Nancy viděla „Ronnieho" v Bílém domě možná ještě předtím, než Reagana vůbec napadlo, že se stane republikánem
Pro dnešní čtyřicátníky byla Nancy Reaganová (6. července 1921 OE 6. března 2016) vůbec první dámou USA, kterou měli tu čest sledovat OE a pro začátek to nebylo špatné. Jen je zřejmě ani ve snu nenapadlo, kolik se za přítomností toho vtipného a bodrého chlapíka v Bílém domě skrývalo úsilí, neutuchající mateřské péče a zákulisních machinací. Bodří chlapíci se sebeshazujícím smyslem pro humor ze své podstaty postrádají lokty, které jsou k získání a udržení takové funkce zapotřebí, takže jim do Bílého domu musejí pomáhat hvězdy nebo manželky. Případně obojí. Nancy Reaganová se laikům mohla jevit jako svatý obrázek, jehož jediným účelem je obdivně naslouchat projevům svého chotě. Prezidentovým blízkým spolupracovníkům se ale pokaždé zježily chlupy na těle, když se na ně Nancy zle podívala. Její nejslavnější „obětí“ byl exministr financí Donald Regan, v hledáčku byl svého času ovšem i ministr obrany Caspar Weinberger.
JAK SE DĚLÁ PREZIDENT
Základní politické přesvědčení převzala Nancy od svého otčíma Loyala Davise, jehož i přátelé popisovali jako fanatika s antisemitskými a rasistickými předsudky. Reagan byl naproti tomu až do svatby v roce 1952 voličem demokratů, přesvědčeným republikánem se stal až pod vlivem Nancy někdy počátkem 60. let. Jako dobře vydělávající televizní hvězda ovšem hladce vplul do nového prostředí a s vydatnou pomocí Nancy OE pomáhala mu budovat síť kontaktů a shánět peníze na kampaň OE dvakrát obhájil křeslo kalifornského guvernéra. To samé se opakovalo na cestě do Bílého domu.
Jako první dáma nebyla Nancy v Kalifornii ani ve Washingtonu moc oblíbená, působila strojeně a proslula snobskými výstřelky (přestavba interiérů Bílého domu za milion dolarů). Kampaň proti drogám „Just Say No“ (prostě řekni ne) první dámě také moc neslušela, Nancy očividně postrádala sociální cítění. O to více se realizovala v zákulisí.
V podstatě režírovala Ronaldova veřejná vystoupení a v roce 1987 donutila prezidenta k veřejné omluvě za aféru Iran-contra, což ho možná zachránilo před impeachmentem (trestním řízením). Reagan na její radu obětoval vedoucího úřadu Donalda Regana, jenž se o rok později pomstil tím, že potvrdil zvěsti o tom, že chod kanceláře řídila astroložka.
YOKO ONO SVĚTOVÉ POLITIKY „Ronnie si netrápí hlavu ničím,“ posteskla si občas první dáma před zaměstnanci Bílého domu, kteří obstáli před jejím přísným pohledem (nesnášela třeba neformální oblečení).
Takže to občas musela převzít za něj. Ve hvězdách Nancy hledala budoucnost odjakživa, po atentátu na prezidenta v roce 1981 však zcela propadla astroložce Joan Quigleyové, jež ve svém horoskopu označila 30. březen za „zlý den“. Od té chvíle Quigleyová k zoufalství protokolu v podstatě schvalovala všechny významné termíny v prezidentově diáři. Naštěstí není důkaz o tom, že by zablokovala či posunula nějaký důležitý mezinárodní summit.
Ačkoli mají historici tendenci nahlížet na paní Reaganovou jako na svého druhu „Yoko Ono“ světové politiky, Nancy sehrála při všech svých zvláštnostech spíše kladnou úlohu. Reagan by bez její podpory do politiky zřejmě ani nevstoupil a vzhledem ke své prostořekosti někoho jako osobního kouče asi potřeboval. Nancy chtěla být jen věrnou manželkou OE a zůstala jí i v roli ošetřovatelky, kterou jí přiřkl osud poté, co byla Reaganovi diagnostikována Alzheimerova choroba.
O autorovi| LUBOŠ HEGER * heger@mf.cz
