NEMOCENSKÁ - Pro falešné marody začíná 1. července znovu doba výhodné nemocenské. Ale jen na dva měsíce. Od září totiž dávky opět klesnou, další snížení přijde v lednu.
Systém nemocenských dávek, platný od letošního 1. ledna, vydržel kvůli rozhodnutí Ústavního soudu jen půl roku. Od července přichází změna, další pak přijdou ještě na začátku září a znovu od 1. ledna.
Během obou prázdninových měsíců budou nemocní v prvních třech dnech nemoci znovu dostávat 60 procent takzvaného vyměřovacího základu. Maximální nemocenská tak během léta dosáhne 11 520 korun čistého měsíčně.
Poslanci totiž nestihli zareagovat včas na dubnové rozhodnutí Ústavního soudu, který označil dosavadní systém prvních tří dnů nemoci bez peněz jako protiústavní. Potřebné změny schválili až v minulém týdnu – právě kvůli tomu bude přes prázdniny platit zmíněné provizorium.
Za méně peněz
Od září se vyplácené dávky v prvních třech dnech nemoci sníží na čtvrtinu vyměřovacího základu, za měsíc marodění tak zaměstnanec dostane maximálně 11 232 korun.
V lednu pak začne platit další novinka: Za první tři dny nemoci zaměstnanec opět nedostane ani korunu. Čtvrtý až čtrnáctý mu pak bude platit zaměstnavatel formou náhrady mzdy, ale jen za pracovní dny, nikoliv za soboty či neděle. Teprve od patnáctého dne bude mít zaměstnanec nárok na klasické nemocenské dávky.
Oproti původním návrhům nedostanou zatím malí podnikatelé úlevu – nebudou si moci vybrat, zda je pro ně výhodnější nový, nebo dosavadní systém. Rozhodnout se budou moci až v roce 2010. „Zaměstnavatelé se teď nebudou rozdělovat na organizace a malé organizace,“ potvrdil mluvčí ministra práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Výjimka z jednotného systému platí pouze pro ozbrojené síly a osoby samostatně výdělečně činné.
Všem zaměstnavatelům v příštím roce bude stát doplácet na vyplácení „nemocenské“ formou odpočtu ve výši poloviny z náhrady mzdy, kterou zaměstnancům vyplatili za prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti. Klesnou také odvody na nemocenské pojištění – firmám o jedno procento, zaměstnancům o desetinu procenta. Výsledkem bude nižší daň z příjmů, čistá mzda vzroste o desetikoruny.
Od roku 2010 si pak firmy nezaměstnávající více než 50 lidí budou pravděpodobně moci vybrat: Buď vezmou náhradu mzdy plně na sebe a budou platit nižší odvody, nebo si nechají polovinu refundovat od státu, ale zůstane jim dosavadní výše odvodů.
Nový benefit
JAK KLESNOU ODVODY NA NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ
- * dosud 2009 2010
- * zaměstnavatel 2,4 % 2,3 % 1,4 %
zaměstnanec 1,1 % 1,0 % 1,0 %
OSVČ 2,4 % 1,1 % 1,0 %
Pramen: MPSV
Vláda si od snížení nemocenské mimo jiné slibuje, že značně klesne počet falešných marodů. Na ty líné si firmy dají pozor právě kvůli tomu, že jim „nemocenskou“ začnou proplácet ze svého. Na druhou stranu nebudou potřebné pracovníky posílat na „zdravotní“ dovolenou v době, kdy pro ně nebudou mít zakázky. Nevyplatí se to ani jim, ani zaměstnancům.
Výdaje státu na nemocenskou letos v prvním čtvrtletí meziročně poklesly téměř o devět procent, v březnu dokonce o víc než čtvrtinu. Za letošní první čtvrtletí se na tyto účely vyplatilo zhruba 7,23 miliardy korun, vloni to bylo 7,91 miliardy.
Oproti loňsku ubylo nemocných o 28 procent, počet prostonaných dnů klesl o 11 procent. Doba průměrné nemoci se ale prodloužila o týden. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas zdůrazňuje, že hlavně klesla krátkodobá pracovní neschopnost a omezilo se zneužívání nemocenské.
Ani od ledna přitom podle Nečase nemusí zaměstnanci zůstat v prvních třech dnech zcela bez peněz. „Nikdo nevylučuje, že zaměstnavatelé budou lidem vyplácet dávky jako benefit,“ tvrdí. To už ostatně některé firmy dělají letos – nadstandardní podporu v době nemoci nabízejí jako jeden z bonusů pro zaměstnance.
Znovu k Ústavnímu soudu?
Ani čtvrtá změna však nemusí být poslední. Systém připravený na rok 2009 by se totiž opět mohl dostat k Ústavnímu soudu. Podání stížnosti nevylučují sociální demokraté ani komunisté. Soud přitom letos v dubnu rozhodl, že neproplácení náhrady mzdy v prvních dnech nemoci je protiústavní. Podle něj mají lidé, kteří si hradí pojištění, nárok na určité zabezpečení.