Vždy, když se vláda uchýlí k záchraně nějaké banky, jsou problémy už tak velké, že velmi brzy bude hůř. Doufejme, že to není případ Španělska, jehož kabinet právě částečně znárodňuje třetí největší finanční ústav v zemi. Problematická Bankia je specifickou bankou. Na domácím trhu má zdaleka nejvíc aktiv z celého bankovního sektoru, dohromady více než 51 miliard eur, z toho podstatnou část tvoří delikventní úvěry v realitním sektoru. Pokud ovšem v televizních zprávách vystupuje premiér a ujišťuje obyvatele, že jejich vklady jsou v bezpečí, ve hře bude daleko víc, než se na první pohled zdá.
Že má Bankia potíže, je známo dlouho. Jejich rozsah se ale začal odhalovat teprve minulý týden, kdy odstoupil šéf banky Rodrigo Rato, bývalý ministr financí a někdejší šéf Mezinárodního měnového fondu. Ten zřejmě zklamal v úsilí splnit kapitálové požadavky, které vláda za poslední půlrok výrazně zpřísnila ve snaze uklidnit světové trhy. V únoru nakázala bankám zvýšit kapitál dohromady o 35 miliard eur, nyní po nich chce dalších 34 miliard. Navíc budou muset zvýšit kolaterál proti půjčkám na nemovitosti ze současných sedmi na třicet procent.
Bankia se sice zoufale snažila získat peníze, kde mohla, včetně tak trochu bizarní primární emise akcií na burze loni v létě, expozice vůči krizí zasaženému realitnímu sektoru byla ale příliš velká. Vláda proto vstoupí do banky podílem 45 procent.
Bankii nelze srovnávat s předchozími dvěma znárodněnými bankami, Caja Castilla la Mancha a CajaSur. Na ty byla uvalena nucená správa ještě v úvodu evropské dluhové krize a jejich obchodní model odpovídá typu malé, dravé a nezodpovědné banky. Bankia byla oproti tomu vnímána jako důvěryhodná instituce. Její osud tak může rozvířit další obavy nad tím, jak se Španělsko, jedna z nejzadluženějších evropských ekonomik, s problémy svého bankovního sektoru vyrovná. Poměr nesplácených půjček vzrostl jen od roku 2010 z pěti procent na osm. Na zprávu již španělské akcie zareagovaly rychlým propadem, vzrostly i výnosy ze španělských dluhopisů, které se po měsíci opět vyhouply nad hranici kritických šesti procent.
