Menu Zavřít

První mísa byla dárkem k Vánocům

25. 6. 2012
Autor: profit

Do Velké Británie se první remoska dostala náhodou, když Lady Milena sháněla dárek pro svou sestřenici. Rovnou pak našla i distributora pro český výrobek, který se záhy stal hitem. Úspěch v Anglii pak zpětně zvedl i prodej v Česku, říká obchodní ředitel firmy Remoska s. r. o. Ivo Svoboda. Společnost zkoušela prorazit i v Kanadě či USA.

 

Jaká část celkové výroby remosek jde aktuálně na export?

Nyní exportujeme 20 procent výroby, ale před krizí byl vývoz až 50 procent. Většina exportu jde do Velké Británie.

Tam jste expandovali v roce 2001. Jak se Vám podařilo proniknout na ostrovní trh?

Byla to náhoda. Oslovila nás Lady Milena, protože její sestřenice chtěla na Vánoce remosku. Zeptala se nás, jak to, že do Anglie ještě nevyvážíme. Odpověděli jsme, že tam nemáme žádného obchodního partnera. Tak já vám nějakého najdu, okamžitě reagovala. Na to jsem jí odpověděl, že je anděl. Její kamarádka dělala obchodní ředitelku v katalogu se spotřebiči pro domácnost. První objednávka katalogu byla 1 500 kusů na rok. Vše však prodali za týden a tím to pro nás začalo. Okamžitě bylo třeba zdvojnásobit výrobu.

Pomohl Vám úspěch v Anglii i s prodejem v Čechách, na Moravě, na Slovensku?

Přesně tak, prodej v Anglii měl měl vliv na nárůst prodeje v celém Československu. Lidé si řekli, že když je to dost dobré pro Angličany, tak je to dobré i pro nás. Zajímavostí je, že když jsme oslovili naše novináře, aby o úspěchu Remosky v Anglii napsali, tak nenapsal nikdo nic. Lady Milena měla známého v ČTK v Londýně, kde zprávu vydali, a najednou to u nás psali všichni.

Myslíte si, že byste váš úspěch z Anglie mohli zopakovat také například v USA?

Tam jsme to již zkoušeli. Na základě úspěchu v Anglii jsme začali prodávat v USA a v Kanadě, ale kvůli silné koruně jsme museli export ukončit zhruba před pěti lety. Prodávali jsme přes Kanadu, kde jsme měli obchodního zástupce. Osobně jsem chtěl rozjet prodej v USA, ale ani mi nedali víza. Když tam chcete jet jako turista, tak není problém, ale abyste jim tam něco dovážel, o to zájem není. Dokonce mi na konzulátu vysvětlovali, že používají jen 110 V a naše spotřebiče tam nebudou fungovat. Argumentoval jsem, že to samozřejmě víme, do USA již prodáváme přes Kanadu, ale nepomohlo to. Každopádně o USA se už nyní ani nepokoušíme, protože v Americe jsou nutné obrovské náklady na reklamu. Musíte zaplatit kampaň, která dá lidem pocit, že bez vašeho výrobku nemohou žít. A to si normální česká firma nemůže dovolit.

Zkoušeli jste i jiné trhy?

Pokoušeli jsme se o Austrálii, ale to je podobná story jako s USA. V Indii po nás chtěli, abychom postavili továrnu. My jsme jim řekli, že to bychom ale museli očekávat prodej desetitisíců kusů. Rozvojové země chtějí hlavně investice a pracovní místa. V Rusku je zase problém, že tam jsou nůžky velmi rozevřené. Pro bohaté by naše remoska musela být vykládána diamanty, chudí si nemohou dovolit ani její standardní verzi. Pro nás jsou zajímavé trhy s rozvinutou střední vrstvou.

Jací jsou podle vás Angličané jako obchodní partneři? Jaké jsou vaše tipy pro naše exportéry?

Angličané jsou seriózní obchodníci. Co se domluví nebo řekne, to platí. Je těžké se k ním dostat, ale potom jsou velmi korektní. Platí podání ruky a nehledají se různé kličky. Například když došlo k posílení koruny o 20 procent a já řekl, že musíme zdražit, oni odpověděli, že s námi ponesou zvýšení ceny společně půl na půl, protože mají o spolupráci zájem a nechtějí zbytečně zvyšovat cenu pro koncového zákazníka.

MM25_AI

Možná každý náš byznysman již ostrovy navštívil jako turista. Co by však podle vás český nebo moravský exportér měl vědět před první obchodní cestou do Anglie?

Samozřejmě je důležité najít si dobrého partnera, ale to platí všude ve světě. V Anglii pozor na certifikáty. Zpočátku nám nechtěli uznávat naše mezinárodní certifikáty vydané zkušebnou v Česku, takže jsme si museli nechat udělat testy v jejich zkušebním ústavu.

  • Našli jste v článku chybu?