První druhé vlny

Až bude jednou někdo s odstupem času zkoumat historii pandemie v roce 2020, bude mít těžkou práci. Najít nějakou posloupnou logiku v reakcích jednotlivých zemí i lidstva jako takového bude asi oříšek. Postoje postižených států se dost chaoticky přelévají od lehkovážného podcenění k horečnaté panice.

Netanjahu se chlubil příliš brzy

Příkladem je Izrael, kam už reálně dorazila druhá vlna pandemie, jíž se obávají i další vyspělé státy. Izrael byl zemí, která jako jedna z prvních zavedla přísnou plošnou karanténu a už na přelomu dubna a května dokázala epidemii zastavit. Premiér Benjamin Netanjahu to tehdy komentoval bez přehnané skromnosti. „Úspěšný boj Izraele proti koronaviru je vzorem pro mnoho zemí a svět se na nás dívá s obdivem,“ chlubil se premiér a jeho vláda rychle uvolnila restrikce.

Ale příliš brzy. O čtvrt roku později počet nakažených znovu roste. V polovině července se přiblížil počtu dvou tisíc nových případů denně, což je hranice, při jejímž překročení zvažuje vláda vyhlásit znovu karanténu. „Izrael nevytvořil ani během karantény, ani po ní mechanismus, který by dokázal potlačit malá a středně velká ohniska nákazy a zabránil jejímu šíření na celonárodní úrovni,“ uvedl Nadal Ejal, korespondent televizní společnosti Reshet.

Koronakrize se protnula s dlouhodobou politickou krizí v zemi a přivedla dříve obdivovanou ekonomiku nad propast. Zatímco těsně před příchodem viru měla země rekordně nízkou nezaměstnanost 3,4 procenta, nyní tato hodnota vystřelila na více než 22 procent. Nezaměstnaných je už jeden milion, což je pro stát s celkem devítimilionovou populací obrovská zátěž. Nejvíc trpí 600 tisíc drobných podnikatelů, kteří kvůli restrikcím nemohou pracovat už několik měsíců. Vzrůstající napětí se přetavilo i do protivládních demonstrací.

Zhoršuje se také situace na palestinských územích. „Platí totální uzávěra Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. V návaznosti na deklarovaný úmysl Izraele připojit části Západního břehu ukončila Palestinská autonomie bezpečnostní a civilní koordinaci s Izraelem – na rozdíl od první vlny, kdy s Izraelem v boji proti koronaviru relativně dobře spolupracovala,“ uvádí Jiří Mašata, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Tel Avivu.

oběť vlastního úspěchu

Druhá vlna epidemie zasáhla také Austrálii. Souvisí to s tím, že původně byla většina případů zanesena na jižní kontinent zvenčí přijíždějícími hosty, takže když se zemi podařilo uzavřít, počet případů rychle klesl. Nyní ale přišla druhá vlna, která jde už uvnitř samotné Austrálie komunitním šířením. Kvůli nízkému počtu nakažených je celá populace stále bez imunity a velmi zranitelná. „Stali jsme se obětí našeho původního úspěchu. Procento lidí zranitelných touto nemocí je velmi vysoké,“ konstatoval v deníku The Sydney Morning Herald emeritní profesor Gerard Fitzgerald z technické univerzity v Queenslandu.

Přestože celá Austrálie má ke konci července podobný počet nakažených jako třeba Česká republika, denně přibývá několik stovek nových případů a trajektorie ukazuje stále jednoznačněji, že jde o „plnohodnotnou“ druhou vlnu. Otázkou je, jak se místní zdravotnictví s náporem nových případů dokáže vyrovnat. V podstatě bude mít s covidem-19 v plném náporu první zkušenost.

Díky za odklad olympiády

Druhou vlnu zažívá také Japonsko.

Logicky je epicentrem nákazy přelidněné Tokio, na nějž připadá zhruba polovina z více než 600 nových případů denně, což je současná rychlost šíření viru v celém Japonsku. Organizátoři jsou nyní určitě rádi, že po velkém váhání nakonec o rok odložili konání letní olympiády, která měla v Tokiu původně začít minulý týden.

Úřady teď zvažují, zda v Tokiu a dalších městech zavést opět přísnější restrikce, nebo nechat ekonomiku volněji dýchat za cenu dalšího šíření viru. Dosavadní vyjádření politiků znějí opatrně. Vláda uvedla, že situaci pečlivě sleduje, a předseda vládního výboru pro problematiku covidu-19 Šigeru Omi řekl, že „se nejedná o explozivní šíření infekce“.

K jakým opatřením nakonec kabinet sáhne, bylo v době uzávěrky tohoto vydání nejasné. Jistější je poznatek, že stran koronaviru nemá nikdo předčasně vyhráno. Izrael i Japonsko platily za vzor, jak lze pandemii zkrotit. Teď jdou jako první do druhého kola zápasu.

Úřady teď zvažují, zda v Tokiu a dalších městech zavést opět přísnější restrikce, nebo nechat ekonomiku volněji dýchat za cenu dalšího šíření viru. Kriminalita se vrací. V Kolumbii museli chytat Batmany Latinskoamerickým zemím přinesly první měsíce epidemie většinou pokles kriminality. V regionu tradičně souženém pouličním násilím a drogovými gangy to byl vítaný vedlejší důsledek koronaviru. Teď se ale možná situace začne obracet, když kvůli hospodářským důsledkům krize roste počet lidí bez práce a bez domova, kteří nakonec řeší svou fatální situaci zločinem. Například Mexiko tak zaznamenalo v červnu nejhorší den v roce z pohledu násilné kriminality, kdy bylo během pouhých 24 hodin zavražděno 117 lidí (pro srovnání, například v České republice došlo za celý loňský rok k 143 vraždám).

„Je jasné, že když je ekonomická krize, jako první začne růst zločinnost,“ konstatuje na mexickém portálu T21 Pablo Carstens, viceprezident bezpečnostního institutu Ipreset. Zemi navíc znepokojuje nárůst domácího násilí na ženách, které je důsledkem toho, že kvůli karanténě nebo práci na home office tráví rodiny společně na malém prostoru doma více času. To v kombinaci s tradičním machismem vede často k výbuchu agrese a meziročnímu růstu vražd žen o více než devět procent. Naopak množství loupeží v dopravních prostředcích a také únosů rapidně pokleslo, což je logickým důsledkem menšího množství pasažérů. Růst kriminality v posledních týdnech znepokojil také Kolumbii. Země s problematickou pověstí v zahraničí si sice od konce občanské války v roce 2016 v bezpečnostní otázce výrazně polepšila, teď se ale problém vrací kvůli hospodářským důsledkům koronakrize. V druhém červencovém týdnu tak vláda spustila rozsáhlý zátah vedený policií a speciálními ozbrojenými složkami, který se konal napříč mnoha departmenty země. „Bylo rozbito 22 zločineckých organizací a zatčeno 157 osob,“ uvedl deník El Universal. Při akci, která měla před kolumbijskou veřejností demonstrovat snahu úřadů zajistit pořádek, policie pochytala třeba členy obávaného klanu Los Batman, kteří byli odpovědní za vydírání a obchod s drogami, nebo bankovní lupiče ze skupiny Sherco. Vláda se ale obává i růstu individuální kriminality zoufalých lidí bez práce. Proto například v osmimilionové metropoli Bogotě spouští nový bezpečnostní systém na sledování situace na ulicích.

O autorovi| Tomáš stingl, stingl@mf.cz