. „Po plném naběhnutí výroby v roce 2011 by zde mělo pracovat 150 lidí, nebudeme ale najímat obyčejnou pracovní sílu, nýbrž ,hlavy‘,“ říká Jan Sondag, generální ředitel společnosti Olympus Medical Products Czech.
Jeden výrobek za dva roky
Cílovým stavem přerovského technologického centra je nejen výroba, ale i vývoj moderních zdravotnických produktů. K tomu však firma dospěje až časem, po plném naběhnutí výrobních kapacit. Prozatím se chce Sondag zaměřit na produkci špičkových přístrojů pro neinvazivní medicínu. „Základem naší práce budou energetické výrobky a speciální sondy. V Přerově tak budeme například vyrábět části endoskopů, speciální zařízení pro operaci prostaty a přístroje pro zákroky, kde je potřeba silný energetický impulz. Příkladem je třeba zařízení pro operaci mandlí, kdy jsou tkáně vypalovány elektrickým výbojem. Oproti klasické operaci řezáním odpadá jakékoli krvácení mandlí, výrazně se také snižuje riziko zánětu a snížení imunity,“ vysvětluje Sondad.
Podobně vybavený přístroj slouží také k vypalování křečových žil, případně jejich méně bolestnému vytahování. „V portfoliu máme i různé sondy (kupříkladu i jednu speciální pro operaci prostaty), přenosné zdroje světla využívané při chirurgických zákrocích či stroboskopy pro nasvícení operace hlasivek,“ pokračuje Sondag. Celkově bude nabídka přerovského technologického centra čítat více než 1400 typů výrobků. „Musíme být obrovsky flexibilní, protože na některé produkty přijde třeba jen jedna objednávka za dva roky, a my si nemůžeme dovolit držet zásoby materiálu i vyrobených zařízení na skladě,“ doplňuje Ondřej Typolt, jednatel přerovského závodu a marketingový ředitel česko-slovenské pobočky Olympusu.
Z Tchaj-wanu do Přerova
Prezident medicínské divize Olympusu Haruhito Morišima si pochvaluje, že firma díky koncentraci výroby těchto zdravotnických zařízení, jež byla dosud roztříštěna po světě, produkci zefektivní a zkvalitní. „Do Přerova se postupně soustředí výroba z Německa, Velké Británie a zejména dvou závodů na Tchaj-wanu. Cílem je přesunout sem i vývoj části zdravotnické produkce. Čímž zároveň odpovídám i na otázku, kterou v této souvislosti občas dostáváme – tedy zda časem nehodláme posunout toto centrum dále na východ. Nikoli, nechceme,“ prohlásil Morišima.
Zatímco v daleké Asii probíhala produkce a montáž zdravotnických produktů především ručně, v Přerově je výroba z velké části robotizovaná a pracovníci mají na starost „jen“ nastavení strojů, jejich obsluhu a kontrolu produkce. „Například na výrobě specializované elektrické pájky pro operaci prostaty se na Tchaj-wanu podílelo 18 lidí. U nás to dělá šest robotů, které speciální drátky měří, řežou, ohýbají a povrchově upravují. Na seřizování a obsluhu dohlíží dva až tři lidé. Stejné to bude s montáží přístroje, která se do Přerova přesune příští rok. Místo ruční práce na Tchaj-wanu bude probíhat velká část činností automatizovaně,“ popisuje Sondag. Přiznává ale, že některé úkony robot nedokáže udělat tak dokonale jako šikovné a praxí prověřené lidské ruce. „Kupříkladu svařování pětiosovým laserem nebo čištění speciálním brusným práškem,“ uvádí.
Za podpory CzechInvestu
Vybudování přerovského výrobně-vývojového centra podpořila i vládní agentura CzechInvest, respektive ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci programu pro podporu technologických center. Olympus by tak mohl v následujících třech letech získat na vzdělávání a trénink svých zaměstnanců dotaci v celkové hodnotě 25,3 milionu korun. „Význam této přerovské investice pro Českou republiku je především v její technologické náročnosti. Jedná se o prvotřídní investici do výzkumu a vývoje a do nejmodernější výroby. Ačkoli se celkový objem investic do Česka snižuje, přibývá v posledních letech právě takových projektů, jako je tento přerovský. Jen v prvním pololetí letošního roku mířilo 85 procent nových projektů z celkových deseti a půl miliard přislíbených investic právě do výzkumu a vývoje,“ uzavírá generální ředitelka CzechInvestu Alexandra Rudyšarová.
*
BOX
Energetická áčka**
Nová budova přerovského výrobně-vývojového centra Olympusu je nejšetrnější průmyslovou budovou v České republice. Díky několika energeticky úsporným opatřením byla hned dvakrát oceněna certifikátem třídy A za efektivní ekologický a energetický management (první „A“ osvědčuje minimalizaci tepelných ztrát, druhé „A“ globální vyváženost energetické bilance). V závodě čítajícím tři tisíce metrů čtverečních by měla být spotřeba energie zhruba o 60 procent nižší než v podobně velkých a zaměřených budovách. Jak toho dosáhnout? Tepelnou izolací budovy, která kromě jiného čítá trojité sklo, inteligentním řízením světel, jež se automaticky zapínají jen v místech, kde se pohybují lidé (roční úspora v celém objektu dosáhne asi 290 megawatthodin a 918 tun emisí CO2), rekuperačním systémem topení a větrání, termálními solárními kolektory pro ohřev vody či 360 fotovoltaickými panely na střeše závodu, jež ročně dodají až 60 tisíc kilowatthodin proudu.